Adršpach

(Adersbach)

Osady: Dolní Adršpach, Horní Adršpach

[Kostel sv.Václava(?)] 2) B)

1688 dřevěný na hřbitově, se zvonicí na úpatí „Pavlovské" hory. Od r. 1787 zde byla zřízena lokalie. Nahrazen 1827 novým.

 

Kostel Povýšení sv.Kříže 2) B) C)

Klasicistní 1827-31, Horní Adršpach.

Klasicistní kostel Povýšení svatého kříže byl postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný kostel z roku 1688, který původně stával na hřbitově. Od roku 1855 byl kostelem farním. Jedná se o jednoduchou jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem, sakristií na severní straně a věží nad západním průčelím. Vybavení je většinou z doby výstavby kostela, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století. V presbytáři je hlavní oltář Povýšení svatého Kříže. Boční oltář svaté Anny s obrazem Augustina Kracyka z roku 1865. Varhany jsou od varhanáře Paula Noskeho z Broumova. Pozdně renesanční zvon svatý Ondřej je od broumovského zvonaře Andrese Hauptmanna z roku 1641. Pod kruchtou je pískovcový barokní náhrobník Jana Bedřicha Kidlitze z doby kolem roku 1730.

http://im.foto.mapy.cz/pub/big/000/048/0000486d0_bd7e22

 

Zámecká kaple 2)

V přízemí věže

 

Fara B)

1855

 

Skalní kaple D)

U jeskyně Stará kancelář, vytesaná do skály s několika nápisy a letopočty 1745, 1757 a 1762.

 

Socha P.Marie Immaculaty 2) D) A)

Při silnici do Teplic nad Metují, 18.stol. Při příležitosti korunovace Marie Terezie v Praze 1743, nechal Mariánský sloup postavit Franz Hampel, pravděpodobně mlynář z Prostředního (Spáleného) mlýna. Také z radosti nad odchodem pruských vojsk z Čech po první slezské válce (1740-1742). Latinský epitaf na podstavci zní: "Tento sloup nechal ke cti neposkvrněného početí postavit Franz Hampel, v době kdy byly Čechy božskou pomocí a lidským nasazením osvobozeny od svých nepřátel."

http://www.skalyadrspach.cz/obec/pic/pamatky/maria_s.jpg http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_05_01.jpg

 
Socha N.Trojice 2) K)

V dolní části obce, pol.19.stol

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_03_01.jpg

 

Socha sv.J.Nepomuckého 2) J)

Na nádvoří zámku, 2./2 19.stol.

http://im.foto.mapy.cz/pub/big/000/052/000052342_24ec12 http://im.foto.mapy.cz/pub/big/000/052/000052342_24ec12

 

Socha sv.Jana Nepomuckého  K)

Bez hlavy, Horní Adršpach

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_04_01.jpg

 

Socha sv.Jana Nepomuckého
Ve výklenku klasicistního štítu usedlosti, nedaleko školy

 

Socha sv.Václava D) A)

Pod Křížovým vrchem, při bývalé cestě od zámku v Dolním Adršpachu do Zdoňova, nedaleko Křížové cesty stojí socha sv. Václava. Na podstavci jsou dva německé nápisy. Podle prvního z roku 1802 nechali sochu postavit Václav a Barbara Resmannovi, podle druhého nechal sochu v roce 1937 opravit baron Konstantin Nádherný z Borutína.

http://www.skalyadrspach.cz/obec/pic/pamatky/vaclav_s.jpg

 
Socha sv.Vavřince J)

Dolní Adršpach-plastika sv. Vavřince Dolní Adršpach-plastika sv. Vavřince

 
Socha anděla
Ve výklenku štítu usedlosti

 

 

Křížová cesta C) B)

Na Křížový vrch, 17. století se souborem litinových reliéfů restaurovaných v polovině osmdesátých let 20. století osazených ve výklencích, vytesaných ve skalách.

http://www.hrady.cz/data_g/600/25326.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25327.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25329.jpg

 

http://www.hrady.cz/data_g/600/25330.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25330.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25332.jpg

 

http://www.hrady.cz/data_g/600/25333.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25334.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25335.jpg

 

http://www.hrady.cz/data_g/600/25336.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25337.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25338.jpg

 

http://www.hrady.cz/data_g/600/25339.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25340.jpg 

http://www.hrady.cz/data_g/600/25336.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/25346.jpg

 

Železný kříž C)

Na vrcholu Křížového vrchu na kamenném podstavci jsou reliéfy sv. Anny, Josefa a Jana Nepomuckého –z poloviny 19. stol.

