|
Kod CZ Říčany Kostel sv. Petra a Pavla C) barokní z let
1754–1763. První zmínka o říčanském kostele pochází z roku 1349. Jeho
umístění bylo odlišné, stál v místě pomníku padlým. Po několika požárech byl
ve velmi špatném stavu, takže i přes částečnou opravu v roce 1736 došlo ke
zřícení části zdiva. Základní kámen nového pozdně barokního chrámu byl
položen v roce 1754, kvůli nedostatku finančních prostředků byl dokončen a
vysvěcen až v roce 1763. Jedná se o jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným
kněžištěm a hranolovou věží ve východním průčelí (chrám není orientován).
Roku 1865 byla upravena věž a sakristie, k rozsáhlým opravám došlo v roce
1948, neboť byl na konci druhé světové války výrazně poškozen.U původního
kostela se nacházel hřbitov, který byl zrušen v roce 1879
Kaplička C) …
Kamenný kříž C) U cesty na
Veverské Knínice, 1896
Boží muka C) U hranice
s katastrem Veverských Knínic
Boží muka C) U hlavní silnice
Tvrz C) na skalnatém
ostrohu za vesnicí, první zmínky o ni pocházejí z roku 1349 Panský dům C) Dnes lékárna, dům
s pečovatelskou službou v centru obce |
Panství Politický okres Brno
venkov, s.o. Ivančice 1961 Okres Brno venkov 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce C)
Archeologické
nálezy dokazují osídlení na tomto území v dřívějších dobách (popelnice
objevené v Panské zahradě roku 1922). První písemná dochovaná zpráva o
Říčanech pochází z roku 1237. V ní tři bratři Karel, Beneš a Ladislav z Říčan
byli uvedeni jako svědkové na listině, jíž král Václav I. odstoupil
brněnskému kostelu sv. Petra Bosonohy za Medlany, Březovice aj. Název obce se
odvozuje od potoka Říčka, který protéká obcí a vlévá se do řeky Bobravy.
Pověst o založení obce, jako bývá ve většině jiných, není známa. Rod Říčanských
byl velmi rozšířený a rozvětvený na Moravě i v Čechách. Příbuzenské vztahy
jsou ale mezi nimi tak nejasné a nezřetelné, že jejich zjišťování přivádělo
do nesnází i Františka Palackého. Moravský rod z Říčan měl ve znaku dvě
bradatice křížem přeložené, zatímco český užíval trojlistu. Pánové Říčanští
užívali za své sídlo tvrz, jež byla vystavěna na skalnatém vrcholu za
vesnicí, nad žlabem u potoka. Toto místo je na mapách označováno jako
„Hradisko“ a dodnes se mu mezi místními přezdívá „Na zámečku“. Tvrz se
nedochovala, na jejím původním místě lze už jen spatřit valy a příkop, jímž
je vrch obehnán. Zmínky o říčanské tvrzi a obci se dějí v zemských deskách už
v roce 1349, zvláště pak ve 16. století, kdy je tvrz uváděna jako pustá, ale
už roku 1560 jako znovu vystavěná. Lze se domnívat, že definitivně zanikla za
třicetileté války. Obecní záznamy
udávají, že se jednoho dne v blízkosti bývalé tvrze probořila na poli půda a
objevila se sluj v podobě klenuté chodby, výše dospělého člověka. Mohlo jít o
tzv. „loch“ – podzemní skrýš a úkryt, sklepení nebo hradní chodbu. Říčanské panství
měl rod říčanských v držení až do roku 1578, kdy na krátkou dobu připadlo
rodu Meziříčskému z Lomnice, přestalo být panstvím samostatným a bylo připojeno
k hradu Veveří. Po čase celé „panství hradu Veveří“ odkoupil Zikmund z Tiefenbachu, který ho vlastnil dalších 80 let. Dalšími
majiteli Říčan byly vrchnosti cizího původu, jež ale v Říčanech často
nepobývaly (např. Collatové, Sinzendorfové,
Mundyové, Gustav Vasa, a
další). Roku 1919 byly na
základě zákona veškeré majetkové držebnosti zabrány státem, pak vyvlastněny a
rozparcelovány mezi menší držitele Nejstarší části
Říčan se říká „v dědině“, jedná se o původní grunty, rozložené po pravé
straně potoka. Tato stavení jsou uspořádána ve dvou řadách, mezi nimi vedla
ulice (dnes ulice V Dědině). To byla před 400 lety celá vesnice, před
třicetiletou válkou čítala 37 domů. Dvůr stál mimo ni (asi 200 m, dnešní
centrum obce), stejně jako kostel, hospoda, palírna, dvě usedlosti a zaniklý
mlýn. V údolí k Říčkám byl mlýn, vodárna a salajka, vesměs panské objekty. Na
druhé straně vesnice k Ostrovačicím, za panskou zahradou v
"chaloupkách" bydleli vrchnostenští úředníci, řemeslníci a podruzi. Asi v 90. letech
18. století se celkový ráz obce postupně změnil ze zemědělské vsi na sídlo s
převahou dělnických domků. K tomuto jevu došlo po dokončení státní silnice
Brno – Jihlava a zejména díky počátku těžby černého uhlí v nedaleké obci
Zastávka
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (12.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 12.11.2015 |
