Kód CZ: 2359 Dlouhá
Lhota
[Kaple
sv.Vavřince] Zdroj A) Na místě současného
kostela Kostel sv. Bartoloměje
Zdroj C)
Zdroj A) Nynější kostel byl
postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Památný je tu kalich, na
němž je napsáno: "De Sammuel de Tissnansky comparavit calicem, orate pro
eo" (Samuel z Tišnova daroval tento kalich, modlete se za něj). Kalich
pochází z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou vyloupány
a nahrazeny umělými skly. Na věži byly zvony, z nichž nejmenší byl ve válce
sňat a přelit na kanóny. Z historických důvodů byly 2 zvony nechány na věži.
Na jednom z nich je nápis: "Leta Panie 1482 tento zwon slit jest ku czti
a chwala Panu Bohu a sv. Wawrzinci do Lhoty. Jesus Christus". Fara
Zdroj C) Přízemní
s mansardovou střechou v těsném sousedství kostela, Roku 1580 měli
zdejší faru nekatolíci. Ale r. 1612 již tu působil katolík Polák Valentin
Alberti. 1784 lokalie, , 1858 fara [Hřbitov] Kolem kostela Hřbitov Na západním okraji obce Kamenný
kříž U vjezdu do
obce od Býkovic Kamenný
kříž Za hřištěm Železný
kříž Před
kostelem. Nápis: K OSLAVĚ BOŽÍ / SVÉMU RODIŠTI VĚNOVAL / JOSEF HRNČÍŘ /
REDEMPTORISTA / L.P.1889 Železný
kříž U silnice
do Býkovic Železný
kříž U silnice
na Brfťov – Jeneč Kříž
(?) Severně od
obce Kříž
(?) Západně od
obce Kříž
(?) V úvozu
proti hřbitovu Kříž
(?) Za
zemědělským střediskem Škola
Zdroj A) Za dřívějších dob tu
školy nebylo. Žáci z celé farnosti chodili do Bořitova do školy. Zdejší škola
se připomíná r. 1784. Prvním učitelem byl Matěj Čížek a vyučoval v chaloupce
č. 28 (nyní u Janečků). Poněvadž škola ta nestačila pro 130 žáků (z celé fary
byla škola ustanovena v dřevěné boudě ve farní zahrádce. Roku 1805 postavena
nynější budova školní. Za žáka 1.třídy platilo se týdně 1 kr, za žáka 2.třídy
2 kr. V neděli po požehnání byly opakovací hodiny pro mládež dospělejší. Dne
18.července 1864 odškolila se obec Bejkovice a r. 1899 obec Brťov s Jenčí. R.
1905 zdejší škola byla zvýšena. Následující učitelé působili na zdejší škole:
1. Matěj Čížek do r. 1807, 2. Florian Müller do r. 1829 (po jeho odchodu
prozatímně Kliment Grimm), 3. Vavřinec Jabůrek, 4. Jan Jabůrek – 1874, 5. Jan
Holas – 1876, 6. František Hanuš, 7. Jan Hradil – 1898, 8. František
Ondroušek – 1904, 9. Ladislav Jarůšek. Zvýšení školy bylo r. 1905 a stálo
zednické práce 7.117 korun, tesařské práce 978 korun. Obec dala dříví, stavbu
provedli mistři Jindřich Severa a František Němeček z Bejkovic. R. 1906
koupena pumpa za 200 korun a týž rok koupena od Fr.Valouška pole za 300
korun, jež přeměněna byla na školní zahradu. |
Panství 1850 Politický okres Boskovice, soudní okres Kunštát 1961 Okres Blansko 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Obec Dlouhá Lhota
přináleží k nejstarším vesnicím tohoto okolí. Tuto starožitnost doznává i
Codex diplom Moraviae III fol. 200. Ten o ní praví, že "na hranici proti
Brnu ležíc, spolu s kostelem r. 1255 nově zřízenému opatství Žďárskému,
darována byla." Kdy a kým však založena jest, nelze nijak stanoviti,
nebo se určitějších pramenů nedostává. Též o původu jejího názvu "Dlouhá
Lhota" neví se nic určitého. Snad jen ona důminka pravá, jež míní, že
velkostatky jako vrchnosti v oněch dobách mnohým osadám "dlouhou
lhůtu" k zapravení nějaké dávky povolovaly. Ve starších
dobách patřila Dlouhá Lhota k jihlavskému, později však brněnskému kraji, kde
se sídlo krajského úřadu nacházelo. Když bylo hejtmanství zřízeno, připadla
Dlouhá Lhota do hejtmanství boskovského a k okresu soudu blanenskému. Dle
ústního podání patřila Dlouhá Lhota též jeden čas k panství pernštýnskému,
kde prý mnohé listiny, týkající se Dlouhé Lhoty, se nacházejí. Na to
přináležela Dlouhá Lhota, výminkou doby, kde asi okolo roku 1580 pověstný
Šember z Boskovic až sem své panství rozšířil, stále až do roku 1848 do
těchto panství: usedlosti 1, 5, 6, 7, 29, 32 - přináležely panství
černohorskému a ostatní dražebnosti panství blanenskému. V nejstarších
dobách měla farnost Dlouhá Lhota, ku
které i vesnice Bejkovice, Brťov a Jeneč přifařeny byly a i doposud jsou,
stále svého duchovního správce sídlem v Dlouhé Lhotě. Od r. 1625 do r. 1784, v kteréžto době i zde
reformace velkých úspěchů se dodělala, byly obce Dlouhá Lhota, Bejkovice a
Brťov ve farnosti bořitovské, obec Jeneč však k faře újezdské přiděleny. Od
r. 1784 zřízena zde opět samostatná lokálka, která r. 1858 na faru povýšena
byla. Původně zřízena kaple, dosahující k nynější křtitelnici a byla
zasvěcena sv. Vavřinci. Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen
sv. Bartoloměji. Památný je tu kalich, na němž je napsáno: "De Sammuel de Tissnansky comparavit calicem, orate pro eo"
(Samuel z Tišnova daroval tento kalich, modlete se za něj). Kalich pochází z
r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou vyloupány a
nahrazeny umělými skly. Na věži byly zvony, z nichž nejmenší byl ve válce
sňat a přelit na kanóny. Z historických důvodů byly 2 zvony nechány na věži.
