|
Kód CZ Bílovice nad Svitavou Kostel sv.Cyrila a Metoděje C) pseudogotický,
postavený v letech 1908–1913. podle projektu brněnského architekta Antonína
Blažka v pozdně historizujícím slohu, který kombinuje novogotiku s prvky secese
a moderny. Posvěcen byl 20. července 1913 bystrckým děkanem Juliem Koubkem. V
kostele je umístěna socha svatého Václava z 2. poloviny 17. století. V dubnu
1945 byl kostel částečně poničen ostřelováním vesnice sovětskými vojsky.
Fara … Kamenný kříž C) Před kostelem
Železný kříž C) …
Dřevěný kříž C) …
Památník padlým 1914-18 C) Na ostrůvky na Svitavě
Památník S.K.Neumanna
C) …
Deska C) Na domě kde žil S.K.Neumann
Deska C) Rudolfa Těsnohlídka
Hradisko
C) ostrožna s někdejším
hradiskem, v němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky z
mladší doby kamenné a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné. Hrad
Ronov C) První historická
zmínka je z roku 1364, kdy Čeněk Krušina z Lichtenburku
datuje listinu „na Ronově, našem novém hradě“. K hradu tehdy patřily vesnice
Útěchov, Vranov, Brodek (později zaniklá), Kanice, Jehnice, Březina, Lhota
(později zaniklá), Vítovice, Habrůvka, Babice a
Obřany. Již z výčtu osad je zřejmé, že hrad byl postaven na panství, jehož
centrem býval hrad Obřany, který zanikl v 1. polovině 14. století. Čeněk Krušina z Lichtenburka se po Ronově píše roku 1369, a to i přesto,
že hrad ještě nebyl dokončen. Z tohoto roku totiž pochází zpráva, kdy je
dodáván stavební materiál staviteli Zdenku Okřínovi
a tesaři Filipu Wagnerovi pracujícím na novém hradě Ronově. Zpráva z roku
1369 je také poslední známou připomínkou hradu a nedlouho poté, pravděpodobně
za moravských markraběcích válek hrad zanikl, bezprostřední příčina není
známa. Vzhledem k tomu, že Čeněk Krušina zemřel bezdětný, lze usuzovat, že
zboží připadlo odúmrtí moravskému markraběti, který již vlastnil či stavěl
poblíž Nový hrad, jenž se stal novým centrem panství a existence Ronova tak
byla zbytečná. Zachovány jsou zbytky základového zdiva a soustava valů
opevnění. Hrad stával na
výběžku do údolí Svitavy. Hrad nevynikal ani svojí polohou, ani opevněním.
Hrad byl vymezen asi metr silnou hradbou ve tvaru pětiúhelníku. V západní
části hradby se nacházela hranolová věž, ke které vedle přístupová cesta po
nástupní rampě. Vlastní jádro hradu, o půdorysu obdélníka (28,5 x 10 m), se
nacházelo na východě nádvoří a bylo členěno na tří části, přičemž prostřední
byla výrazně delší. Pravděpodobně se jednalo o palácovou budovu nebo o palác
mezi dvěma věžemi - jak můžeme vidět např. na hradech Radyně
nebo Kašperk, pocházejících ze stejné doby. Na
jihozápadě jádra se nacházela plošinka, snad dvorek, na který se vstupovalo
druhou bránou.
Myslivna
C) Lišky Bystroušky
Vila
Anna C) Palackého údolí
283
Vila
Anna C) Komenského 255
Dům
č.p.191/18 C) Komenského 191/18
Dům
č.p.179 C) Komenského
Dům
č.p.158 C) Komenského
Dům
č.p.5 C) Husova ul. místo
pobytu S. K. Neumanna
|
Panství Politický a soudní
okres Brno venkov 1961 Okres Brno venkov 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
Nejstarší
doložené zprávy o obci jsou z roku 1400[2], ale soudě dle archeologických
nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Severovýchodně od sokolovny se
v lokalitě "Hradisko" nachází ostrožna s někdejším hradiskem, v
němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky z mladší doby
kamenné a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné. Podstatně mladší
pamětihodností je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech
1908–1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a
secesních domů s četnými historizujícími prvky. Dále tu podél řeky Svitavy
vede železnice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech
1843–1848.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (16.112.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 16.12.2015 |
