Kód CZ 8956

Lysice

Kostel sv.Petra a Pavla ^{Zdroj 2)}

Pův.gotický s renes.věží1782-6 prodloužen a zbarokizován

Kaple Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj C) Zdroj D)}

Hřbitovní s hrobkou rodiny Dubských, 1881. V roce 1962 provedeny úpravy pro smuteční síň. Strženy sochy z průčelí a štítu a odstraněn oltář a náhrobní desky. Obnova kaple proběhla v letech 2000-2002

Hrobka ^{Zdroj C)}

na místním hřbitově, hraběnky Karoliny Nimpschové

Fara

…

Hřbitov

…

Socha P.Marie Lurdské ^{Zdroj D)}

Ve výklenku v podobě jeskyně za kostelem, 1920, Čeněk Vosmík z Prahy na žádost pana hraběte Albrechta Dubského. Je zhotovena ze sádry. Do roku 1980 byla umístěna v kostele v umělé jeskyni u sákristie, ozdobena svatozáří s dvanácti hvězdami, do kterých byly vloženy elektrické žárovky. U nohou byly z každé strany připevněny tři elektrické svíčky. 6. června 1980, po vyjednávání tehdejšího duchovního správce P. Jana Horálka se státní památkovou péčí v Brně, se do kostela vrátila původní socha Panny Marie s Ježíškem, která byla od roku 1920 na zámku. Po důkladné renovaci a pozlacení (svatozář za sochou se musela nově zhotovit) byla postavena na své původní místo, kde stávala od roku 1786. Sádrová socha byla i s jeskyní odstraněna. V roce 1986 byla socha Panny Marie Lurdské umístěna do rohu vedle hlavního vchodu do kostela. Byla pro ni zhotovena umělá jeskyně, prý věrná kopie jeskyně z kostela. Jeskyni postavil pan Alois Kubíček ze Štěchova. Před jeskyni byla instalována ozdobná železná mřížka s brankami, která se nacházela před vnitřní úpravou presbytáře v roce 1980 před hlavním oltářem. Prostranství před hlavním vchodem se upravilo, oselo trávou, vysázely růže a okrasné dřeviny Sochu před umístěním do jeskyně v roce 1986 natřel pan Julius Gebrian. Podruhé ji v roce 2002 přímo v jeskyni natřel pan Michal Fojt z Drnovic.

Kaple P. Marii Pomocné ^{Zdroj D)}

v zámku

Mariánský sloup ^{Zdroj 2) Zdroj D)}

1853, Benedikt Edele. Socha bl. P. Marie na náměstí lysickém. Zde stála od roku 1602 socha kamenná na 862 cm vysokém jehlanovitém sloupu na poděkování Panně Marii, aby nad jejich obcí bděla za ochranu před morovou ránou, která zasáhla Moravu v letech 1584, 1597, 1600. V r. 1807 byla obnovena. V roce 1832 zemřelo v Lysicích v souvislosti s epidemií cholery 73 osob. Protoţe byla jiţ věkem velmi sešlá, usneslo se představenstvo obce v r. 1851 zhotovit sochu novou. Nynější socha, asi z kamene, kterou vytvořil vídeňský sochař Benedikt Edele, byla posvěcena 2. Června 1854. Stojí na korintském sloupu, vysokém 1270 cm. Byla několikrát opravovaná, naposledy v roce 2012, nákladem městečka Lysice.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj D)}

Na Horním náměstí, z opuky na kostelním náměstí, (u kašny) bez nápisu. Z první poloviny 18. stol., krátce po svatořečení (1729). Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána, uloţena na faře a roku 1923 postavena nad rybníkem na Horním náměstí. Opravena v letech 1975 a 1990 lysickým rodákem panem Jaroslavem Vaňkem

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

dle nápisu na zadní straně podstavce vyrytého, pochází z r. 1594(??!), byla opravena správou velkostatku lysického v letech 1832. Z rozhodnutí obecní rady ze dne 15. 4. 1882 byla socha nahrazena sochou litinovou, vyrobenou ve slévárnách v Blansku v roce 1883, stará uložena do výkopu za podstavec.