Na jednom z nich je nápis: "Leta Panie 1482 tento zwon slit jest ku czti
a chwala Panu Bohu a sv. Wawrzinci do Lhoty. Jesus Christus". Roku 1580
měli zdejší faru nekatolíci. Ale r. 1612 již tu působil katolík Polák
Valentin Alberti. Nynější hřbitov zařízen byl r. 1835, dříve býval hřbitov
kolem kostela. Roku 1834 patřilo
do Blanska 25 domů se 176 obyvateli a do Černé Hory 7 domů s 51 obyvateli.
Poddaní na díle černohorském platili roku 1750 vrchnosti úroků o svatém Jiří
2 zlaté 24 korun a o svatém Václavu 1 zl a 24 kr. Čtvrtláni robotovali týdně
3 dni. Na díle blanenském platili ročně úroků 21 zl 30 kr. 16 podsedků
robotovalo 4 dni, 4 podruzi robotovali 1 den. Po válce 30leté bylo zde jen 9
domů osedlých. Do r. 1749 zachoval dům svůj jeden rod. R. 1790 bylo zde domů
39 a 172 obyvatel. Nejstarší rody jsou: Čech, Jakubec, Hrnčíř a Kotas. Roku
1832 zuřila zde cholera, jíž mnoho životů padlo za oběť. Taktéž i v r. 1866,
kdy i v Dlouhé Lhotě bylo pruské vojsko. I požáry trpěla obec. R. 1878
vyhořelo číslo 2, týž rok o sv. Duši čísla 15, 16, 17. Dne 1.října 1884 stihl
oheň čísla 20, 18, 21, 22, 5, 6, 7, 8, 10, druhý den opět číslo 16. Lidé byli
v Kunštátě na trhu, smutný byl pohled na vracející se lid. Tři měsíce bylo
před tím sucho, takže na hašení nebylo vody. Pak ale nastalo velmi deštivé
počasí, což ztěžovalo stavbu nových domů. R. 1888 vyhořelo číslo 3, poněvadž
ale byla ihned pomoc, tak se oheň nerozšířil. Dne 30.4.1913 chytl se les p.
Novotného, při němž shořela A.Adámková. Od 1.ledna 1882
přidělena obec Dlouhá Lhota k okresnímu soudu kunštátskému a 1.dubna téhož
roku poštovnímu obvodu lysickému. Starostové obce byli: A.Čech (rychtářem v
čísle 4) a N.Šmerda (v čísle 4). Od roku 1876 Fr. Čech, 1878 Josef Strejček
(střídali se až do roku 1888. Pak byl Antonín Jakubec (číslo 2), pak
následoval Josef Jakubec a Jakub Hrnčíř. R. 1904 byl zvolen František Nečas,
r. 1923 zvolen Richard Hlavička. Rok 1907 -
založena pro farnost Raiffeisenka, která se umístila v bytě 1.starosty spolku
Fr. Nečase. Týž rok zemědělská rada darovala 75 jabloněk ze sadu Wolfa z
Vanovic, jež vysázeny byly podél cesty z Dlouhé Lhoty k Brťovu. R. 1908
zařízen byl hasičský sbor a vystavena silnice do Bejkovic. Rok 1910-11 - dne
24. A 25. Září byl zde biskup Hnyn, jenž vysvětil dva nové oltáře. Dne
20.října postaven Augustem Pavlíčkem, elektrotechnikem z Tišnova, na škole
hromosvod za 70 korun. Dne 31.12 bylo sčítání lidu - všeho obyvatelstva bylo
219. Rok 1911-12 -
zařízen byl na škole telefon p. J.Chlupem z Bejkovic. V dubnu vysázeno
stromořadí od školy k Bejkovicím. V červnu byli tu misionáři, u kostela
postaven kříž. Dne 14.července bylo zde prvé okrskové cvičení hasičské. Rok 1922-23 - dne
5.prosince byla ponejprv osvětlena elektřinou naše obec. Rok 1898 - byl
zde založen spolek Vojenských vysloužilců, pořádal oslavy, plesy a
zúčastňoval se pohřbů, v roce 1914 se rozešel. Rok 1907 -
vystavěna silnice z Bejkovic přes Dlouhou Lhotu až po hranice Brťova Rok 1922 - 12.7.
byla zde obrovská povodeň i s krupobitím částečným, louky v potocích vesměs
zničeny a zanešeny kamením. Někteří majitelé museli kamení a písek od naší
pouti (24.8.) až přes zimu odklízet by přivedli k trochu lepšímu stavu, avšak
nikdy, jak byly před povodní. Byla zde za to neobyčejná úroda brambor.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Samek B., Umělecké památky M. a S., 1994 A) dlhota.cz (3.1.2015) B) … C) cs.wikipedia.org (3.1.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
15 – 8 – 0 13 – 5 - 0 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 8.5.2019 Předchozí editace: 3.1.2015) |