Kód CZ

Bílovice nad Svitavou

Kostel sv.Cyrila a Metoděje C)

pseudogotický, postavený v letech 1908–1913. podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka v pozdně historizujícím slohu, který kombinuje novogotiku s prvky secese a moderny. Posvěcen byl 20. července 1913 bystrckým děkanem Juliem Koubkem. V kostele je umístěna socha svatého Václava z 2. poloviny 17. století. V dubnu 1945 byl kostel částečně poničen ostřelováním vesnice sovětskými vojsky.

 

 

Fara

 

Kamenný kříž C)

Před kostelem

 

Železný kříž C)

 

Dřevěný kříž C)

 

Památník padlým 1914-18 C)

Na ostrůvky na Svitavě

 

Památník S.K.Neumanna C)

 

Deska C)

Na domě kde žil S.K.Neumann

 

Deska C)

Rudolfa Těsnohlídka

 

Hradisko C)

ostrožna s někdejším hradiskem, v němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky z mladší doby kamenné a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné.

 

Hrad Ronov C)

První historická zmínka je z roku 1364, kdy Čeněk Krušina z Lichtenburku datuje listinu „na Ronově, našem novém hradě“. K hradu tehdy patřily vesnice Útěchov, Vranov, Brodek (později zaniklá), Kanice, Jehnice, Březina, Lhota (později zaniklá), Vítovice, Habrůvka, Babice a Obřany. Již z výčtu osad je zřejmé, že hrad byl postaven na panství, jehož centrem býval hrad Obřany, který zanikl v 1. polovině 14. století.

Čeněk Krušina z Lichtenburka se po Ronově píše roku 1369, a to i přesto, že hrad ještě nebyl dokončen. Z tohoto roku totiž pochází zpráva, kdy je dodáván stavební materiál staviteli Zdenku Okřínovi a tesaři Filipu Wagnerovi pracujícím na novém hradě Ronově. Zpráva z roku 1369 je také poslední známou připomínkou hradu a nedlouho poté, pravděpodobně za moravských markraběcích válek hrad zanikl, bezprostřední příčina není známa. Vzhledem k tomu, že Čeněk Krušina zemřel bezdětný, lze usuzovat, že zboží připadlo odúmrtí moravskému markraběti, který již vlastnil či stavěl poblíž Nový hrad, jenž se stal novým centrem panství a existence Ronova tak byla zbytečná. Zachovány jsou zbytky základového zdiva a soustava valů opevnění.

Hrad stával na výběžku do údolí Svitavy. Hrad nevynikal ani svojí polohou, ani opevněním. Hrad byl vymezen asi metr silnou hradbou ve tvaru pětiúhelníku. V západní části hradby se nacházela hranolová věž, ke které vedle přístupová cesta po nástupní rampě. Vlastní jádro hradu, o půdorysu obdélníka (28,5 x 10 m), se nacházelo na východě nádvoří a bylo členěno na tří části, přičemž prostřední byla výrazně delší. Pravděpodobně se jednalo o palácovou budovu nebo o palác mezi dvěma věžemi - jak můžeme vidět např. na hradech Radyně nebo Kašperk, pocházejících ze stejné doby. Na jihozápadě jádra se nacházela plošinka, snad dvorek, na který se vstupovalo druhou bránou.

 

Myslivna C)

Lišky Bystroušky

 

Vila Anna C)

Palackého údolí 283

 

Vila Anna C)

Komenského 255

 

Dům č.p.191/18 C)

Komenského 191/18

 

Dům č.p.179 C)

Komenského

 

Dům č.p.158 C)

Komenského

 

Dům č.p.5 C)

Husova ul. místo pobytu S. K. Neumanna

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický a soudní okres Brno venkov

1961 Okres Brno venkov

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Bílovice nad Svitavou

Historie obce

Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1400[2], ale soudě dle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Severovýchodně od sokolovny se v lokalitě "Hradisko" nachází ostrožna s někdejším hradiskem, v němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky z mladší doby kamenné a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908–1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Dále tu podél řeky Svitavy vede železnice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech 1843–1848.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 1846

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org  (16.112.2015)

 

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 16.12.2015