Kostel sv.Máří
Magdaleny Božanov, bývalý politický okres Broumov |
Popis kulturní památky Filiální kostel sv. Máří Magdaleny v
Božanově u Broumova uzavírá řadu významných sakrálních staveb tzv. skupiny
broumovských venkovských kostelů. Tato skupina představuje jedinečný soubor
barokních památek spojených se jménem Kiliána Ignáce Dienzehofera.
Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově je nejnáročnější stavbou broumovské skupiny . /NEČVU 1995 / . Kostel je památkově chráněn , ev. číslo soupisu nemovitých památek -1
500, kostelní areál tvoří
: 1 - kostel sv. Máří Magdaleny 2 – brána 3 - hřbitovní zeď 4 – kříž 5 - kříž se sochařskou výzdobou Kulturně historický přehled Ve 13. stol. prováděl benediktinský
klášter v Praze - Břevnově intenzivní kolonizaci Broumovska
. Mezi prvními osídlenými místy byl i Božanov, založen r. 1256. Ant. Cechner v Soupisu památek / 1930/ uvádí, že kostel sv.
Máří Magdaleny byl založen v r. 1253 opatem Martinem I., když kolonizoval
Broumovsko. Původně filiální byl od r. 1363 - 1624 farním. V letech 1604 -
1621 byl obsazen evangelíky. Po té byl opět navrácen katolickým bohoslužbám a
nadále spravován opaty Břevnovsko - broumovskými,
kteří byli nejen vykonavateli práva patronátního, ale - až do ukončení sporu
o exempci, který prohráli v pol. 18. stol. - i nejvyšší duchovní vrchnosti . Kostel se stal filiálním a byl přifařen k martínkovické faře. Odchodem původního německého
obyvatelstva po roce 1945 a v následných letech doosídlením a komunistickou ateisací byl negativně ovlivněn duchovní život i správa v
obci. Dnes slouží kostel nadále církevním účelům, je však spravován z
Broumova /Děkanský úřad/. Původní kostel byl dřevěný a stál cca 40 m východně
od nynějšího. Dnešní kostel pochází z několika
stavebních etap. Nejvýznamnější je úsek let 1735 - 43,
kdy se stavělo podle návrhu K.I. Dienzenhofera /?/. Otázka
autorství K.I. Dienzenhofera
je dodnes nevyjasněna. O stavbu se opět zasloužil opat Othmar Z i n c k e . Postup
stavby kostela můžeme sledovat podle kostelních účtů uložených v archivu /SOA
Zámrsk , VS Broumov, kart.č. 615, 616 / . S
přípravou stavby se započalo už v roce 1708 nákupem vápna . V roce 1709 byly
zahájeny stavební práce , stavělo se od počátku května do počátku listopadu
/16 000 cihel, kámen na ostění oken a na dlaždice a oltářní mensu, zelená a
červená barva / . Na tuto stavební sezónu se vydalo
celkem 1.025 zl. 20 kr.
. Druhá stavební etapa byla zahájena v
r. 1733 /kámen na sokl, okna do schodiště - do šneku, dveře / a představovala
přípravu stavebního materiálu na příští sezónu. V příštím roce se většina
položek v registrech týká opět kamene /na sokl, vazáky, sokly k pilířům,
zárubně, zdící kámen, sch. stupně/ , vápna a malá
položka za zednické práce - 41 zl. 47 kr. Celkově vydání činilo zhruba 200 zl.. V registrech za léta
1735 - 36 je zapsána pouze šňůra pro zedníky k měření, registra z let 1736 -
37 chybí, v letech 1737 - 38 je vydání za kamenickou práci /178 loket římsy a
" nějaké" desky / . Vysoká položka je
vyplacena za stavební dřevo / 340 zl. 20 kr. / celkové vydání činilo v této sezóně něco málo přes
400 zl .