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_06_01.jpg http://www.hrady.cz/data_g/600/72087.jpg

 

Kříž K)

Dolní Adršpach, kříž chybí

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_01_01.jpg

 

Kříž K)

Dolní Adršpach na louce, kříž chybí

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_02_01.jpg

 

Kříž K)

Dolní Adršpach, kříž chybí

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_09_01.jpg

 

Kříž K)

Horní Adršpach

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_05_01.jpg

 

Kříž K)

Horní Adršpach

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_07_01.jpg

 

Železný kříž K)

Dolní Adršpach

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20D.%20Adrspach/nahledy/ad-da_04_01.jpg

 

Železný kříž K)

Horní Adršpach, v lese

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_01_01.jpg

 

Železný kříž K)

Horní Adršpach, ve zdi

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_06_01.jpg

 

Železný kříž K)

Horní Adršpach, v obci

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_02_03.jpg

 

Železný kříž K)

Horní Adršpach, v obci

http://www.collegium.cz/pamatky-databaze/krizky/img/fotky/Adrspach%20-%20H.%20Adrspach/nahledy/ad-ha_03_01.jpg

 

Kamenný kříž A)

Řecký kříž na neopracovaném podstavci s nápisem - ANTON RAAB LIEBENAU 1790.Rozměry-61x63x17 cm.Tento kříž původně stával v lese u zaniklé obce Libná na místě, kde došlo ke smrti dřevorubce. Před rokem 1985 byl převezen do Dolního Adršpachu a postaven u polní cesty, která vede od zámku k Havranímu městu, na soukromém pozemku č.p.25, kde je zajištěna jeho ochrana.

smírčí kříž-1.JPG (6750 bytes)

 

Kamenný kříž A)

s nápisem - JOHANN SCHMIDT VOIGSDORF 1890.Rozměry-71x55x16 cm. Správný název zněl Voigtsdorf, jak se dříve nazývala část polské obce Chelmsko Slazskie, která se rozkládá podél potoka od kostela v Chelmsku k hranici s ČR směrem k Libné. Údajně se opět jedná o smrt dřevorubce, ale blízkost hranice může svádět k domněnce, že se jedná o smrt pašeráka nebo pruského pytláka. Kříž byl přenesen současně s předešlým křížem z Libné a je umístěn vedle něho na stejném stanovišti.

smírčí kříž-2.JPG (5740 bytes)

 

Kamenný kříž A)

- Torzo pískovcového kříže zbylé po odlomení ramena a hlavy. Podobá se sekyře. (Je však také možné, že je jeho tvar původní). Rozměry -67x 61x 21 cm. Stojí ve stráni po levé straně silnice z Dolního do Horního Adršpachu pod domem čp.37. Aby byl viditelný ze silnice, zařídil obecní úřad vysekávání okolního divokého porostu. Vladimír Preclík věnoval tomuto kříži povídku "Podoby a podobnosti".

smírčí kříž-sekerka.JPG (10656 bytes)

 

Kamenný kříž

Podstavec bez kříže s výklenkem, na rozcestí v horní části obce

 

Kašna G)

Na nádvoří zámku 1888

 

Nápisový reliéf H)

Na skále 1823 a 1843

foto č. 022 - Adršpašské skály.

