|
Kód CZ 7662 Křtiny [Kostel] C)
Románský (český) ležel přibližně na místě dnešního barokního
chrámu [Kostel] C)
Gotický (německý)
v místech dnešní kaple sv. Anny, se nacházela větší kostelní stavba, snad
patřící ženskému klášteru premonstrátek, které barokní literatura uvádí ve
spojitosti se zničením kláštera husity 1423 (popř. 1424). Tento větší kostel
nebyl od husitských válek až do 17. století obnovován a socha Panny Marie
byla přesunuta do menšího, původně farního, kostela. V prvním desetiletí 18.
století došlo k nákladným opravám starých kostelů, což dokazuje, že za opata
Hájka (1695 – 1712) se s novou výstavbou v obci nepočítalo. Avšak jeho
nástupce, opat Hugo Bartlicius (1712 – 1738), se
rozhodl vystavět nové poutní místo a pro tento úkol získal Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel Jména P.Marie 2) C)
Poutní, 1728-44.
opat Hugo Bartlicius (1712 – 1738), se rozhodl
vystavět nové poutní místo a pro tento úkol získal Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Vzhledem k
tomu, že po zrušení zábrdovického kláštera císařem Josefem II. v roce 1784
zanikly zřejmě všechny písemné i plánové dokumenty, týkající se Santiniho účasti na novostavbě ve Křtinách, zůstává
základním pramenem stavba samotná. Výstavba podle Santiniho[p 2] projektu začala roku 1718 budováním kaple
sv. Anny. Provádějícím architektem byl brněnský František Benedikt Klíčník.
Dokončena a vyzdobena byla roku 1733, kdy sem byla přenesena rovněž socha
Panny Marie z poutního kostela, který byl v tomto roce zbořen, aby udělal
místo barokní novostavbě chrámu. Ta byla započata již roku 1728, tedy pět let
po smrti Santiniho, v těsné blízkosti starého
kostela, takže jej z počátku částečně obestavěla a teprve po zbořený staré
svatyně se mohly práce rozběhnout rychlejším tempem. Stavitelem byl František
Antonín Ritz (1697 – 1767). Do roku 1738 byla
obvodová zeď kostela dovedena pouze do výše velkých oken, za což může zřejmě
technicky velmi náročné provedení základů a terasovité podnože na členitém
položí. Stavba byla dokončena roku 1750. Původní projekt byl v průběhu
výstavby částečně pozměněn, především byla nově připojena osová věž v průčelí
a Santiniho tvarosloví štukové výzdoby bylo
obměněno v duchu dekorativního cítění pozdního baroka. Autor těchto změn není
znám, uvažuje se o Christianu Alexandrovi Oedtlovi
(1654 – 1731), avšak argumenty nejsou příliš přesvědčivé. V květnu 1750 byla
do chrámu přenesena socha Panny Marie a kostel byl požehnán opatem Matuškou.
V následujících dvou desetiletích byl kostel nákladně zdoben za účasti
předních umělců, například Jana Jiřího Etgense
(1697 – 1757), který je autorem freskové výzdoby, mezi sochaři se objevili
Antonín a Ondřej Schweigl.[p 3] Kompletně dokončen
a slavnostně vysvěcen byl 21. dubna 1771 prvním brněnským biskupem Matyášem
Františkem Chorinským z Ledské. Roku 1884 při
požáru shořely střechy kostela i dalších budov poutního areálu a původní
členité vysoké mansardové střechy byly nahrazeny v zjednodušené formě. V
letech 1864 – 1865 byla část prelatury přestavěna na novorenesanční zámek.
Menší část, dochovaná dodnes v barokní podobě, slouží jako fara. Na konci
druhé světové války byl ambit poškozen leteckou pumou a kostel střelbou, tyto
škody byly brzy opraveny. Mezi lety 1975 až 2009 probíhala velkorysá
rekonstrukce
Poutní
areál s ambity 2)
Jan Santini 1718
Kaple sv. Anny 2)
1718, součást ambitů
Zvonkohra
C)
…
Fara
C)
Při zámku
Rezidence
zábrdovických premonstrátů - Zámek 2) C)
1660-2,
přestavěna 1713 a 1864. bývalá rezidence premonstrátů z brněnských Zábrdovic,
je památkou zapsanou ve Státním seznamu kulturních památek České republiky, a
to společně se zdejším kostelem Jména Panny Marie. Celý komplex je spjat s
českým stavitelem a architektem italského původu Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Podle jeho
projektu byl na tradičním duchovním místě v letech 1718 – 1750 postaven
barokní chrám, svou výzdobou venkovních zdí již přecházející do stylu rokoko.
