Kód CZ 9877

Modřice

(Mödritz)

Kostel sv.Gotharda ^C)

V jádru románský, pův.součást biskupského hradu, barokně zcela 1780-4 barokní jednolodní chrám ze 2. poloviny 18. století, vzniklý na místě původního románského kostela. Původní kostel poblíž modřického hradu byl postaven na přelomu 12. a 13. století, jeho pozůstatky s částmi románského zdiva lodi byly objeveny při opravách omítky současného chrámu v 70. letech 20. století, v kryptě byly také nalezeny možné základy věže. V roce 1222 je poprvé uváděn modřický farář Vilém. V roce 1341 byl kostel údajně znovu vysvěcen. Roku 1724 vyhořel, poté byl opraven. K přestavbě do současné barokní podoby došlo mezi lety 1780 a 1784, byla zbořena původní věž, loď byla rozšířena, byl postaven nový presbytář a věž na východní straně.

Modřice - kostel sv Gotharda obr1.jpg

[Hřbitov] ^C)

Kolem kostela se nacházel do roku 1880

Fara ^C)

1726

Modřice - fara obr1.jpg

Kaple sv. Václava ^C)

z let 1917–1918, vystavěná ve stylu italského neobaroka s kubistickými prvky, na náměstí Svobody.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

Barokní u kostela

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

z roku 1739 od Ignáce Lengelachera.

Modřice - socha sv Jana Nepomuckého, ulice Havlíčkova.jpg

Socha sv. Floriána ^C)

Barokní, 1738

Modřice - náměstí Svobody, sv Florián.jpg

Kamenný kříž ^C)

…

Kamenný kříž ^C)

Na hřbitově, 1790

Modřice_(8).JPG

Boží muka ^C)

…

Modřice - kaplička, křižovatka Masarykova a Husova.jpg

Boží muka ^C)

Tříboká boží muka ze 3. čtvrtiny 18. století.

Modřice - boží muka na ulici Prusinovského.jpg

Boží muka ^C)

Renesanční hranolová boží muka, s reliéfem a malovanými obrazy, datovaná 1604.

Modřice - boží muka u Želešic obr1.jpg

Boží muka ^{C) D)}

Renesanční hranolová boží muka, datovaná 1604

Náhled

Boží muka ^C)

Hranolová boží muka z 1. poloviny 19. století.

Památník padlým ^C)

…

Hrad Modřice ^C)

zaniklý hrad ze 13. století, situován jižně od stávajícího kostela. hrad nechal snad v první polovině 13. století postavit biskup Robert jakožto hospodářsko-politické centrum modřického panství, které se někdy před rokem 1228 dostalo do majetku olomouckého biskupství. Poprvé je přímo zmiňován v roce 1274, kdy zde sídlili biskupští leníci. Pobývali zde i sami biskupové, právě z Modřic pochází řada jejich listin datovaných do let 1228–1330. V průběhu 14. a 15. století jsou uváděni další modřičtí purkrabí a mani, poslední zmínky o hradu pochází z doby kolem roku 1465. Správa místního biskupského panství sídlila od poloviny 16. století v chrlické tvrzi.

V pramenech se o biskupském sídle v Modřicích hovoří převážně jako o hradu či zámku, označení tvrz je používáno výjimečně.

Hrad se pravděpodobně nacházel v blízkosti kostela na dnešním náměstí Míru, jeho podoba není známá. Část náměstí byla v první polovině 19. století tvořena slepou uličkou, tehdejší oválná parcelace kolem ní naznačuje možný tvar hradu. Při užitkových výkopech na konci 20. století zde archeolog Josef Unger objevil dvě deprese (možný příkop), fragmenty zdiva budovy o šířce 11 m a předměty datující tyto objevy do poloviny 13. století. Podrobné archeologické průzkumy však nebyly provedeny