Kód CZ: 2359

Dlouhá Lhota

[Kaple sv.Vavřince] Zdroj A)

Na místě současného kostela

 

Kostel sv. Bartoloměje Zdroj C) Zdroj A)

Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Památný je tu kalich, na němž je napsáno: "De Sammuel de Tissnansky comparavit calicem, orate pro eo" (Samuel z Tišnova daroval tento kalich, modlete se za něj). Kalich pochází z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou vyloupány a nahrazeny umělými skly. Na věži byly zvony, z nichž nejmenší byl ve válce sňat a přelit na kanóny. Z historických důvodů byly 2 zvony nechány na věži. Na jednom z nich je nápis: "Leta Panie 1482 tento zwon slit jest ku czti a chwala Panu Bohu a sv. Wawrzinci do Lhoty. Jesus Christus".

 

 

Fara Zdroj C)

Přízemní s mansardovou střechou v těsném sousedství kostela, Roku 1580 měli zdejší faru nekatolíci. Ale r. 1612 již tu působil katolík Polák Valentin Alberti. 1784 lokalie, , 1858 fara

Fara a kostel sv. Bartoloměje

 

[Hřbitov]

Kolem kostela

 

Hřbitov

Na západním okraji obce

Dlouhá Lhota (Blansko), hřbitov (3154).jpg

 

Kamenný kříž

U vjezdu do obce od Býkovic

 

Kamenný kříž

Za hřištěm

Dlouhá Lhota (Blansko), kříž za hřištěm (2).JPG

 

Železný kříž

Před kostelem. Nápis: K OSLAVĚ BOŽÍ / SVÉMU RODIŠTI VĚNOVAL / JOSEF HRNČÍŘ / REDEMPTORISTA / L.P.1889

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Dlouh%C3%A1_Lhota_%28Blansko%29%2C_k%C5%99%C3%AD%C5%BE_u_kostela_%283165%29.jpg/800px-Dlouh%C3%A1_Lhota_%28Blansko%29%2C_k%C5%99%C3%AD%C5%BE_u_kostela_%283165%29.jpg

 

Železný kříž

U silnice do Býkovic

 

Železný kříž

U silnice na Brfťov – Jeneč

 

Kříž (?)

Severně od obce

 

Kříž (?)

Západně od obce

 

Kříž (?)

V úvozu proti hřbitovu

 

Kříž (?)

Za zemědělským střediskem

 

Škola  Zdroj A)

Za dřívějších dob tu školy nebylo. Žáci z celé farnosti chodili do Bořitova do školy. Zdejší škola se připomíná r. 1784. Prvním učitelem byl Matěj Čížek a vyučoval v chaloupce č. 28 (nyní u Janečků). Poněvadž škola ta nestačila pro 130 žáků (z celé fary byla škola ustanovena v dřevěné boudě ve farní zahrádce. Roku 1805 postavena nynější budova školní. Za žáka 1.třídy platilo se týdně 1 kr, za žáka 2.třídy 2 kr. V neděli po požehnání byly opakovací hodiny pro mládež dospělejší. Dne 18.července 1864 odškolila se obec Bejkovice a r. 1899 obec Brťov s Jenčí. R. 1905 zdejší škola byla zvýšena. Následující učitelé působili na zdejší škole: 1. Matěj Čížek do r. 1807, 2. Florian Müller do r. 1829 (po jeho odchodu prozatímně Kliment Grimm), 3. Vavřinec Jabůrek, 4. Jan Jabůrek – 1874, 5. Jan Holas – 1876, 6. František Hanuš, 7. Jan Hradil – 1898, 8. František Ondroušek – 1904, 9. Ladislav Jarůšek. Zvýšení školy bylo r. 1905 a stálo zednické práce 7.117 korun, tesařské práce 978 korun. Obec dala dříví, stavbu provedli mistři Jindřich Severa a František Němeček z Bejkovic. R. 1906 koupena pumpa za 200 korun a týž rok koupena od Fr.Valouška pole za 300 korun, jež přeměněna byla na školní zahradu.

