Kod CZ 

Maloměřice

(Malmeritz)

Kaple ^C)

postavena v roce 1905 jako dar maloměřickým občanům za souhlas s výstavbou nedaleké cementárny.

Kaplička ^{C) D)}

pochází z 2. poloviny 18. století.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{C) D)}

ze 3. čtvrtiny 18. století. Na toskánský sloup byla umístěna při obnově roku 1870.

Kamenný kříž ^D)

Faulhaberova ulice (areál kostela). Kříž z červeného pískovce nechal roku 1709 (?) postavit obřanský mlynář Tomáš Schotner. Restaurování proběhlo na podzim roku 2005.

Kamenný kříž ^D)

při polní cestě (pokračování Bílovické ulice). Kříž nechali v roce 1903 postavit manželé Mašarákovi.

Kamenný kříž ^D)

při polní cestě z Obřan na Lesnou. Kříž postavený v 1. polovině 20. století z odkazu manželů Bartosových.

Kamenný kříž ^D)

při polní cestě z Obřan na Lesnou. Kříž roku 1918 věnovali manželé Schaumanovi na památku Aloise Schaumana, Bernarda Srby a padlých ve světové válce.

Kamenný kříž ^D)

ulice Fryčajova. Kříž na místě zrušeného obřanského hřbitova.

Železný kříž ^D)

Faulhaberova ulice (areál kostela). Kříž nechal roku 1820 postavit obřanský farář František Florian. Litinový kříž z produkce blanenských železáren byl na sokl osazen později, zřejmě jako náhrada za poškozený starší kamenný kříž.

Železný kříž ^D)

Faulhaberova ulice (areál kostela). Kříž nechaly roku 1872 postavit čtyři obce tehdejší obřanské farnosti.

Železný kříž ^D)

při silnici do Bílovic. Kříž dal roku 1822 podle poslední vůle obřanského faráře Františka Floriana postavit jeho následovník Tomáš Fryčaj. Kříž byl renovován roku 1922.

Železný kříž ^D)

ulice Obřanská. Kříž se nachází na místě zrušeného maloměřického hřbitova. Nechala jej postavit obec Maloměřice roku 1860. Opraven byl na podzim 2005.

Železný kříž ^D)

odbočka z ulice Barvy. Kříž nechaly roku 1940 na památku A. Planerové obnovit rodiny Planerova, Kůrova a Podlipná. V létě roku 2007 byl restaurován sokl a doplněn chybějící litinový kříž.

Železný kříž ^D)

Při polní cestě do Líšně. Kříž, který nechala postavit obec Maloměřice roku 1870, byl obnoven roku 2007.

Pramen Marcelka ^C)

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Brno

1961 Okres

Část Brna

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Katastrální území Maloměřice je od 24. listopadu 1990 rozděleno mezi městské části Brno-Maloměřice a Obřany a Brno-Vinohrady. Před 26. listopadem 1998 mělo rozlohu 407,9143 hektarů a vedle vlastních Maloměřic k němu původně náleželo i několik panelových domů (či jejich částí) v městské částí Brno-Vinohrady. Část k.ú. Maloměřice, náležející k městské části Brno-Maloměřice a Obřany má rozlohu 401,6084 hektarů. Vinohradská část Maloměřického katastru měla před 26. listopadem 1998 rozlohu 407,9143 hektarů. K 26. listopadu 1998 se pak tato vinohradská část Maloměřic zmemšila o 189 m², které byly překatastrovány do židenického katastru, čímž se celková rozloha Maloměřic zmenšila na 407,8954 hektarů. K dalšímu zmenšení maloměřického katastru ve prospěch židenického katastru došlo k 28. březnu 2015[3], kdy v maloměřickém katastru zůstaly z Vinohrad pouze garáže, zahrádky a úsek silnice v Žarošické ulici.

V této části katastru se nachází celá původní zástavba Maloměřic, která má spíše charakter městečka nebo větší vesnice. K této části Maloměřic náležejí od druhé katastrální reformy Brna z let 1966-1969 také části původních katastrů husovického: část Dolnopolní ulice jižně od ulice Provazníkova; a židenického: ulice Baarovo nábřeží (někdejší exkláva bývalé obce Juliánova) a Markéty Kuncové. Nachází se zde i Cacovický ostrov. Od severu k jihu tudy prochází také železniční trasa z Brna do České Třebové, na níž se zde v centrální části maloměřického katastru rozkládá také mamutí komplex zdejšího seřaďovacího nákladového nádraží, které rozděluje zdejší zástavbu na dvě části - větší níže položenou rovinatou západní část, a menší výše položenou východní část.

Už v období Velkomoravské říše existovalo v prostoru Maloměřic, Obřan a Židenic významnější osídlení. Ves Maloměřice vznikla v říční nivě na levém břehu Svitavy, jako ulicovka na cestě ze Židenic do Obřan, k níž se na jižním konci vsi připojovala cesta ze sousedních Husovic. Původně zeměpanská ves byla ve 12. století darována brněnským údělným knížetem Vratislavem benediktinskému klášteru v Třebíči. V letech 1843-1849 byla po východním okraji původní vsi vybudována železniční trať z Brna do České Třebové. 16. dubna 1919 byly Maloměřice připojeny k Brnu.

V roce 1924 navrhl pro Maloměřice obecnou školu slavný architekt Bohuslav Fuchs, který ji později také rozšířil.

Roku 1946 vzniklo v Maloměřicích sběrné středisko pro odsun Němců. Roku 1953 došlo k dokončení nové železniční trasy z Brna do Prahy, vybudování nového seřaďovacího nádraží v Maloměřicích a spolu s tím i ke zrušení původní západněji položené železniční tratě. Nové nádraží zároveň odřízlo rodinnou zástavbu, která se nachází východně od něj. Ve druhé polovině 60. let pak při radikální druhé katastrální reformě Brna došlo ke znatelné úpravě hranice s katastrálním územím Židenice, při níž byla mimojiné k Maloměřicím připojena ulice Baarovo nábřeží, původně náležející k bývalé obci Juliánov. Ve druhé polovině 80. let 20. století vznikly v okrajové jižní části tehdejšího maloměřického katastru okrajové panelové domy sídliště Vinohrady, které byly k 28. březnu 2015 překatastrovány do k. ú. Židenice.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	3644
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (22.11.2015)

D) vilemwalter.cz (22.11.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.11.2015