|
Kod CZ Žabovřesky
(Sebrowitz)
Osada: Vinohrádky Kostel P. Marie Pomocné C) moderní
salesiánský kostel z 90. let 20. století
Kaple sv. Václava C) tzv. „kaplička“ z
roku 1906 Burianovo náměstí, parc. 3404
Železný kříž C) Štursova ul., nechali postavit manželé Vaškovi roku 1861. Obnoven roku
1897.
Železný kříž C) Burianovo náměstí, u kaple, parc. 3405/1
Železný kříž C) Litinový kříž na kamenném soklu
pochází z roku 1913.
Dřevěný kříž C) Dřevěný kříž, nesoucí nápis AD 1939 -
1945, byl postaven po válce na památku umučených vězňů z blízkých Kounicových kolejí. Kříž později zanikl a v létě roku
2001 byl obnoven. Od té doby jednou za rok kolem svátku sv. Václava, kdy v Kounicových kolejích v roce 1941 začaly popravy, bývají u
kříže modlitby za popravené a za všechny, kteří byli v Kounicových
kolejích vězněni.
Smírčí kámen C) Minská, před čp.
13
Pomník osvobození C) Mučednická
Kaunicovy koleje C) studentské koleje
byly zbudovány z iniciativy hraběte dr. Václava Kaunice,
za války sídlem gestapa, zdejší věznicí prošlo několik desítek tisíc vězňů a
zahynulo zde na 800 vlastenců, v současnosti slouží opět jako studentské
koleje VFU
Dětský domov Dagmar C) funkcionalistická
budova od Bohuslava Fuchse vznikla z popudu Rudolfa Těsnohlídka,
pojmenována podle dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I. Rodinný dům č.p.2095 C) Lužická 2095/17
Fuchsova vila č.p.860 C) Hvězdárenská 860/2
Jurkovičova vila č.p.335 Jana Nečase 335/2, Horákova 335/26 zahrada,
ohrazení s bránou a brankou vlastní vila s
ateliérem architekta Dušana Samo Jurkoviče z roku
1906, jedna z nejvýznamnějších památek architektonické secese, nemovitá
kulturní památka
Rodinné domy 1 - 17 C) Sirotkova 1041/79, Eliášova 1041/1,
1042/3, 1044/7, 1048/9, 700/11, 1021/13, 1037/15, 1036/17, Kameníčkova
1036/28 jen: průčelí
Rodinný dům č.p.1375 C) Eliášova 1375/39, Jelínkova 1375/52
jen: průčelí
Rodinný dům č.p.1264 C) Jelínkova 1264/50 jen: průčelí
Činžovní dvojdům C) Kameníčkova 1045/26 jen: průčelí
Rodinný dům C) Kameníčkova 1056/31 jen: průčelí
Rodinný dům č.p.298 C) Králova 298/4, Šeránkova
298/2 jen: průčelí
Základní škola C) Sirotkova 371/36, Králova 371/6, Šeránkova 371/1 jen: průčelí
Vila C) Krondlova 511/6 jen: průčelí
Vila C) Krondlova 504/8 jen: průčelí
Rodinný dům C) Krondlova 531/18 jen: průčelí
Rodinný dvojdům C) Krondlova 517/20, 518/22 jen: průčelí
Vila C) Krondlova 522/28 jen: průčelí
Rodinný dům C) Jana Nečase 567/6 jen: průčelí
Rodinný dvojdům C) Jana Nečase 594/8 jen: průčelí
Rodinný dům C) Jana Nečase 624/12 jen: průčelí
Rodinný dvojdům C) Sirotkova 1038/73 jen: průčelí
6 řadových domů C) Marie Steyskalové
867/48, 865/50, 866/52, 869/54, 868/56, 852/58 Jiná obytná stavba - 6
řadových domků s předzahrádkami a dvěma garážemi (Alois Kuba), z toho jen:
průčelí Památková ochrana zrušena.