 

Pamětní desky a busta J.W.Goetha J)

Na návštěvu J.W.Goethe r.1790, busta od sochaře Schwantnera z Trutnova

Adršpašské skály-pamětní deska na návštěvu   J. W. Goetha skal v r. 1790 Adršpašské skály-busta J. W. Goetha od trutnovského sochaře Schwantnera  Adršpašské skály-busta J. W. Goetha od trutnovského sochaře Schwantnera

 

Nápis J)

O záplavě skal při průtrži mračen 23.6.1841

Adršpašské skály-Krakonošův zub s pamětní deskou na průtrž mračen v r. 1864

 

Socha Julia Fučíka 2)

Na návsi u kostela, V. Šimek, 1950

 

Památník

Před kostelem

 

Památník smíření

Buková hora

http://www.adrspach.cz/fotogalerie/pictures/1195380815.jpg http://www.adrspach.cz/fotogalerie/pictures/1171200094.jpg

 

 

Zámek 2) D)

V Dolním Adršpachu, renesanční, 1577-80, upraven v 17. a 18. stol., obnoven 1826a 1886. měl být čtyřkřídlý, s nárožními věžicemi, pouze jihovýchodní část, po 1945 využíván zemědělským družstvem, později kol.1970 upraven pro archiv.

Zámek byl založen jako tvrz v XV. Století pány Berky z Dubé. V dnešní podobě byl postaven v letech 1577-1580 od Adama Bohdaneckého, rytíře z Hodkova. Po roce 1620 měnil často majitele, až byl v roce 1655 koupen Vilémem Krakovským z Kolovrat, v jehož rodu zůstal až do jeho vymření r. 1770. Kolem roku 1800 patřil hrabatům z Blümegen, po nichž dědil jej hrabě Hartmann z Klaršteinu, který jej dal v roce 1825 obnovit. Na to se dostal ruskému generálu šl. Z Elsenwangen a od r. 1828 do r. 1945 baronům Nádherným z Borutína. Při obnově v roce 1886 byl přistaven na hlavním průčelí balkon.

http://www.mistopisy.cz/soubory/main/org/adrspach_2.jpg

 

Úřednická budova 2)

Při zámku, barokní, dvoupatrová

Dolní Adršpach-Penzion Zámeček

 

Zříceniny hradu- Althaus (Starý hrad) / Střmen 2) D) C)

Jihozápadně od Horního Adršpachu ve skalách, 13.stol., zanikl v 15.stol., zbytky sklepů ve skále. stával na skalní plošině 2 km západně od dnešní stejnojmenné obce. Na severní straně ho chránila kolmá skalní stěna, z ostatních stran strmé, zalesněné a těžko přístupné stráně. Areál hradu byl od ostatní pláně oddělen dvěma příkopy a dvěma náspy. K hradu vedly dvě cesty, vytesané místy ve skále, které jsou dosud patrné.

Vybudován byl zřejmě ve druhé polovině 13. století během panování krále Přemysla Otakara II., případně na počátku vlády Jana Lucemburského. Kdo jej přesně založil, se neví. V roce 1355 je hrad zmíněn v návrhu českého celozemského zákoníku Majestas Carolina mezi královskými hrady Karla IV.. V letech 1354-1359 jej držel Hanuš z Adršpachu. Pak zde zůstávali vladykové ze Skalice. Od nich jej roku 1363 koupil Hynek z Náchoda. Další zázamy jsou až z roku 1427, kdy jej vlastnil Hynek z Dubé, spojenec Zikmunda. Během husitských válek zde zůstávali táborité a odtud pustošili svými nájezdy Slezsko. V roce 1447 proto slezská knížata spolu s městy Vratislaví a Svídnicí tento hrad, spolu s jinými v oblasti, odkoupila a následně zbořila.

Hrad měl ne zcela typickou dispozici, snad se dvěma jádry. Větší jádro s palácem z jihu bezprostředně přiléhalo k předhradí, menší jižní jádro se čtvercovou, patrně obytnou věží bylo od přehradí odděleno přikopem. Byl zabezpečen náspy. Z jihu a ze západu byl hrad chráněn dvojitým valem. Ostatní strany chránili neschůdné pískovcové stěny. Dnes z něj zbylo několik zdí a sklepů.