 

Zpět na okres

Panství

1850 Politický okres Boskovice, soudní okres Kunštát

1961 Okres Blansko

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce  Zdroj A)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365.

Obec Dlouhá Lhota přináleží k nejstarším vesnicím tohoto okolí. Tuto starožitnost doznává i Codex diplom Moraviae III fol. 200. Ten o ní praví, že "na hranici proti Brnu ležíc, spolu s kostelem r. 1255 nově zřízenému opatství Žďárskému, darována byla." Kdy a kým však založena jest, nelze nijak stanoviti, nebo se určitějších pramenů nedostává. Též o původu jejího názvu "Dlouhá Lhota" neví se nic určitého. Snad jen ona důminka pravá, jež míní, že velkostatky jako vrchnosti v oněch dobách mnohým osadám "dlouhou lhůtu" k zapravení nějaké dávky povolovaly.

 

Ve starších dobách patřila Dlouhá Lhota k jihlavskému, později však brněnskému kraji, kde se sídlo krajského úřadu nacházelo. Když bylo hejtmanství zřízeno, připadla Dlouhá Lhota do hejtmanství boskovského a k okresu soudu blanenskému. Dle ústního podání patřila Dlouhá Lhota též jeden čas k panství pernštýnskému, kde prý mnohé listiny, týkající se Dlouhé Lhoty, se nacházejí. Na to přináležela Dlouhá Lhota, výminkou doby, kde asi okolo roku 1580 pověstný Šember z Boskovic až sem své panství rozšířil, stále až do roku 1848 do těchto panství: usedlosti 1, 5, 6, 7, 29, 32 - přináležely panství černohorskému a ostatní dražebnosti panství blanenskému.

 

V nejstarších dobách měla farnost Dlouhá Lhota,  ku které i vesnice Bejkovice, Brťov a Jeneč přifařeny byly a i doposud jsou, stále svého duchovního správce sídlem v Dlouhé Lhotě. Od r. 1625 do r. 1784, v kteréžto době i zde reformace velkých úspěchů se dodělala, byly obce Dlouhá Lhota, Bejkovice a Brťov ve farnosti bořitovské, obec Jeneč však k faře újezdské přiděleny. Od r. 1784 zřízena zde opět samostatná lokálka, která r. 1858 na faru povýšena byla. Původně zřízena kaple, dosahující k nynější křtitelnici a byla zasvěcena sv. Vavřinci. Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Památný je tu kalich, na němž je napsáno: "De Sammuel de Tissnansky comparavit calicem, orate pro eo" (Samuel z Tišnova daroval tento kalich, modlete se za něj). Kalich pochází z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou vyloupány a nahrazeny umělými skly. Na věži byly zvony, z nichž nejmenší byl ve válce sňat a přelit na kanóny. Z historických důvodů byly 2 zvony nechány na věži. Na jednom z nich je nápis: "Leta Panie 1482 tento zwon slit jest ku czti a chwala Panu Bohu a sv. Wawrzinci do Lhoty. Jesus Christus". Roku 1580 měli zdejší faru nekatolíci. Ale r. 1612 již tu působil katolík Polák Valentin Alberti. Nynější hřbitov zařízen byl r. 1835, dříve býval hřbitov kolem kostela.