Rodinný dům C) Tichého 537/21 jen: průčelí
Rodinný dům C) Tůmova 2086/15, Lužická 2086/1 jen:
průčelí
Činžovní domy C) Chládkova 900/4, 901/6, 902/8 jen:
průčelí
Činžovní dům C) Tábor 942/16, Zborovská
942/4 jen: průčelí
Činžovní dům C) Minská 892/4 jen: průčelí
Činžovní dům C) Minská 893/6 jen: průčelí
Činžovní dům C) Minská 898/20, Chládkova 898/2 jen: průčelí
Činžovní dům C) Veveří 2215/123 jen: průčelí
Městský dům C) Minská 878/2, Tábor 878/1 jen:
průčelí Restaurace U Kyršů
Činžovní dům C) 1908, Tábor 2214/2, Veveří 2214/122 jen: průčelí
Činžovní domy C) Tábor 2334/6, 2335/4 jen: průčelí
Činžovní domy C) Tábor 2332/10, 2333/8 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 2331/12 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 943/14, Zborovská
943/5 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 883/11 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 884/13 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 885/15, Zborovská
885/7 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 886/17, 887/19, Zborovská 886/8 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 889/23 jen: průčelí
Činžovní dům C) Tábor 890/25 jen: průčelí
Kolonie Nový dům C) soubor domů, kolonie Nový dům, z toho
jen: průčelí Petřvaldská 1010/6, 1009/8, 1008/10, Bráfova
1008/113, Šmejkalova 1000/142, 1015/144, 1014/146, 1013/148, Drnovická
1000/2, 1015/1 kolonie 16 funkcionalistických rodinných domků zbudovaných v
roce 1928 v rámci jubilejní výstavy soudobé kultury podle architektů B.
Fuchse, J. Grunta, J. Krohy, H. Foltýna, M. Putny a
J. Víška
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
Žabovřesky vznikly už ve středověku
a původně se jednalo o velice malou zeměpanskou
ves. První písemnou znímkou se Žabovřesky
připomínají v roce 1156, kdy kníže Vladislav II. daroval filiálnímu klášteru
třebíčských benediktinů na Luhu (v dnešním Komárově) desátek z polí ve vsi Manicích u Žabovřesk. Kolem
roku 1260 se nazývají Břešťany, 1314 Séwerwitz a později Ziabobreski.[5]
Před rokem 1314 se Žabovřesky staly šlechtickým
majetkem. Na severním okraji původních Žabovřesk
existovala ve středověku, pravděpodobně v prostoru dnešní ulice Maničky, malá vesnice Manice,
jež byla v 15. století připojena k Žabovřeskám.
První písemná zmínka o Manicích pochází již z roku
1092. Roku 1784 vznikla v důsledku raabizace v
centrální části katastru Žabovřesk, východně od
zástavby původní vsi, osada Vinohrádky (něm. Weinberg),
tvořená jednoulicovou zástavbou v prostoru dnešní
Horovy ulice. V 19. století pak, v nejjižnější části tehdejšího žabovřeského katastru, vznikla na levém břehu Svratky
osada Kamenný Mlýn, jež se roku 1898 stala samostatnou obcí s vlastním
katastrálním územím. Před polovinou 19. století začal velice rychlý růst
zástavby Žabovřesek a Vinohrádek, která se
rozšiřovala především směrem k Brnu. Roku 1847 byla
tehdy ještě nezastavěná jihovýchodní část tehdejšího katastru obce Žabovřesky – s ulicemi Chládkovou, Matzenauerovou,
Spojovací, Zborovskou a Žižkovou překatastrována do katastrálního území Křížová, s níž se
pak 6. července 1850 stala součástí Brna. Téhož dne se součástí Brna stala i
nejvýchodnější část území dnešních Žabovřesk, vymezená
na západě linií ulic Veveří a Tábor, jako původní součást tehdejšího
katastrálního území Velká Nová Ulice. 16. dubna 1919 pak byl k Brnu připojen
zbytek území dnešní městské části, zahrnující kromě většiny území původního
katastru dosavadní obce Žabovřesky také severní
část katastru dosavadní obce Kamenný Mlýn a malou část původního katastru
Jundrova. Ještě před rokem
1918 začala na východě Žabovřesk v těsném
sousedství Wilsonova lesa vznikat zástavba České úřednické čtvrtě jako
protiváha Německé úřednické čtvrti na východě sousední Masarykovy čtvrtě.
