Kód CZ

Horní Heršpice

(Ober Gerspitz)

Kostel sv.Klementa Maria Hofbauera ^C)

…

Kaple Poklona sv. Jana Nepomuckého^C)

Postavil mlynář Kašpar Reichel 1729, před úplným zbořením zachráněna 1998

Kamenný kříž ^C)

U kostela

Železný kříž ^C)

Sokolovská ul.

Železný kříž ^C)

U kostela

Památník padlým ^C)

1938-45

Most ^C)

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Brno

1961 Okres

Část Brno Jih

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Katastr Horních Heršpic se rozkládá po obou březích Svratky. Horními Heršpicemi prochází od severu k jihu důležitá železniční trasa z Brna do Břeclavi, která rozděluje na dvě části zástavbu původní obce. Na tuto trať dále navazuje západní trať do Rosic a východní trať do Přerova. Jižním okrajem katastru Horních Heršpic prochází trasa dálnice D1, která se zde kříží s víceproudou silnicí E461. Jižně od dálnice se zde v jihozápadním cípu moderního katastru Horních Heršpic nachází oddělená zástavba Nových Moravan, které původně náležely k Moravanům. V jádru Horních Heršpic se nachází kostel svatého Klementa Maria Hofbauera. V Horních Heršpicích se dále nachází mnoho průmyslových, ale i obchodních firem včetně hobbymarketu Baumax. V centru západní části Horních Heršpic se nachází například areál firmy Delta Pekárny a. s.

První zmínka o Horních Heršpicích pochází z roku 1289.[4] Ve středověku se zde nacházela tvrz. Při obléhání Brna roku 1645 zde měli Švédi ležení[5] a při svém ústupu ves zcela zničili. Po svojí obnově se začaly Horní Heršpice stále více poněmčovat. Roku 1839[6] byla při tehdejším západním okraji vsi vybudována severojižní trasa železniční tratě Brno-Břeclav. V letech 1854-1856 byla na tuto trať od západu napojena nová trať do Rosic. Na severním okraji katastru Horních Heršpic pak byl v letech 1867-1870 vybudován úsek další železniční tratě do Přerova. Příznivá poloha tehdejší obce v blízkosti Brna vedla k jejímu rychlému růstu především koncem 19. a začátkem 20. století, takže se západně od železniční tratě z Brna do Břeclavi vytvořila zcela nová zástavba označovaná jako Nové Heršpice.[7] Pokud jde o katastr Horních Heršpic, tak především jeho severní hranice měla původně výrazně odlišný průběh než má v současnosti. Největší změny (ve prospěch Brna) opakovaně prodělávala od roku 1883 do roku 1915 severní hranice Horních Heršpic. Zde k nim původně až do roku 1882 náležela většina pozemků toho roku vytvořeného areálu brněnského ústředního hřbitova, jakož i velká část území moderní čtvrti Štýřice. Při úpravě hranice Brna roku 1915 Brno získalo i velice malou část moderního katastru Horních Heršpic, která byla začleněna do nově vytvořeného k. ú. Staré Brno a Vídeňka. S výjimkou Nových Moravan (připojených k Brnu až k 1. červenci 1960) byl zbytek katastru Horních Heršpic připojen k Brnu k 16. dubnu 1919. Současné hranice získaly Horní Heršpice až při reambulaci Brna koncem 60. let 20. století, kdy Horní Heršpice získaly celé zrušené katastrální území Nové Moravany a okrajové části původních katastrálních území Brněnské Ivanovice (centrum Královka s okolím), Bohunice, Dolní Heršpice a Komárov, ale naopak některé pozemky ztratily ve prospěch katastrálních území Bohunice, Dolní Heršpice, Komárov a nově vytvořeného katastrálního území Štýřice.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1745 (58%Č)
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (21.11.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.11.2015