Roku 1834 patřilo do Blanska 25 domů se 176 obyvateli a do Černé Hory 7 domů s 51 obyvateli. Poddaní na díle černohorském platili roku 1750 vrchnosti úroků o svatém Jiří 2 zlaté 24 korun a o svatém Václavu 1 zl a 24 kr. Čtvrtláni robotovali týdně 3 dni. Na díle blanenském platili ročně úroků 21 zl 30 kr. 16 podsedků robotovalo 4 dni, 4 podruzi robotovali 1 den. Po válce 30leté bylo zde jen 9 domů osedlých. Do r. 1749 zachoval dům svůj jeden rod. R. 1790 bylo zde domů 39 a 172 obyvatel. Nejstarší rody jsou: Čech, Jakubec, Hrnčíř a Kotas. Roku 1832 zuřila zde cholera, jíž mnoho životů padlo za oběť. Taktéž i v r. 1866, kdy i v Dlouhé Lhotě bylo pruské vojsko. I požáry trpěla obec. R. 1878 vyhořelo číslo 2, týž rok o sv. Duši čísla 15, 16, 17. Dne 1.října 1884 stihl oheň čísla 20, 18, 21, 22, 5, 6, 7, 8, 10, druhý den opět číslo 16. Lidé byli v Kunštátě na trhu, smutný byl pohled na vracející se lid. Tři měsíce bylo před tím sucho, takže na hašení nebylo vody. Pak ale nastalo velmi deštivé počasí, což ztěžovalo stavbu nových domů. R. 1888 vyhořelo číslo 3, poněvadž ale byla ihned pomoc, tak se oheň nerozšířil. Dne 30.4.1913 chytl se les p. Novotného, při němž shořela A.Adámková.

Od 1.ledna 1882 přidělena obec Dlouhá Lhota k okresnímu soudu kunštátskému a 1.dubna téhož roku poštovnímu obvodu lysickému. Starostové obce byli: A.Čech (rychtářem v čísle 4) a N.Šmerda (v čísle 4). Od roku 1876 Fr. Čech, 1878 Josef Strejček (střídali se až do roku 1888. Pak byl Antonín Jakubec (číslo 2), pak následoval Josef Jakubec a Jakub Hrnčíř. R. 1904 byl zvolen František Nečas, r. 1923 zvolen Richard Hlavička.

Rok 1907 - založena pro farnost Raiffeisenka, která se umístila v bytě 1.starosty spolku Fr. Nečase. Týž rok zemědělská rada darovala 75 jabloněk ze sadu Wolfa z Vanovic, jež vysázeny byly podél cesty z Dlouhé Lhoty k Brťovu. R. 1908 zařízen byl hasičský sbor a vystavena silnice do Bejkovic.

Rok 1910-11 - dne 24. A 25. Září byl zde biskup Hnyn, jenž vysvětil dva nové oltáře. Dne 20.října postaven Augustem Pavlíčkem, elektrotechnikem z Tišnova, na škole hromosvod za 70 korun. Dne 31.12 bylo sčítání lidu - všeho obyvatelstva bylo 219.

Rok 1911-12 - zařízen byl na škole telefon p. J.Chlupem z Bejkovic. V dubnu vysázeno stromořadí od školy k Bejkovicím. V červnu byli tu misionáři, u kostela postaven kříž. Dne 14.července bylo zde prvé okrskové cvičení hasičské.

Rok 1922-23 - dne 5.prosince byla ponejprv osvětlena elektřinou naše obec.

Rok 1898 - byl zde založen spolek Vojenských vysloužilců, pořádal oslavy, plesy a zúčastňoval se pohřbů, v roce 1914 se rozešel.

Rok 1907 - vystavěna silnice z Bejkovic přes Dlouhou Lhotu až po hranice Brťova

Rok 1922 - 12.7. byla zde obrovská povodeň i s krupobitím částečným, louky v potocích vesměs zničeny a zanešeny kamením. Někteří majitelé museli kamení a písek od naší pouti (24.8.) až přes zimu odklízet by přivedli k trochu lepšímu stavu, avšak nikdy, jak byly před povodní. Byla zde za to neobyčejná úroda brambor.

 

Rok

obyv.

domů

1850

1927

209 

1930

1947

1961

1970

2014

123

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Samek B., Umělecké památky M. a S., 1994

 

A) dlhota.cz (3.1.2015)

B) …

C) cs.wikipedia.org (3.1.2015)

 

 

15 – 8 – 0

13 – 5 - 0

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 8.5.2019

Předchozí editace: 3.1.2015)