Na vnitřní úpravě se podíleli tehdejší přední moravští umělci, zejména Jan
Jiří Etgens a Ondřej Schweigl.
Santiniho chrám byl vystavěn na místě dvou
původních kostelů – románského (zvaný český) a gotického (německý). Křtinský klášter
prožil svoji největší slávu ve 2. polovině 18. století, záhy po vysvěcení
kostela. Brzy ale následovalo jeho zrušení císařem Josefem II. Kostel dále
sloužil církvi, ale klášterní majetek byl prodán. Novými majiteli se stali Ditrichštejnové, po nich Bubnové z Litic a Tauberové. V
roce 1894 získal křtinský zámek Jan II. z Lichtenštejna,
hodlal ho opravit a darovat obci na školu či nemocnici. Křtiny se však
obávaly velkých nákladů a dar nepřijaly, bydlel zde potom pouze lékař. V roce 1923, při
převzetí lichtenštejnského adamovského statku Vysokou školou zemědělskou v
Brně, došlo současně i k předání křtinského zámku. Nadále sloužil jako zázemí
lékaře, během 2. světové války využívala zdejší ubytovací kapacitu německá
armáda. Teprve od 50. let minulého století je objekt využíván při praktické
výuce na školním statku. Prováděly se různé účelové stavební úpravy a opravy,
ale celkově zámek chátral. Na začátku 80. Let 20. století VŠZ v Brně předalo
zámek zcela do správy Školního lesního podniku Křtiny, neboť již od roku 1967
byl sídlem ústředí podniku (do roku 1996). Od roku 1994
zámek procházel rozsáhlou opravou. Nejprve byly sanovány krovy a obnovena střešní
krytina, aby se zamezilo zatékání vody, poté se v roce 1997 přistoupilo k
rekonstrukci jižního křídla. Do konce roku 2001 zde byl vybudován soudobě
vybavený audiovizuální výukový sál. Zrekonstruován byl také sál společenský.
Poté se pokračovalo v generální opravě a přestavbě hlavní budovy. V listopadu
2008 byla zkolaudována zbývající část zámku – severní křídlo. Ve dvou
podlažích vznikly ubytovací prostory, nově kuchyně s restaurací a víceúčelové
místnosti.
Hřbitov
C)
…
Hřbitovní
kaple C)
…
Kaplička
C)
U silnice do Babic, 2000 k 50.výročí svěcení děk.Tomáše Brnky
Socha P.Marie C)
…
Socha sv.Jana Nepomuckého C)
U zámku
Socha C)
Na průčelí kostela
Socha C)
Na průčelí kostela Socha P.Marie C)
V ambitu 1980
Obrázek
C)
U silnice na Babice u nové kapličky
Horní
mlýn C)
…
Arboretum
C)
založil v letech
1928-1930 profesor August Bayer, zakladatel Dendrologického ústavu Lesnické
fakulty nově zřízené Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita).
Arboretum bývalo nejdříve přístupné jen mimořádně a na objednávku, avšak v
roce 1995 byla založena nadace profesora Bayera, která si mimo jiné uložila
za cíl, aby arboretum bylo zpřístupněno veřejnosti |
Panství Politický a soudní
okres Brno venkov 1961 Okres Blansko 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce C)
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1237, je uvedena na imunitní listině papeže
Řehoře IX. Zde jsou Křtiny uváděny jako majetek premonstrátského kláštera
v Zábrdovicích Křtiny se nachází
přibližně 14 km severovýchodně od Brna a jsou známé především mariánskými
poutěmi ke kamenné gotické skulptuře Madony, která vznikla okolo roku 1340.
Nicméně hromadné poutě do Křtin jsou doloženy až v 17. a 18. století, kdy
zdejší poutě patřily k nejnavštěvovanějším. Již na počátku 17. století
přicházelo tolik poutníků, že o velkých poutích museli vypomáhat i kněží z
Brna. Například roku 1720 zde bylo zaznamenáno 41 tisíc poutníků. První písemná
zmínka o Křtinách se nachází v textu imunitní listiny, vydané papežem Řehořem
IX. v září 1237, kde se obec vyskytuje mezi dalšími vesnicemi v majetku
zábrdovických premonstrátů, kteří snad mohli být i jejich zakladateli. Již na
konci 13. století se zde nacházel kostel, jak dokazuje listina biskupa
Antonína z roku 1299[zdroj?], v níž udělil odpustky návštěvníkům křtinského a
zábrdovického kostela
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (16.12.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 16.12.2015 Předchozí editace: 28.5.2011 |