 

 

Škola

 

Usedlost J)

Dolní Adršpach-plastika sv. Vavřince

 

Usedlost čp.31 2) J)

Patrový, rozměrný hrázděný, památkově chráněný

Adršpach-Skalní město

 

Chalupa J)

Adršpach - lidová architektura

 

Chalupa J)

Chalupa u Adršpachu

 

Chalupa

 

Chalupa

Se sedátkovým portálem

 

Chalupa

S klasicistním štukovým štítem a sedátkovým portálkem

 

Dům

Klasicistní, patrový

 

Chalupa

Částečně roubená

 

Usedlost

S klasicistním štítem

 

Usedlost

S klasicistním štítem

 

Chalupa

Se sedátkovým portálkem

 

Chalupa

Z části roubená

 

Usedlost č.p.44

pův.klasicistním štítem, zcela zničen poslední opravou

 

Chalupa

Z části nově postavena se sedátkovým portálem

 

Chalupa

Patrová, konec 19.stol.

 

Chalupa č.p.54 2)

Roubená, památkově chráněný, 1853

 

Usedlost

S klasicistním štítem a sochou ve výklenku

 

Chalupa

Roubená

 

Usedlost

S klasicistním štítem po výrazném zjednodušení původní členitosti

 

Chalupa

Roubená

 

Usedlost

S mladším klasicistním štítem

 

Usedlost

S klasicistním štítem

 

Vila

S nárožní věží, u továrního komplexu nedaleko kostela, dnes MŠ

 

Stará kancelář D) A)

Ve skálách za Spáleným mlýnem, v turisticky nepřístupné oblasti, se nachází Stará kancelář. Poměrně rozlehlá sluj sloužila ve slezských válkách obyvatelům jako úkryt. Nad ní, spojena příkrou úzkou chodbou, je malá Skalní kaple s několika nápisy a letopočty 1745, 1757 a 1762. 

http://www.skalyadrspach.cz/obec/pic/pamatky/letopocty_s.jpg

 

Brána J)

Do skal

Adršpach

 

Skalní mlýn

 

Stodola F)

Pilířová s valbovou střechou na okraji obce

 

Zámecký park 2)

Rozsáhlý

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Broumov, s.o.Teplice n.Metují

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce D)

Protáhlá horská obec.