Socha sv.Antonína ^{Zdroj C) Zdroj D)}

na cestě k Černé Hoře, dle nápisu na podstavci vyrytého obnovena nákladem obce lysické r. 1870. Oprava 1930

[Socha sv.Víta] ^{Zdroj D)}

kamenná na cestě z Lysic k Pohodlí, postavena manželi Františkem a Františkou Hlaváčkovými z Lysic r. 1871. Opravena v letech 1938 a 1990. Neznámými vandaly byla poškozena tak, že se již nedala opravit. Byla nahrazena litinovým křížem, který byl požehnán P. Slavomírem Bedřichem.

Kamenný kříž ^{Zdroj D)}

u sýpky v Lysicích (u Kubíčkových č. 283) vedle cesty do Ţerůtek vedoucí, postaven místo starého, jiţ sešlého kříţe dřevěného nákladem Marie a Jana Markových v roce 1895. Pochází z dílny p. Cihláře z Černé Hory.

Kamenný kříž ^{Zdroj D)}

poblíž hospodě na Perné na kraji pole, původně dřevěný. 5. září 1937 byl sešlý kříž nahrazen novým kamenným, který darovali manželé Novotných z Perné a posvěcen děkanem Mazalem z Bořitova.

Železný kříž ^{Zdroj C) Zdroj D)}

U kostela, 1863. s nápisem: „Na památku tisícleté slavnosti příchodu sv. apoštolů Cyrilla Metoda do Moravy a pokřestění našich slovanských praotců. Dne 5.července 1863“. Kříţ ten postaven nákladem občanů Lysických.

Železný kříž ^{Zdroj C) Zdroj D)}

U silnice na Bořitov, směr k Pohodlí vedoucí, postaven nákladem Emanuela hr. Dubského a jeho choti Mathildy, roz. hraběnky Ţerotínové r.1833.

Železný kříž ^{Zdroj D)}

u silnice z Lysic k Černé Hoře na hranici katastru Lysic a Bořitova, nákladem Antonie hraběnky z Dubských zbudován r. 1822.

Železný kříž ^{Zdroj D)}

u silnice z Lysic k Černé Hoře (u cesty do Ţerůtek) vedoucí, postaven nákladem manţelů Emanuela a Josefy Jaškových z Lysic č. 32 roku 1873.

Železný kříž ^{Zdroj D)}

starý, bez všeho nápisu v údolí ke střelnici vedoucí (pod samou střelnicí).

Dřevěný kříž ^{Zdroj D)}

s obrazem sv. Marka evangelisty na cestě k Žerůtkám. Do 25. dubna 1800 stál kříž ten na vrcholu kopce takzvaného „Marek“, kterého dne byl přenesen pod kopec na nynější stanoviště. Protože byl kříž sešlý, darovala rodina Markových z Lysic 142 nový dřevěný. Za hojné účasti věřících byl 31. 7. 1927 posvěcen Msgr. Krchňákem a prof. Adámkem. Opraven byl v roce 1994

Žerůtská ul.

[Dřevěný kříž] ^{Zdroj D)}

poblíž hospodě na Perné na kraji pole, zbudován od manželů Františka a Anny Klímových, výměníků na Perné r. 1893. Svěcen farářem lysickým Rudolfem Reitterem 24. 9.1893. 5. září 1937 byl sešlý kříž nahrazen novým kamenným, který darovali manželé Novotných z Perné a posvěcen děkanem Mazalem z Bořitova.

Horní Kašna ^{Zdroj C)}

na náměstí Osvobození

Dolní Kašna ^{Zdroj C)}

na náměstí Osvobození

Památnák padlým ^{Zdroj C)}

1914-18

Hraniční kámen

Okres Blanenský

Erb Dubských z Třebomyslic ^{Zdroj C)}

Na hřbitovní kapli

Památník obětem fašismu

Na Horním náměstí

Hrad Rychvald ^{Zdroj C)}

Zřícenina

Zámek ^{Zdroj 2)}

Na místě hradu, 1584-9 renesanční, kol 1730-40 barokně přestavěn, 1791 přistavěno divadlo, a 1903-4 nahrazeno novostavbou, 1843-48 přestavěny interiéry

Výklenková kaplička - poklona ^{Zdroj C)}

se sochou Madony při severní ohradní zdi parku, nad terasovým schodištěm v tzv. růžové zahradě)

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Litinový, rozšíření KP od 8. 9. 2018), Klasicistní litinový kříž z první poloviny 19. století, situovaný u Střelecké louky.

