|
Kód CZ Proseč (Pros, Prosetsch) Kostel P. Marie Matky církve C) o roce 1980 byl farní úřad ochoten postavit novou zvonici v
parku vedle obecního úřadu. Přišel listopad 1989 a bylo vysloveno přání
postavit větší kapli s možností sloužit v ní mši svatou. Přání se začalo
plnit. Základní kámen posvětil svatý Otec Jan Pavel II. při své návštěvě na
Velehradě 22. dubna 1990. Plán kaple vypracoval ing. arch. Müller z Brna. Stavbu jsme zahájili 1. června 1993. Půdorys
kostela má tvar čtverce. Střechu tvoří čtverhranný jehlan. Architekt zvolil
podobu stanu. Má nám připomínat Boží stánek, který provázel lid Starého
zákona do země zaslíbené. Stejně i nám má nový kostel pomáhat na cestě k
věčné spáse. Pozemek, na kterém kostel stojí, má starobylý název: "Nad
krbem". Nedaleko je studánka, kde vždy bylo dost pitné vody, a tam se
říká : U krbu. Krb je známým pojmem pro domov. Nechť i náš kostel se stane
domovem všech občanů i těch kdo budou přicházet. Některé části vitráží připomínají
andělské perutě. Andělé provázejí Pannu Marii při mnoha příležitostech. V
některých částech jsou vitráže téměř průhledné. Vnitřek kostela není tak
pohledově izolován od svého okolního prostředí, ale opticky a duchovně může
"vyzařovat" i navenek. Zajímavě je vytvořeno i věčné světlo. Tvoří
jej barevný kotouč ve dvířkách svatostánku.
|
Panství Politický a soudní
okres Brno venkov 1961 Okres Část Březiny 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce C)
Proseč se poprvé připomíná
v roce 1395. Tehdy Sulek řečený Němec z Proseče (Prossyeczye)
prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově
Poli. Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec
patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr
od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce
dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č.
132 byl obydlím šafáře a č. 104, 106 a 145 tvořily
byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 byly bývalé panské
sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č.
128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších
domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou
hospodou zábrdovického kláštera. V roce 1746 byla
založena samota Nové dvory. Byl to panský dvůr pozořické
vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho
roku do obce Ochoz. Správu obce před
rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost
na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána.
Přísaha rychtářská zněla: “Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým,
velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském,
věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i
chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti
ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán
Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí." Posledním
rychtářem v Proseči byl Karel Ševčík, č. 25.
Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti
obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému
úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi. Od roku 1850 byli
voleni starostové. První starosta v Proseči byl
zvolen roku 1850, stal se jím Ferdinand Ludl.
Obecní správy Březina a Proseče se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest
do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam
původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí
k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím.
Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům.
Obecní příjem v té době činíval celkem 200 až 250 zlatých.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (24.12.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 24.12.2015 |