V nejstarších dobách byla oblast v níž se nacházejí Adršpašské skály jediným ohromným pralesem. Celý komplex hraničních hor včetně Krkonoš i Orlických hor byl od dob Římanů nazýván Hercynským lesem. Pohraničním hvozdem procházela, nepochybně již od pravěku, stará cesta vedoucí z polabské nížiny přes východočeskou sídlištní oblast Brankou u Náchoda do kladské kotliny a odtud dále až k pobřeží Baltického moře k vyhledávaným nalezištím jantaru. Z okolí Svaté hory v blízkosti Adršpachu pochází ojedinělý nález klenuté mísy a několika zlomků keramiky z mladší doby laténské. Před vznikem přemyslovského státu bylo celé území východních Čech pod svrchovaností Slavníkovců. V listině Jindřicha IV. je území ještě v roce 1086 označeno jako území druhých Charvátů. Proces konsolidace a upevňování přemyslovské svrchovanosti byl narušen vpádem Boleslava Chrabrého do Čech v roce 1003. Pokud krajinu pokrýval rozsáhlý hvozd, který se teprve od 13. století kolonizoval, nebyly zajímavé skalní útvary ani patrny. Hraniční hvozd je pojem z časů počátků kolonizace a vytvářel přirozenou ochranu české zemi. První historické zprávy týkající se pískovcových skalních útvarů se zmiňují o Broumovských stěnách. Na toto skalní pásmo, oddělující Policko od broumovské pánve, narazil člověk již v pravěku. Výstižný název Stěny je poprvé doložen roku 1213 a 1229 v břevnovských klášterních listinách. V tom čase se kolonizace dotkla také skupiny Adršpašsko-teplických skal souběžně ze dvou směrů. Z Východní strany podél toku řeky Metuje a ze strany západní podél toku Dřevíče (Olšovky). Východiskem zde byl patrně Stárkov. Koncem 13. století vznikly na Metuji Teplice a v oblasti skal dva hrady Střmen a Adršpach, později hrad třetí Skály, které byly pevnými obrannými body v divoké krajině. Mince z časů třicetileté války. Nález z Horního Adršpachu. V polovině května 1981 byl při provádění zemních prací rozrušen depot mincí. Mince rozptýlené ve vytěžené zemině byly rozebrány. Nález byl zatajen a teprve dodatečně bylo zachyceno 21 mincí, které Mince byly uloženy v koženém váčku, jehož otisk se zachoval na jedné z mincí. K uložení došlo po r. 1629. V současnosti jsou mince uloženy v Okresním muzeu v Náchodě. Adršpašské skalní město na sebe upoutalo pozornost jako první pro pozoruhodnost a romantický zjev skal. Jeho nejstarším znalcem byl někdejší setník kolovratského pluku Ignác Dobrava , který několika zprávami o Adršpašských skalách přispěl Bohumíru Langhansovi, představenému evangelické školy ve slezské Svídnici, jenž o nich vydal pojednání tiskem. Je k němu připojeno dosud nejstarší známé vyobrazení skal- mědirytina velikosti 26 na 14,5 cm. Slezské války, Sedmiletá válka a Poslední Mohykán - Nežli zemřel (20.10.1740) Karel VI., zajistil 23leté dceři Marii Terezii nástupnictví, a také nedělitelnost monarchie, novým nástupnickým řádem (pragmatická sankce).Ve stejném roce nastoupil v Prusku na královský trůn Fridrich II.(Bedřich Veliký), který poslal do Vídně soustrastný telegram a téměř současně bez vypovězení války obsadil Slezsko.Tak začala První slezská válka (1741-1742), válka o rakouské dědictví. Od intelektuála, válečníka a vojenského turisty Fridricha II. je citát: "Kdo neviděl adršpašské skály, knížecí kapli v Grüsau (Křešov) a kostnici v Sedlci, ten neviděl žádnou přírodu, nádheru a umění". Českou korunu přijala Marie Terezie v Praze 29.4.1743 a k té příležitosti také nechal postavit v Adršpachu mlynář T. Hampel Mariánský sloup. Ale již z roku 1745 je nejstarší datum ze Skalní kaple za Spáleným mlýnem, z časů Druhé slezské války (1744-1745), kdy se obyvatelstvo opět schovávalo ve skalách. Mezi letopočty ve Skalní kapli je též monogram mlynáře Tomáše Hampla, který pomáhal v těžkých dobách ve skalách se ukrývajícím obyvatelům. Dosud byla spojencem Marie Terezie Anglie, Fridrich II. měl za spojence Francii. Ale v následující Sedmileté válce (1757-1763) si mocnosti spojence prohodily. Za této války se opět část obyvatel Adršpachu schovávala ve skalách, což dosvědčují dva zbývající letopočty (1757 a 1762) ve Skalní kapli za Spáleným mlýnem. Sedmiletá válka se odehrávala i na moři a v Severní Americe mezi "Novou Anglií" a "Novou Francií" tedy Kanadou. Na podzim 1757 padla pevnost Wiliam Henry. Události Sedmileté války s tím spojené zvěčnil J.F.Cooper v románu "Poslední Mohykán". Podivnou hrou osudu jsou události Sedmileté války na různých kontinentech spojeny letopočtem 1757 ve Skalní kapli za Spáleným mlýnem. A ještě jinak, za Vižňovem a na Honech jsou tzv. Laudonovy valy z roku 1758. Generál Laudon obsadil v ten čas také Teplice s okolím. A na americkém kontinentu porážku roku 1757 odnesl údajný jeho velmi vzdálený příbuzný hrabě z Loudonu. Pravděpodobnější je však, že jeho předkové pocházeli z Livonska a skotští Loudonové k nim nepatřili. Roku 1770 navštívil skály básník Johan Wolfgang Goethe a byl jimi nadšen. Bramborová válka, Přeháňka pruská, nebo také Švestkový povyk - Pojmenování takové proto, že se největší vojenská aktivita odehrávala právě v období sklizně brambor a dozrávání švestek. Také se říkalo, že Prušáci chodí do Čech na třešničky. Jejich oblíbenou zastávkou při většině výbojů bývala Branka, kde dodnes dozrávají na jihozápadních svazích třešně nejdříve v celém kraji a je odtud široký výhled do kraje, s možností táboření velikého množství vojska. Pruská vojska tohoto místa využívala při svých vpádech dokonale. K roku 1779 se vztahuje nejstarší známá mapa, ve které jsou zakresleny Adršpašské skály, vydaná roku 1789 v Berlíně. Je to pruská štábní mapa k událostem bramborové války nebo přeháňky pruské, jak ji nazval Josef Myslimír Ludvík ve svých dějinách Náchoda. Bramborová proto, že se obyvatelstvo poprvé seznámilo s bramborami, které byly již v Prusku běžnými a vojsko pruské jimi bylo při svých výpadech hojně zásobeno. Původ slova je -brambory-Braniboři-Brandenburk. Josef Dobrovský navštívil zdejší skály roku 1781 a v obdivu o nich napsal do adršpašské pamětní knihy verše starořeckým jazykem. Z jara 1813. (po návratu z Ruska) stál Napoleon opět v čele 150.000 mužů v Německu a u Budyšína zvítězil; Francouzi pronikli až do Vratislavi, načež dne 4. června bylo uzavřeno příměří až do 10. srpna.

