Historie obce Božanov, bývalý
politický okres Broumov |
Počátky obce Božanova
jsou poměrně starého data. Z období pravěku pochází nález kamenné sekerky,
dokumentující stopy lidského osídlení ve zdejší lokalitě. Další nepřímou
informaci přináší listinné falzum z kanceláře břevnovských
benediktinů, hlásící se sice již k r. 1213, ale pocházející až z konce 13.
století a obsahující panovníkovo postoupení Broumovska
benediktínskému řádu. V něm je mj. uveden latinský
název potoka Božanov (flumen
Bozanow), který pravděpodobně byl odvozen od
osobního jména Božen nebo Bosan.V této souvislosti
lze pracovně předpokládat, že zde na přelomu 12. a 13. století existovalo
slovanské osídlení, které sem zřejmě proniklo ze sousedního Kladska a jež
mělo spíše nahodilý ráz než plánovitý záměr. Ve druhé polovině 13. století,
za období opatů Martina (1253 - 1278) a Bavora z Nečtin
(1290 - 1332) zdejší broumovskou krajinu systematicky kolonizoval
benediktinský řád břevnovského kláštera, který sem
z vůle českého krále Přemysla Otakara II. intenzivně povolával německé
osídlence. Podle některých badatelů, ale jinak nepotvrzené tradice, již v r.
1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového
(ulicového) typu, která v pozdějších pramenech ze 14. a 15. století nesla
podle zakladatele označení Berthelsdorf (Pertelsdorf), v průběhu 17. století Banzdorf
a počínaje 18. stoletím Barzdorf (Parczdorf), současný Božanov.
Ves je doložena "in originali" až
listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu "silvam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam".
Uvedený listinný záznam v dochovaném rukopisu Cantica
canticorum je tedy vůbec první písemnou zmínkou a
nejstarším soudobým dokladem o zdejší obci. Nově vysazená ves záhy podléhala
správě broumovských benediktinů, kteří zde zavedli poměrně prosperující
zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z r. 1406 byla
poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když
jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z r. 1677 lze
nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny,
zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově
51 selských statků v dědičném držení, 14 domů s polem a 3 mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna
(rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v
průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov
byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích.
V r. 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v r. 1790 zde byla
nově zřízena dřevěná školní budova. V r. 1784 byla v sousedství založena
osada Studená (Kaltwasser), která byla původně
samostatnou správní jednotkou. K datu 1833 vykázal Božanov
272 domů a 1660 obyvatel, o desetiletí později v r. 1843 evidoval stejný
počet domů, ale více - 1724 - lidí. Navíc tehdy ještě samostatná osada
Studená evidovala k r. 1833 - 13 domů a 93 obyvatel, k r. 1843 - 13 domů a
104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší
poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i
některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich
úrovni (např. Nové Město n. Met.). Počínaje r. 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným
úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená.
Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení
poddanství v r. 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale
došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních
průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile).
Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle
soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala: r. 1850 - 1853, 1869 -
1855, 1880 - 1757, 1890 - 1662, 1900 - 1440, 1910 - 1340, 1921 - 1282 a 1930
- 1176 obyvatel převážně (cca 95 %) německé národnosti a r. 1869 - 309, 1880
- 327, 1890 - 314, 1900 - 306, 1910 - 310, 1921 - 292, 1930 - 305 trvale
obydlených domů. Přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V r.
1875 zde byla postavena nová škola - kamenná budova, r. 1898 zde byla zřízena
malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa Cölestin
Ringel), v následujících letech (do r. 1938) bylo v
Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na
přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v l. 1921 - 1922
byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka
celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka),
chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů,
myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení. V říjnu 1938 byl Božanov
spolu s celým Broumovskem územně připojen pod
správu německé říše. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu
Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému
odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec
byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena
místní správní komise, v r. 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost
původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil
výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil: 1950 - 599 a 243,
1961 - 553 a 142, 1970 - 453 a 118, 1980 - 347 a 105, 1991 - 309 a 91. Po
komunálních volbách 24. 11. 1990 zaniknul místní národní výbor a byl zde opět
zřízen obecní úřad. PhDr.
Jaroslav Čáp, Státní okresní archiv Náchod |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 18.9.2014 |