r.. Z let 1738 - 43 registry neuvádějí žádné stavební položky. V roce
1744 se platilo za 3 nové stupně 17 kr.. Zachovaná registra jsou pravděpodobně neúplná a je
možné, že pro stavbu existovala samostatná, která se nám nezachovala. existuje poznámka k roku 1735 , že - po zboření starého
kostela - v den sv. Bartoloměje položil /opat Otmar /základní kámen pro
kostel sv. Maří Magdaleny a sv. Bartoloměje a požehnal. Na místě budoucího
oltáře pak uložil pergamen se jmény papeže , císaře, opata, řeholníků,
kaplana a architekta /SOA Zámrsk, VS Broumov, kart.č. 594/. Jméno obce
uvedeno není pochyb o tom, že jde o kostel v Božanově. Vzhledem k tomu, že
základní kámen byl položen v r. 1735, lze předpokládat v tomto roce
intenzivní stavební práce. Předpokládá se, že na dokončení kostela se
pracovalo ještě v r. 1743, jak uvádí B. Menzel, za opata Benno
II. Lobla /1738-51/. Podle poznámky v diáři
broumovského převora /B. Menzel/ byl stavitel přítomen při dokončení stavby,
což si podle Menzelova názoru vyžádal komplikovaný útvar klenby. Předpokládá
se, tímto jmenovaným stavitelem byl K.I.Dienzenhofer,
o tom nemůže být pochyby. Rekapitulace stavebního vývoje : 1708 - 09 stavební práce, věž /
malovala se makovice /, přestavoval se presbytář /kámen na oltářní menzu,
dlaždice /, zbývající část kostela zůstala dřevěná. 1735 zbořena loď, zůstala stát
věž, /co zůstala stát věž, /. Na věži osazen reliéf Bičování z konce 15.
stol. / B. Menzel /. Je osazení reliéfu sekunderní,
nebo je reliéf osazen v části středověké věže? V tom případě by v r. 1709 šlo
o přestavbu věže, nikoli o novostavbu od základů. Plány mohl vypracovat ještě
P.I. Bayer s nímž se opat
Otmar Zinke na počátku stavební sezóny 1709 rozešel
. Plány mohly pocházet z předešlého roku. Zároveň je možné, že plány
pocházejí od Kryštofa Dienzehofera . 1735 - 43 /?/ novostavba kostela
dle návrhu K.I. Dienzehofera . /Dle
"Božanov - kostel sv. Máří Magdaleny. Umělecko
- historické hodnocení",SÚRPMO
Praha 1978. Dr. M.Vilímková, Dr. M. Horyna/. Uměleckohistorická charakteristika. Situace: Kostelní stavba stojí na mírně vyvýšené
poloze nad obcí, je obklopena hřbitovem. Svou situací a působením je základní
architektonickou dominantou, podstatně zhodnocující charakter centrálního
prostoru obce. Situace stavby je již předbarokní, neboť na jejím přibližném místě stával
středověký dřevěný kostel nejpozději od poloviny 14. stol. Situování kostela
je i klíčem k podchycení povahy urbanistického vývoje Božanova. Přístupová
trasa od Broumova je stará a spojovala Broumov s Radkówem
/Hrádek v Kladsku/ v dnešní Polské republice. Předpokládá se, že původní
vesnice se nacházela v místě dnešní "návsi" při kostele. Teprve
později se Božanov rozvíjel směrem proti a po proudu Božanovského potoka.