Studánka s alegorickou sochou ^{Zdroj C)}

kašna s alegorickou plastikou: pramen vytékající s hranolového soklu do půlkruhové nádrže ve vrcholu se sedící ženskou alegorickou postavou situovaný u cihelného zábradlí vodního příkopu.

Socha Apollóna ^{Zdroj C)}

socha řeckého boha Apollóna znázorněného s lukem a šípy umístěna na hranolovém soklu před portálem jižní fasády zámku.

Socha Herkula ^{Zdroj C)}

socha řeckého hrdiny Herkula znázorněného s kyjem a oděného ve lví kůži umístěna na hranolovém soklu před portálem jižní fasády zámku.

Socha Marse ^{Zdroj C)}

socha mytického boha Marta znázorněného s kopím, přilbou a štítem umístěna na zděném prolamovaném zábradlí mostu před portálem jižní fasády zámku.

Socha Arese ^{Zdroj C)}

…

Socha Dia ^{Zdroj C)}

socha mýtického boha Dia znázorněného v ruce s blesky umístěna na zděném prolamovaném zábradlí mostu před portálem jižní fasády zámku.

Socha Dia (Asie) ^{Zdroj C)}

při bazénu v jižní části parku

Socha Evropy (Poseidóna) ^{Zdroj C)}

situovaná při bazénu v jižní části parku.

Socha Ameriky (Neptuna) ^{Zdroj C)}

situovaná při bazénu v jižní části parku.

Kašna ^{Zdroj C)}

…

Kašna ^{Zdroj C)}

…

Bazén ^{Zdroj C)}

…

Bazén s vodotryskem ^{Zdroj C)}

jednoduchý kruhový bazén s vodotryskem uprostřed situovaný v parku jihovýchodně od zámecké budovy.

Bazén se sochou nymfy ^{Zdroj C)}

kruhový bazén s jednoduchou plasticky tvarovanou obrubou a postavou vodní bohyně sedící uprostřed.

Bazén se sochou Tritóna ^{Zdroj C)}

kruhový bazén situovaný uprostřed kolonády s postavou Tritóna, posla moře, inspirovaného řeckou mytologií.

Alegorie 12 měsíců ^{Zdroj C)}

v nice tarasní zdi severní strany horního parteru parku

Hospodářská budova č.p. 2 ^{Zdroj C)}

obdélného půdorysu o 7 okenních osách, situovaná západně od zámecké stavby

Hospodářská budova č.p. 3 ^{Zdroj C)}

jednopatrová, obdélného půdorysu, o 13 okenních osách, situovaná jižně od zámecké stavby.

Hospodářská budova č.p. 4 ^{Zdroj C)}

jednopatrová, bdélného půdorysu, situovaná jihozápadně od zámecké stavby.

Skleník ^{Zdroj C)}

je součástí rozsáhlých proměn zahrady realizovaných za panství hraběte Emanuela Dubského kolem poloviny 19. století, kdy bylo zbudováno zahradnictví západně od zámku.

Zelný sklep ^{Zdroj C)}

situovaný východně od objektu skleníku. Součást proměn zahrady realizovaných za panství hraběte Emanuela Dubského kolem poloviny 19. století, kdy bylo západně od zámku zbudováno rozsáhlé zahradnictví.

Dům zahradníka, č.p. 7 ^{Zdroj C)}

vilová stavba s věží postavená podle projektu architekta Kajetána Vašíčka.

Oranžérie ^{Zdroj C)}

západně od objektu skleníku, byla vystavěna za panství hraběte Emanuela Dubského kolem poloviny 19. století.

Fíkovna ^{Zdroj C)}

v západní části parku severně od skleníku a oranžerie

Kolonáda ^{Zdroj C)}

nesoucí dřevěný ochoz, vznikla v roce 1856 za panství Emanuela Dubského, kdy nahradila původní ohradní zdi s vnitřní arkádou. Postavena podle projektu Kajetána Vašíčka.

Zděný most ^{Zdroj C)}

nad vodním příkopem, vedoucí k portálu jižní čelní fasády zámecké stavby.

