Kod CZ 910

Boskovice

(Boskowitz)

Část: Židovské ghetto

Připojeny: Bačov, Hrádkov, Mladkov, Vratíkov

Kostel sv.Jakuba Staršího ^{Zdroj 2)}

Na náměstí, 2.pol.14.stol., 1493-1531 pozdně goticky přestavěn, 1845-7 regotizován Joh.Schrothem. trojlodní gotická stavba s věží byla založena ve 2. polovině 14. století, dostavěna kolem 1500 s plochým stropem a zaklenuta 1679. Ze 14. století pocházejí obvodové zdi a sloupy, z 15. století sochařská výzdoba, vesměs vysoké kvality. V kostele je mramorový epitaf Václava Morkovského ze Zástřízl (+1600) a jeho manželky. Ke kostelu byla roku 1670 přistavěna Loretánská kaple.

Fara

…

Kostel Všech svatých ^{Zdroj 2)}

Severně od náměstí, raně gotický původ, 1838 loď prodloužena Havlíčkova, parc. 2127 prostá stavba, poprvé připomínaná roku 1505, ale patrně podstatně starší

[Klášter Dominikánek] ^{Zdroj 2)}

1682-94, zrušen 1784, Razantně přestavěn 1819-26 na zámek-viz

[Kostel P.Marie Růžencové] ^{Zdroj 2)}

U kláštera, 1682-94, zanikl po zrušení a přestavbě na zámek

Klášter ^{Zdroj C)}

budova na pravé straně cesty k boskovickému zámku je původně tzv. Špitál panský vystavěný Leopoldem Dietrichsteinem, uváděný roku 1756. Byl zrušen po roce 1848. Roku 1857 hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly zde zřídil dívčí školu a sirotčinec, kde působily sestry řádu svatého Vincence z Pauly. Budova byla přestavovaná v letech 1879 a 1912. Výchovná, školní a sociální činnost v této budově pokračovala nadále, rovněž i po odchodu milosrdných sester v polovině 20. století.

Kaple P. Marie Bolestné ^{Zdroj C)}

Dukelská, parc. 1411

Kaple sv. Otylie ^{Zdroj C)}

Krajovánky, severně od města, parc. 5591/2, z roku 1751.

Českobratrský kostel ^{Zdroj C)}

Hybešova 995/8, náměstí 9. května, 1941

Socha P. Marie ^{Zdroj C)}

Dukelská, parc. 1419

Socha P. Marie Immaculaty ^{Zdroj C)}

vestibul staré části radnice, kopie na náměstí, 1716

Socha P. Marie Immaculaty ^{Zdroj C)}

kopie sochy umístěné v radnici, na náměstí

Socha sv. Rocha ^{Zdroj C)}

Bílkova, při domu 475/83, parc. 6933, z 1. třetiny 18. století

Sousoší sv. Cyrila a Metoděje ^{Zdroj C)}

Otakara Kubína, Nádražní, parc. 532

Socha sv.Cyrila ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela

Socha sv.Metoděje ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Jakuba

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela Všech svatých

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U silnice na Lhotu Rapotinu

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Sev.od města

Boží muka ^{Zdroj C)}

Dukelská

Boží muka ^{Zdroj C)}

Havlíčkova, parc. 5166

Boží muka ^{Zdroj C)}

Havlíčkova, směr Jevíčko, u zastávky „Boskovice, školní statek“, parc. 7104, z 2. poloviny 18. století

Kašna ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí, parc. 6877, z počátku 19. století.

Erb ^{Zdroj C)}

Na Panském dvoře

Socha Tomáše G. Masaryka ^{Zdroj C)}

na Náměstí 9. května

Socha Boženy Němcové ^{Zdroj C)}

na ulici Sušilova, u bazénu ve dvoře Panského dvora

Náhrobek Leopolda Fischera ^{Zdroj C)}

u severní části východní stěny kostela Všech svatých, parc. 2128/2

Náhrobek se sochou Krista ^{Zdroj C)}

Havlíčkova, jihozápadně od kostela Všech svatých, parc. 2128/2

Pamětní deska Tomáše Špidlíka ^{Zdroj 2)}

na Palackého náměstí

Socha ^{Zdroj C)}

u kostela Všech svatých

Pamětní deska Karla Absolona ^{Zdroj C)}

na ulici Hradní odhalená dne 18. října 1970.