Tato změna však neovlivnila funkci urbanistického centra. V současnosti
vlastně nástupní prostor obce sehrává tuto funkci nadále a kostel je jeho
nejvýznamnější architektonickou dominantou , podstatně
konstituující jeho kulturní atmosféru. Tato situace je pregnantě
vyjádřena při pohledech od JV a V. Současný urbanismus Božanova lze velmi
dobře sledovat z vyhlídky Koruna v Broumovských stěnách. V pohledech z přístupové komunikace
od Broumova a Martínkovic se ze vzdálenějších míst uplatňuje především věž
kostela, jehož hmota je ponořena pod horizontem pohledu . Teprve z místa
terénního zlomu se kostel uplatní při silnici jako cílová dominanta ,
uvádějící zároveň zástavbu vesnice./M.Horyna/ Popis kostela sv. Maří Magdaleny: Na kruhovém půdorysu, s elipsovitou
vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem, v jehož ose je hranolovitá věž . Je situován k jihu. Hlavní /severní/ průčelí
vyvrcholeno štítem se sochou Maří Magdaleny v nice, v konkávně vybraných
nárožních vstupní části a presbytáře niky. Stěny členěny zdvojenými
lizénovými rámci, okna obdélníková s půlkruhovými záklenky a rámováním, na
jižní straně věže vsazen nevelký reliéf Bičování ze
16. stol. Ústřední prostor s obíhajícím
kaplovým ochozem, v diagonálách patrovým, zaklenut kopulí s osmi výsečemi, s
nevelkou freskou uprostřed /přelamována/ . Stěny jsou členěny pilastry a
římsami, boční stěny ochozových kaplí nikami. Presbytář a vstupní část
zaklenuty klášterní klenbou se čtyřmi výsečemi. Sakristie v podvěží zaklenuta plackou se štukovým rámem. Zařízení interiéru: Hlavní oltář novobarokní, boční oltář
P. Marie z 1. pol. 18.stol. s pozdějšími barokními
sochami sv. Markéty a Kateřiny, a novodobým obrazem. Protější oltář
Ukřižování v podobě rozměrného rokokového rámce s původním průměrným obrazem.
Rokoková kazatelna, v nikách kaplí sochy sv. Barbory, Apolonie, Madony s
dítětem, Jana Nepomuckého, P.Marie
z 18. stol. V Presbytáři obraz sv. Petra a Pavla z pol. 18. stol. Kamenná
křtitelnice z 18. stol.. Nad hlavním vchodem do kostela
kamenná deska se znakem broumovského a břevnovského kláštera
. /Příloha/. Uměleckohistorické zhodnocení: - Kostel sv. Maří Magdaleny v
Božanově je významnou architektonickou a urbanistickou dominantou jádra
původní obce. Vytýčit a dodržet poměrně široké pohledové ochranné pásmo
památky/ . - Vysoká hodnota uměleckohistorická a
památková. Ve srovnání s ostatními stavbami na Broumovsku vyznačuje
božanovský kostel především "kompletnost" konstrukce. Interiér je
zaklenut komplikovanou bezlomnou bání, jejíž povaha
a konstrukční obtížnost plně odpovídá předpokladu, že na uzavření této klenby
přijel dohlédnout sám architekt / tj. K.I. Dienzenhofer /
. - Stavbu lze zcela oprávněně zařadit
do katalogu nejvýznamnějších radikálně barokních Dienzehoferových
realizací, když je dispozičně i konstrukčně vlastně rovnocennou variantou
řešení kostela sv. Klimenta v Odolené Vodě, který
je hodnocen jako jedna z nejpozoruhodnějších radikálně barokních staveb
geniálního tvůrce."Bylo by jistě svrchovaně žádoucí a z hlediska
kulturně politického jedině správné, aby nově rozpoznanému významu této
architektury v kontextu českého barokního umění odpovídalo jak památkové
hodnocení stavby, tak podstatné zlepšení jejího stavebního stavu. usíme totiž upozornit, že uměleckohistorická kvalita
tohoto objektu je taková, že je třeba doporučit jeho zařazení do nejvyšší
památkové kategorie. " / M.Horyna,
1978 / Současné využití kostela je zcela
církevní, slouží k bohoslužbám ; je přístupný
veřejnosti, věřícím i turistům a zájemcům o barokní architekturu . V zájmu zachování objektu je nutno
urychlit provádění oprav. Na tyto opravy však nejsou finanční prostředky . |
|
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 18.9.2014 |