„V květnu 1813., v sobotu před večerem, přihrnulo se nenadále ze Slezska do Brůmova asi 3000 pěších vojáků francouzských, větším dílem Bavorů a Vinterberčanů beze zbraně, kromě důstojníků, se 300 vozy a dvěma pokladnicemi vojenskými. Důstojníci vzati u měšťanů do bytu, sprostí roztábořili se na podměstí horním Písku, kdežto jsme my študenti mezi nimi chodili a s nimi mluvili. Majíce padnouti v zajetí pruské, utekli se přes hranice do Čech. Po 10. pak hodině, v noci tmavé, opět se zdvihli, a spěchem k Adrspachu se brali, by ku svým do Sas dostati se mohli.- Druhého dne časně zrána přicválalo 50 kozáků ruských, krásně rostlých a pestře oděných, s dlouhými píkami a poptavše se na náměstí, tryskem uháněli k Adrspachu za sborem francouzským; však v několika hodinách opět se vrátili, a téhož dne po poledni odejeli.- Na nás pak veliký dojem způsobili i velmi se zalíbili...Na Opočně držán sjezd, kdež se jednalo o konečném připojení Rakouska proti Napoleonu (15-23. června)...Ten čas v Ratibořicích vévodkyni naši navštívili car Ruský a král Pruský."

Josef Myslimír Ludvík

První písemná zmínka z roku 1348.

 

Dolní Adršpach

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

645 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

 Horní Adršpach

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

804 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Poche E., Umělecké památky Čech, 1977-82 

 

A) adrspach.cz (18.9.2014)

B) hrady.cz (18.9.2014)

C) cs.wikipedia.org (18.9.2014)

D) místopisy.cz (18.9.2014)

E) kralovehradeckyregion.cz (18.9.2014)

F) inzerce-realit.com (18.9.2014)

G) soupispamatek.cz (18.9.2014)

H) fotky.tauchman.cz (18.9.2014)

J) foto.mapy.czMir.Ulrych (18.9.2014)

K) collegium.cz (19.6.2014)

 

 

 Dolní Adršpach

(Nieder Adersbach)

 

 Horní Adršpach

(Ober Adersbach)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.9.2014