|
Kod CZ Přízřenice
(Priesenitz) Kostel sv.Markéty C) …
Železný kříž C) Před kostelem
Památník padlým C) …
Zámeček C) …
Mlýn č.p.27 C) …
Dům č.p.28 C) …
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres Část Brna 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Podobně jako v
případě sousedních Dolních Heršpic se i zástavba Přízřenic
skládá ze dvou výrazně oddělených částí. Jednak je to západně položená
obchodně průmyslová zóna rozkládající se po obou stranách Vídeňské ulice, jíž
zde prochází trasa víceproudové silnice E461, v
jejímž středu se nachází trasa tramvajové linky číslo 2. Západně od Vídeňské
ulice se zde na severozápadě přízřenického katastru rozkládá řada zahradních
pozemků navazujících na obdobné pozemky v sousedních Dolních Heršpicích.
Druhou částí jsou východně položené původní Přízřenice,
které si dosud zachovávají původní vesnický charakter a patří mezi
nejzachovalejší vesnické celky na území moderního Brna. Mezi oběma částmi,
ale i na jihozápadě a východě katastru Přízřenic se
nacházejí rozsáhlé plochy orné půdy. Východním okrajem katastru Přízřenic prochází krátký úsek dálnice D2 a zasahuje sem
i část obchodního centra Olympia. Přízřenice byly patrně jedním z
původních statků svatopetrského kostela, jimž je daroval zeměpán. Ve 13.
století tvořily spolu s Dolním a Horním Cejlem
statek a prebendu v držení probošta svatopetopetrského
kostela a byly jako součást kapitulního panství. Roku 1454 udělil probošt Tas
z Boskovic zdejším poddaným řadu svobod a milostí. Roku 1581 dovolil probošt Ekart ze Schwobenu obyvatelům Přízřenic šenk vlastního vína a naopak zakázal dovoz
cizího vína, pokud měli sousedé vlastní. Zároveň svolil k tomu, aby poddaní
využívali zahrady, líchy, pastviny a louky. Roku 1645 byly Přízřenice během švédského obléháni Brna vyloupeny a
vypáleny a poddaní se rozutekli. Obnova vsi pak trvala 10 let. Další osadníci
pak dokonali poněmčení původně české vsi. Roku 1666 zachvátil ves požár,
který zde zničil 6 usedlostí, nicméně díky úrodné půdě se vesnice rychle
zotavila. Obyvatelé Přízřenic byli osvobozeni od
placení mýta, za což museli orat pozemky ve vlastnictví Brna. Z důvodu
nedbalého plnění povinností byla tato úmluva roku 1658 brněnskou městskou
radou vypovězena, a k jejímu obnovení došlo až roku 1673. Po roce 1707 byla v
Přízřenicích zřízena hospoda. Při novodobém soutoku
Svratky a Svitavy se nacházel mlýn, náležející vrchnosti, při němž se
nacházel svobodný dvůr. Obě tyto nemovitosti byly pravidelně pronajímány. V
1. polovině 18. století se probošt hrabě Jan Matyáš Thurn
neúspěšně snažil o vyjmutí Přízřenic a Dolního a
Horního Cejlu z kapitulního panství. Roku 1750 byl
v Přízřenicích postaven zámek s dvorem. V letech
1749 a 1792 se proboštové opakovaně a neúspěšně snažili přimět poddané, aby
si zakoupili svá hospodářství. Roku 1786 byla robota zdejších obyvatel
přeměněna v daně. Když bylo roku
1777 zřízeno brněnské biskupství, stal se z Přízřenic
a Dolního a Horního Cejlu samostatný statek pod
svrchovaností biskupa, nicméně i nadále podléhaly kapitulní jurisdikci. Roku
1820 prosadil biskup rytíř Václaf Stuffer právo spravovat Přízřenice
a Dolní a Horní Cejl bez vlivu kapituly, k plnému
osamostatní však došlo až roku 1843. Přízřenice
byly do poloviny 19. století spravovány rychtářem a konšely, poté se z nich
stala moderní obec s obecním zastupitelstvem a starostou. Součástí Brna se Přízřenice staly 16. dubna 1919.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 C)
cs.wikipedia.org (22.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace22.11.2015 |
