Kód CZ 7045

Kořenec

Kaple P.Marie Fatimské ^{Zdroj C)}

V 70. letech 20. století si vystavěli kořenečtí občané kapličku. Tehdejší doba církevním stavbám nepřála a tudíž nebylo umožněno tuto stavbu k původnímu účelu využívat. Rozhodlo se tedy a v roce 1985 založili síň tradic Kořence, jež byla umístěna do prostor kaple. Po roce 1989 slouží stavba zamýšlenému účelu.

Kamenný kříž s Pietou ^{Zdroj C)}

1898

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Proti škole

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Nad obcí

Pamětní deska Jiřího Pelikána ^{Zdroj C)}

V roce 2004 byla díky daru a spolupráci společnosti Občanský dialog odhalena pamětní deska Jiřímu Pelikánovi, kterou navrhl a vytvořil akademický sochař Miloslav Buřival.

Památník obětem 1914-18 ^{Zdroj C)}

S reliéfem P.Marie, 1931

Větrný mlýn ^{Zdroj C) Zdroj D)}

kulturní a technická památka, postaven tehdejším starostou obce roku 1866, po roce 1945 zdevastovaný, od 1963 využívaný k rekreačním účelům a citlivě obnovovaný..

Větrný mlýn holandského typu si postavil starosta obce Jakub Veselý v roce 1866. Válcovitý mlýn z lomového kamene má vnější průměr 9 m, výšku 10,2 m. Původně měl šest perutí. Od roku 1937 má čtyři perutě jako většina našich mlýnů. Za války byl mlýn úředně zapečetěn, přesto mlynář načerno šrotoval obilí pro místní občany. Po válce dostal mlynář výjimečné povolení k mletí šrotu a výrobě krup, a proto měl zájem mlýn opravit. Aby zmenšil svoji závislost na větru instaloval ve mlýně asi v roce 1936 plynosací motor a po válce motor naftový. Šrotoval s ním až do roku 1950, kdy činnost mlýna skočila. Na provedení stále nutnějších oprav žádal památkový ústav opakovaně o finanční podporu a zajištění přídělu dřeva. Administrativní problémy však měly za následek, že k opravě střechy došlo až v roce 1953. Perutě již opraveny nebyly. Od té doby mlýn postupně chátral. V roce 1967 ho koupil nový majitel, který mlýn a jeho vybavení zachránil a začal renovovat. V roce 1972 proběhla rekonstrukce spodní části stavby vynucená výskytem dřevomorky a v roce 1995 proběhla oprava střechy s výměnou šindele. Střecha je vysoká 3,2 m a tvoří ji dvacetiboký jehlan s hřebenem. Je opatřena kolečky a posazena na kruhové kolejnici. Pomocí dvou rumpálů byla s perutěmi natáčena proti větru.

Ve mlýně je zachováno kompletní technické vybavení z doby, kdy mlýn ukončil činnost s výjimkou větrného kola. Palečné kolo má 90 palců a průměr 2,6 m. Zachované je mlýnské složení včetně lubu, násypného koše a kompletního holendru na omílání ječmene na kroupy. Má dřevěnou svislou hřídel o délce 6 m. Mlecí kamen tzv. běhoun má průměr 105 cm, výšku 30 cm a otáčel se běžně rychlostí 64 ot/min. Nedochovala se moučnice. Mlýn je udržován ve velmi dobrém stavu a slouží k rekreaci. Dnes však již netvoří tradiční dominantu kraje, neboť je schován mezi vzrostlými stromy. Veřejnosti je přístupný pouze občas v rámci národopisných slavností konaných v obci Kořenec.

Panský dvůr ^{Zdroj C)}

Rozparcelovaný

Stará škola ^{Zdroj C)}

Rozdělená na dva samostatné domy

Škola ^{Zdroj C)}

1878-9. V současnosti mateřská škola

Usedlost č.p. 16 - muzeum ^{Zdroj C)}

V 70. letech 20. století si vystavěli kořenečtí občané kapličku. Tehdejší doba církevním stavbám nepřála a tudíž nebylo umožněno tuto stavbu k původnímu účelu využívat. Rozhodlo se tedy a v roce 1985 založili síň tradic Kořence, jež byla umístěna do prostor kaple. Základem expozice se stala výstava fotografií o životě na Kořenci zahájená ke slavnostnímu otevření Kulturního domu. Kulturní dům vyrostl na místě původního selského stavení, krytého doškovou střechou, které muselo ustoupit současným potřebám občanů na společenský život. První exponáty vystavené v pamětní síni jsou dary a zápůjčky místních občanů a rodáků.

S rokem 1989 a jeho převratnými změnami došlo ke změnám i na Kořenci, kde opět občané pocítili potřebu mít v obci kapli, a tak když při své návštěvě Kořence věnuje pan Jiří Pelikán peněžní dar na zakoupení části statku rodiny Korčákových, stěhuje se v roce 1992 síň tradic z kaple do tohoto domu, kde vzniká muzeum krojů a řemesel na Kořenci.

Muzeum je čtvercová budova ležící uprostřed obce. Ve vstupní chodbě muzea Vás uvítá nástěnná malba již zmiňovaného akademického sochaře Miloslava Buřivala, znázorňující klášter Hradisko u Olomouce. Dále je tu větrný mlýn, jež je dominantou obce, a typická fauna a flora přírodního parku Řehořkovo Kořenecko, v jehož centru se obec nachází. Prohlédnete si více jak stopadesát let starou katastrální mapu obce, její znak a prapor.

V bývalé sýpce vzniká síň krojů, kde jsou fotografie Dr. Vladimíra Přikryla CSc., zachycující kořenecký kroj, jeho součástí a způsob nošení.

V sýpce se nachází i pamětní síň Jiřího Pelikána seznamující s jeho životem i působením na Kořenci. V dalších místnostech jsou vystaveny předměty vztahující se k jednotlivým řemeslům a věci denní potřeby našich předků. Do bývalého dvora byly umístěny větší předměty většinou zemědělského charakteru jako jsou mlátičky, fukary, koňské sáně či zemědělské vozy. Dále je tu koutek s historií hasičského sboru, jež je zastoupen starou technikou například stříkačkou z roku 1895.

Dům č.p.31 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.64 ^{Zdroj C)}

Památkově chráněný

Dům č.p.78 ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

1490 Panství Šebetov

1850 Politický i soudní okres Boskovice

1961 Okres Blansko

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

První písemná zmínka o obci je z roku 1490. O vzniku Kořence není znám žádný záznam. Někteří historikové jej vřazují do konce 12. století, ale nejpravděpodobněji vzniká v letech 1242 až 1250. Název obce je zřejmě spojen se vznikem vesnice vyklůčením lesa: Vyklůčení staletých pralesů bylo spojeno s namáhavým odstraňováním spleti kořenů a od slova kořen byl odvozen název vesnice Kořenec i název Kořeňák pro potok. V obci a blízkém okolí se rozvíjelo uhlířství, ale také sklářský a hutnický průmysl.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	770
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (31.1.2015)

D) povetrnik.cz (11.5.2017)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.5.2017

Předchozí editace: 31.1.2015