Ohradní zeď s bránou ^{Zdroj C)}

ohrazení parku vytváří cihelná zeď s branou na severní straně s funkcí opěrné zdi.

Ohrazení obory s bránami ^{Zdroj C)}

provedeno částečně původním srubovým plotem se šindelovou stříškou.

Koroptvárna ^{Zdroj C)}

neogotická, nyní v torzálním stavu, vystavěna v první polovině 19. století spolu s dalšími užitkovými a okrasnými stavbami, v oboře severně od zámecké stavby

Tarasní zdi ^{Zdroj C)}

cihelné zdi parku podepírající terasy svažitého terénu, v severní části s nikami pro sochy alegorizující měsíce a grottou.

Grotta ^{Zdroj C)}

umělá jeskyně vyhloubená v severní ohradní zdi horní terasy parku

Terasovité schodiště ^{Zdroj C)}

vyrovnává výškový rozdíl terénu zahrady v její severovýchodní části. Tyto terasy byly nově zděné v 60. letech 19. století a jejich současná podoba je výsledkem rozsáhlé proměny zahrady za panství hraběte Emanuela Dubského.

Pergola ^{Zdroj C)}

looubí lehké konstrukce neúplného zastřešení situované severozápadně od stavby zámku.

Včelín ^{Zdroj C)}

v parku východně od zámecké budovy

Altánek ^{Zdroj C)}

Dřevěný

Okrasné prolamované cihelné zídky ^{Zdroj C)}

dotvářejí charakter zámeckého parku. Jejich současná podoba je výsledkem rozsáhlých proměn zahrady v polovině 19. století za panství hraběte Emanuela Dubského.

Správní budova „Důchod“ č.p.5 ^{Zdroj 2)}

1800, klasicistní

Kolonáda

V zámecké zahradě

Park ^{Zdroj C)}

u zámku, park patří k zámku již od druhé poloviny 16. století. Je založen na principu terasovitých renesančních italských zahrad. V období baroka byl neustále rozšiřován, jeho dnešní podoba je výsledkem proměn v polovině 19. století.

Obora ^{Zdroj C)}

plocha obory se v kopcích severně od zámku rozléhala už od dob baroka. Po roce 1800 se zde uplatnila koncepce anglického parku. Jde o komponovaný les s průseky, pasekami, alejemi a cestami, doplněný užitkovými i okrasnými stavbami.

Torzo smrku ^{Zdroj C)}

J. E. Chadta

Vodní příkop ^{Zdroj C)}

lemující jižní průčelí zámecké budovy

Lipová alej ^{Zdroj C)}

nad zámeckou zahradou

Lipová alej ^{Zdroj C)}

vedoucí od zámeckých zahrad směrem ke škole

Radnice ^{Zdroj C)}

z roku 1768

Škola ^{Zdroj C)}

od architekta Bohuslava Fuchse

Dům č.p.

Barokní

Dům č.p.

Zámecká ul.

Dům č.p.

Zámecká ul.

Dům č.p.185

Zámecká ul.

Dům č.p.

Nám.Osvobození

Roubená stodola

…

Dálniční most

Nedokončené dálníce Vídeň Vratislav

Zámecká zahrada ^{Zdroj 2)}

Renesanční, východně od zámku, 1608-34 s ochozem a pův.hřištěm na míčové hry, nahrazený 1848 současnou kolonádou, později angl.park.

Zpět na okres

Panství

1850 Politický okres Boskovice, soudní okres Kunštát

1961 Okres Blansko

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1308. Nicméně osídlení této oblasti je podstatně starší, jak nasvědčují archeologické nálezy. Lysice se od počátku staly centrem lysického panství, u kterého se vystřídalo několik majitelů např. v 16. století Vilém z Pernštejna, později Jan Arnošt de Montrochier, Leopold Dietrichstein a další. Roku 1514 Hynek Boček z Kunštátu udělil Lysicím právo odúmrti. Na městečko byla obec povýšena až v roce 1652 císařem Ferdinandem III.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1715
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (31.1.2015)

D) farnostlysice.webnode.cz (10.5.2019)

85 – 49 - 0

23 – 11 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.12.2019

Předchozí editace: 31.1.2015