Kód CZ

Adamov

(Adamsthal)

Kostel sv.Barbory ^C)

Alois II. z Lichtenštejna, syn Johanna, nechal roku 1857 zbudovat kostel, který byl zasvěcen svaté Barboře, patronce horníků. Kostelu taktéž věnoval zakoupený oltář, pocházející ze Zwettlu (Dolní Rakousko). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku 16. století.

Fara ^C)

1857

Hřbitov ^C)

Po 1857

Hřbitovní kaple ^C)

Po 1857

Márnice ^C)

Po 1857

Socha P.Marie ^C)

Ve výklenku štítu fary

Busta Petra Jilemnického ^C)

před základní školou na ulici Ronovská byla slavnostně odhalena 10. listopadu 1963.

Busta Bedřicha Smetany ^C)

od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí. slavnostně odhalena 23. května 1937.

Busta Tomáše Garrigua Masaryka ^C)

1939 byla odhalena bez slavnostního aktu. nyní umístěna před základní školou na ulici Komenského.

Socha Rudoarmějce ^C)

V zátiší nedaleko kostela sv. Barbory se nachází, slavnostně odhalena 10. června 1951.

Památník Československo-sovtského přátelství ^C)

Před hlavní budovou strojíren

Památník padlých ^C)

adamovských občanů ve světové válce a zaměstnanců strojírny popravených v období nacistické okupace.

Lichtenštejnský kámen ^C)

1898

Socha kováka ^C)

U zámku

Zámek ^C)

dokončený roku 1809, který nechal zbudovat lichtenštejnský kníže Johann I. z Lichtenštejna knížecím stavitelem Josefem Hardtmuthem. Zámek v současné době obklopují výrobní haly bývalé adamovské strojírny a samotná stavba je využívána jako průmyslový objekt.

Stará škola ^C)

1857, dnes MěÚ a Městská policie

Huť Františka ^C)

s muzeem, Mezi pozůstatky po těžbě železné rudy v okolních lesích patří, kromě několika pozůstatků po důlních mírách, také tzv. Stará huť z poloviny 18. století, která byla roku 1971 vyhlášena kulturní památkou

Skalní sklep ^C)

Z počátku století taktéž pochází tzv., lidově Skalák (německy Felsenkeller). Budova vyrostla na původním místě bývalé hospody stejného názvu. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce.

Kolonáda ^C)

Nad Adamovem

Dřínová ^C)

přírodní rezervace

Jelení skok ^C)

přírodní rezervace

Coufavá ^C)

přírodní rezervace

Býčí skála ^C)

národní přírodní rezervace

Zpět na okres

Panství

Politický a soudní okres Brno, venkov

1961 Okres Blansko

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^C)

Počátky osidlování Adamovska spadá do období mladého paleolitu (17–11 tisíc let před současností), kdy na toto území přicházejí lovci mamutů. Ti se usídlovali v jeskyních, jako například Býčí skále, která se nachází cca 5 km východně od Adamova v Křtinském údolí. Roku 1869 byl nalezen bronzový býček a o tři roky později pak při větších archeologických průzkumech vedených Jindřichem Wankelem soubor archeologických předmětů[2]. Předměty, které byly v Býčí skále nalezeny, jsou vystaveny v Přírodovědném muzeu ve Vídni.

Historie Adamova je od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Tehdy tuto oblast vlastnil majitel hradu Ronova Čeněk Krušina z Lichtenburka, který však zemřel bezdětný, a panství poté připadlo moravskému markraběti Joštovi, který jako centrum panství postavil Nový hrad. Původní osada se jmenovala Hamry či Staré Hamry podle hamrů, které zde stály. Novohradské zboží přešlo po smrti makrkraběte Jošta do vlastnictví českých králů, kteří ho pronajímali šlechtickým rodům, z nichž k nejvýznamnějším patřili Boskovicové a páni z Kunštátu. Když v roce 1597 zemřel poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic Jan Šembera z Boskovic, panství vyženil s jeho dcerou Kateřinou Maxmilián z Lichtenštejna. Ten roku 1643 zemřel bezdětný a jeho majetek zdědil synovec Karel Eusebius z Lichtenštejna.

Za Lichtenštejnů začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Patrně od roku 1732 nese osada jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejna, majitele zdejších železáren. Roku 1832 se pak Adamov stává samostatnou obcí. [3] K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována Železniční trať Brno – Česká Třebová, dnešní součást 1. železničního koridoru. Dne 15. prosince 1850 byl zřízen v obci poštovní úřad, který disponoval od roku 1880 telegrafním a 1905 telefonním spojením.

Alois II. z Lichtenštejna nechal zbudovat v centru obce čtyři pro Adamov významné stavby, kostel svaté Barbory, budovaný od roku 1855 a dokončený 1857, vysvěcený pak 4. prosince téhož roku. [4] Alois II. kostelu taktéž věnoval tzv. Světelský oltář. Dalšími stavbami byl hřbitov, fara a budova pro potřeby školy. Tyto stavby byly postaveny ve shodném novogotickém slohu.

Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz. Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, byl prodán za 480 000 rakouských korun téže firmě, která se mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr.

V roce 1889 byl v Adamově vyroben Marcusův automobil, který byl prvním automobilem s benzínovým čtyřtaktním motorem na území Rakouska-Uherska (kopřivnický Präsident vznikl o osm let později). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel, především zámožnějších obyvatel Brna.

Poté, co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve 30. letech a za druhé světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8 000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem 1 tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu. Bylo rozbíjeno vše, co nebylo určeno k evakuaci. Tímto způsobem byla zničena většina strojů, budov, několik bylo vyhozeno do povětří, administrativní budova byla vypálena. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.

V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1952 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (Adast).

V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V roce 1947 se započalo s budováním nové adamovské čtvrti tzv. Na kolonii, která se nacházela jižně od centra obce. [11] Nad touto čtvrtí se roku 1951 započalo s budováním čtvrtě další, tzv. Ptačiny, která se skládala z 30 dřevěných domků typu Hartl a 24 cihlových bytovek. [12] V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz.

V 70. a 80. letech začala výstavba dalších obytných panelových bloků. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu. Adamovské strojírny vyhlásily v roce 2002 bankrot. V následujícím roce byly celé strojírny odkoupeny za 85 milionů slovenskou firmou Penta. Roku 2008 byly opět prodány, tentokrát pražské společnosti J 23. O rok později byl na strojírny podán insolventní návrh. V květnu vstoupil podnik do likvidace.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	998
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (3.8.2015)

 fotografie

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.8.2015