Kod CZ 15235

Starý Lískovec

(Alt Leskau)

Kostel sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

postaven v letech 1923–1925. Kousek pod kostelem, přímo naproti školní budovy, se nacházel místní hřbitov. Byl v sedmdesátých letech zrušen.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na křižovatce Bosonožské a Jemelkovy ul.

Železný kříž ^{Zdroj D)}

litinový kříž na kamenném soklu z produkce blanenských železáren představuje hodnotnou umělecko-historickou památku původně dominující prostoru hřbitova. V současnosti se nachází na neznámém místě.

Dřevěný kříž ^{Zdroj C)}

Před kostelem

Boží muka ^{Zdroj C)}

Nedaleko kostela ul.Elišky Přemyslovny

Boží muka ^{Zdroj D)}

V areálu nemocnice

Boží muka ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým ^{Zdroj C)}

U kostela, občané Lískovce padlým hrdinům 1914-1920

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Památník Rudé armádě ^{Zdroj D)}

připomíná závěrečné vojenské operace 2. světové války v okolí Brna

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

S hlínou z bitevního pole od Zborova

Zámeček ^{Zdroj C)}

starý panský hospodářský dvůr, který si v Lískovci zřídily starobrněnské cisterciačky a měly na něm vždy své správce panství, k němuž Starý Lískovec patřil. Nebyl to tedy soukromý majetek, tím se stal až po zrušení cisterciáckého kláštera v roce 1782, ale i náboženský fond i následní majitelé v něm vždycky viděli především hospodářské centrum. Také údajný pobyt Elišky Přemyslovny patří spíše do oblasti pověstí, protože není nikde doloženo, že by v Lískovci vůbec pobývala, zvlášť když náležel k panství její největší sokyně, Elišky Rejčky, kterou neměla z duše ráda a vyhýbala se jí. Také s názvem zdejší ulice má tato pověst jen pramálo společného. Eliška Přemyslovna totiž založila klášter dominikánek u sv. Anny v roce 1312 na Pekařské ulici (dnes nemocnice u sv. Anny) a s panstvím Elišky Rejčky neměla nic společného, snad jen to, že tato její konkurentka založila onen klášter cisterciaček r. 1323 o několik desítek metrů níže na Mendlově náměstí a věnovala mu Starý Lískovec s dalším panstvím.

Škola ^{Zdroj C)}

Dnes radnice

Dům č.p.22 ^{Zdroj C)}

Klobásova ul.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Brno

1961 Okres Brno

Část Brna

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Zástavbu Starého Lískovce dnes tvoří převážně panelové domy postavené na konci 70. let severně a západně od vesnické rodinné zástavby původní obce. Starý Lískovec má přibližně 15 000 obyvatel. Ve čtvrti se nachází také koupaliště a sportovní klub Tatran Starý Lískovec. Kino už v provozu není, v budově jsou nyní sportovní prostory pod správou Dělnické tělovýchovné jednoty, nově je v budově otevřena restaurace.

V nejsevernější části katastru Starého Lískovce se nachází nejnovější vícepatrová budova-poliklinika, starší nejvyšší budova v areálu s nápisem "FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO" (cca od jara 2012 již jen "FN BRNO") a porodnice fakultní nemocnice Brno. Západně od ní došlo v letech 2007 - 2008 k zastavení původně volných ploch. Nejprve zde byla roku 2007 postavena nová budova Moravského zemského archivu, koncem roku 2008 zde pak bylo otevřeno i nové nákupní centrum Campus Square, které však zasahuje i do sousední městské části Brno-Bohunice.

Do Starého Lískovce jezdí tramvaje číslo 6, 8 a a několik linek autobusů a trolejbusů Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

V ulici Elišky Přemyslovny se nachází římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven v letech 1923–1925. Kousek pod kostelem, přímo naproti školní budovy, se nacházel místní hřbitov. Byl v sedmdesátých letech zrušen.

První zmínka o vesnici Lískovci pochází z roku 1314. Dnešní katastrální území Starého Lískovce je podstatně menší než někdejší katastrální území této bývalé obce, připojené k Brnu 16. dubna 1919. Součástí katastrálního území Lískovce, jež bylo zrušeno ve druhé polovině 60. let 20. století, byl téměř celý moderní katastr Starého Lískovce, dále většina sousedního moderního katastru Nového Lískovce, západní část moderního katastru Bohunic se západní stranou ulice Humenná, a nepatrné části moderních katastrů Bosonoh a Ostopovic. Při katastrálních změnách na území Brna, provedených ve druhé polovině 60. let 20. století došlo i ke vzniku nových katastrálních území Nový Lískovec a Starý Lískovec. Nově vzniklé k. ú. Starý Lískovec zahrnovalo vedle téměř celého moderního k. ú. Starý Lískovec i jižní část moderního k. ú. Nový Lískovec, zahrnující především většinu dnešního panelového sídliště Kamenný Vrch a západ moderního k. ú. Bohunice.

Roku 1972 byla ve Starém Lískovci a Bohunicích zahájena panelová výstavba. Na rozdíl od sousedních Bohunic byla ve Starém Lískovci provedena mnohem citlivěji, protože se nijak nedotkla původní zástavby Starého Lískovce. Přesah bohunické části budovaného sídliště na tehdejší katastr Starého Lískovce se stal důvodem k výrazné změně hranice mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem, provedenou koncem 70. let. Návrh změny hranice, byl projednán s odborem Vnitřních věcí Národního výboru města Brna dne 20. prosince 1978. Bylo navrženo, aby nová hranice vstoupila v platnost k 1. dubnu 1979. K Bohunicím ze Starého Lískovce přešlo necelých 14 hektarů, přičemž většinu nové hranice vytvořila téměř celá ulice Osová, respektive východní okraj silnice v této ulici. Rozloha Starého Lískovce se tím zmenšila z 402,9 hektarů na tehdejších 389,1 hektarů a hranice mezi oběma katastry se prodloužila z 1108 metrů na 1326 metrů. Ve stejné době se řešila i výrazná změna hranice mezi Starým a Novým Lískovcem, navržená z důvodu přesahu panelového sídliště Nový Lískovec, budovaného od roku 1975, na sever tehdejšího katastru Starého Lískovce. Bylo navrženo posunout hranici mezi oběma katastry jižním směrem k severnímu okraji silnice v Jihlavské ulici, čímž se měl katastr Nového Lískovce, na úkor Starého Lískovce, výrazně zvětšit z původních necelých 113 hektarů na téměř 166 hektarů a hranice mezi oběma katastry se tím měla zkrátit na 1020 metrů. Dne 11. září 1979 byl tento návrh projednán s odborem Vnitřních věcí Národního města Brna a zástupcem firmy Brnoprojekt. Tento návrh následně projednala a schválila dne 8. listopadu 1979 rada Obvodního národního výboru Brno I. 29. listopadu 1979 byl pak tento návrh schválen i na schůzi rady Národního výboru města Brna. Následně byla celá změna hranice realizována, přičemž k Novému Lískovci přešlo ze Starého Lískovce necelých 53 hektarů.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2082
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (22.11.2015)

D) pamatkovykatalog.cz (27.9.2017)

15- 14 - 0

12 - 11 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.9.2017

Předchozí editace: 22.11.2015