Kolem roku 1922 zde již existovala vilová zástavba ulic Krondlovy,
Tichého a Gogolovy. Zástavba této části Žabovřesk
postupně s Masarykovou čtvrtí splynula. V letech 1922–1923 byla v sousedství
České úřednické čtvrtě postavena významná budova Kaunicových
studentských kolejí. Roku 1927] byl
téměř celý katastr Kamenného Mlýna připojen zpět k Žabovřeskám,
nepatrná nezastavěná část území na jihu, zasahující do dnešní parcely 882/1,
byla naopak připojena ke Starému Brnu a Vídeňce.
Zároveň došlo k úpravě hranice s katastrálními územími Jundrov, Komín,
Královo Pole, Křížová a Velká Nová Ulice a Červená, při níž Žabovřesky ztratily ve prospěch Křížové část katastru při
východní straně Březinovy ulice a pozemky po obou stranách Wurmovy ulice;
naopak jim byla vrácena oblast ležící západně od ulice Tábor. Od Králova Pole
získaly některé pozemky ležící na západní straně Purkyňovy
ulice, jižně od Tyršovy ulice, zatímco Královo Pole
získalo od Žabovřesk malé území na rohu Purkyňovy a Dobrovského; od Komína získaly domy na
severní straně Štursovy ulice v současném katastru
Komína, a od Jundrova pozemky ležící východně od Veslařské ulice na současném
katastru Žabovřesek. Roku 1930 přestal být Kamenný
Mlýn samostatnou osadou. Na západní straně
Wilsonova lesa pak byla podle návrhu Bohuslava Fuchse roku 1930 postavena
funkcionalistická budova dětského domova Dagmar. Během druhé
světové války byly Kounicovy koleje byly přeměněny
na policejní věznici brněnského gestapa a jeho popraviště, zatímco vojenské
baráky na hranicích žabovřeského katastru se staly
koncentračním táborem Pod Kaštany. Po roce 1945
pokračovala především výstavba bytových domů, které postupně vyrůstaly na
původně volných prostorech mezi starší zástavbou Žabovřesk
a Králova Pole. V letech 1966-1977 bylo postaveno v Žabovřeskách
velké panelové sídliště, které dokončilo propojení Žabovřesk
se sousední zástavbou Králova Pole. Na svazích Palackého vrchu pak na
sídliště navázaly řadové, místy terasové rodinné domky. Při radikální
druhé katastrální reformě Brna, provedené v letech 1966-1969 došlo k
podstatně větším změnám hranice katastrálního území Žabovřesky.
Žabovřesky při ní ztratily jižní část území (včetně
jižní poloviny Kamenného Mlýna), začleněnou do nově vzniklého katastru Pisárky, svoji část Masarykovy čtvrtě začleněnou do nově
vytvořeného katastru Stránice, východní část nově
začleněnou do Králova Pole, i západní část území s částí Štursovy
ulice (včetně domů náležejících do roku 1927 ke Komínu) a některými pozemky
současného SOÚ Spojů nově přičleněnou ke Komínu. Žabovřesky
pro změnu získaly části zrušených katastrálních území Křížová (de facto se
jim však pouze vrátila velká část území, kterou od nich Křížová v minulosti
získala, včetně okolí východní strany Březinovy ulice) a Velká Nová Ulice a
Červená. V 70. letech 20.
století byla při výstavbě silnice z Pisárek do
Komína a Bystrce zcela zlikvidována zástavba Kamenného Mlýna. K 1. červenci
1979 došlo k další změně žabovřeských hranic, při
níž Žabovřesky ve prospěch katastrálního území Ponava ztratily část území náležející do 60. let 20.
století ke katastru Velké Nové Ulice a Červené. Jednalo se o území vymezené
na západě ulicí Kounicovou, na severu ulicí Tábor,
na východě ulicí Chodskou a na jihu ulicí Šumavskou. Od té doby již k dalším
změnám hranice nedošlo a katastrální hranice z roku 1979 se stala 24.
listopadu 1990 i hranicí nově vzniklé samosprávné městské části Brno-Žabovřesky.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (17.11.2015) D) vilemwalter.cz
(18.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ Vinohrádky
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 16.11.2015 |