Pamětní deska Augustina Bergera ^{Zdroj C)}

na Masarykově náměstí

Pamětní deska Petra Bílka ^{Zdroj C)}

na ulici Bílkova

Pamětní deska Františka Lindy ^{Zdroj C)}

na Masarykově náměstí

Pamětní deska Leopolda Šafáře ^{Zdroj C)}

na ulici Komenského

Pamětní deska Karla Ševčíka ^{Zdroj C)}

na Nerudově ulici

Pamětní deska Vincence Ševčíka ^{Zdroj C)}

na Palackého náměstí

Pamětní deska Hermanna Ungara ^{Zdroj C)}

na ulici Zborovská

Pamětní deska Isaakovi Hirsch Tichovi ^{Zdroj C)}

na rodném domě

Pamětní deska 100.výročí jednoty Orel ^{Zdroj C)}

u památné lípy u kostela Všech svatých

Pamětní deska obětem leteckého útoku ^{Zdroj C)}

5.5.1945

Pamětní deska deportovaným židům ^{Zdroj C)}

z 15.3.1942

Památník Otakara Kubína ^{Zdroj C)}

na ulici Kpt. Jaroše

Památník obětem první a druhé světové války ^{Zdroj C)}

na ulici Hybešova

Památník obětem druhé světové války ^{Zdroj C)}

na ulici Sokolská

[Hrad] ^{Zdroj 2)}

první sídlo postavené před.pol.13.stol. v místech zvaném Bašta

Hrad ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Hradní 639/7, parc. 1213, zbytky paláce, obytných a hospodářských stavení, válcová studna, trosky parkánové zdi s hranolovými baštami, zeď s bastionem, předhradní brána, hláska. Na kopci nad městem, postaven jako druhé sídlo, 1395 rozbořen, obnoven 1458-1520, po 1733 chátral až po dnešní zříceniny. jádro hradu (palác a plášťová zeď) vzniklo koncem 13. století, první zmínka je z roku 1313. Po roce 1458 rozšířen k SZ a znovu opevněn, kolem roku 1500 rozšířen také k J a po roce 1567 přestavěn, nově postavena brána a válcová hláska. Kolem roku 1700 přibyla hospodářská stavení, brzy nato ale hrad opuštěn. Rekonstrukce pro muzejní účely proběhla po roce 1950. Za dobu existence vystřídal mnoho majitelů. V letní sezóně probíhá v areálu hradu bohatý kulturní program.

Strážní věž Bašta ^{Zdroj C)}

na vrcholu zámeckého kopce, parc. 1204. patrně původní hrad Boskoviců z 1. poloviny 13. století, později připojené k hradu jako předsunutá bašta.

Zámek ^{Zdroj 2)}

Klasicistní nad jižním okrajem města, 1819-26 ze zrušeného kláštera Dominikánek. na jižním okraji města - vystavěn v empírovém slohu v letech 1819 - 1826 na místě zbořeného kláštera z roku 1682. Tehdejším majitelem byl František Xaver Dietrichstein. V zámku je expozice zámeckého bydlení v 1. polovině 19. století.

Radnice ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 3/1 Renesanční, věž před 1566, přestavba 1859. budova s renesančním jádrem a věží, koncem 16. století zvýšenou o zkosenou část a obydlí věžníka. Báň s lucernou je z roku 1765. Budova byla mnohokrát upravována.

Městský úřad ^{Zdroj C)}

…

Rezidence ^{Zdroj C)}

Hradní 642/1 Barokní, 1729—33 při dvoře na úpatí hradního kopce, 1770 přestavěna. jednoposchoďová barokní stavba o půdorysu ve tvaru obdélníku. Dal ji vystavět hrabě František Xaver Dietrichstein v letech 1729 - 1733. Tato budova byla do roku 1826 sídlem boskovicích pánů, pak v ní byla správa velkostatku. Později sloužila i lesní správě. Na budově je zasazena bronzová deska připomínající Karla Absolona od akademického sochaře Františka Fabiánka, odhalená 11. října 1970. V prvním patře bydlel také boskovický rodák - malíř Otakar Kubín. Zahrada u rezidence vznikla ve 30. letech 18. století, dlouho byla v podobě užitkové "panské zahrady". Část této zahrady přímo u budovy je proměněna na menší parčík.

Kontribuční sýpka ^{Zdroj C)}

Sadová, parc. 2398

Panský dvůr ^{Zdroj C)}

Hradní 640/3. vybudován v 17. století jako komplex hospodářských budov a čeledníků. Po požárů roku 1823 byl přestavěn, ale zachoval si v podstatě stejnou podobu. Přízemní čtyřkřídlá budova s centrálním dvorem stojí na čtvercovém půdorysu. K jižní a východní straně byla připojena stavení ovčínů, kde až do roku 1823 byly umístěny ovce. V 50. letech 20. století přestala budova sloužit svému účelu a byla později rekonstruována ke kulturním účelům. V zadní části nádvoří byl vybudován menší bazén. Na jeho jižním okraji je umístěna socha Boženy Němcové od Miloše Axmana, odlitá v roce 1978 v Praze a odhalená 17. září 1983, kdy byl také otevřen Památník Otakara Kubína, nyní již zrušený

Oranžerie ^{Zdroj C)}

…

Jízdárna ^{Zdroj C)}

zbudována v polovině 19. století v novogotickém slohu. V západní části jízdárny byly stáje (nyní restaurace), východní část sloučila jako vlastní jízdárna (dnes sportovní hala). Svému původnímu účelu sloužila i po druhé světové válce, poté nějaký čas sloužila jako skladiště.

Pivovar

…

Škola

…

Piruchtův mlýn ^{Zdroj C)}

Podhradí 689/23, mlýn s technickým vybavením: mlýn č.p. 689 s provozními a hospodářskými budovami. Areál tzv. Piruchtova mlýna v Boskovicích představuje ojediněle dochovaný stavební celek obytného, provozního a hospodářského charakteru, situovaný v bezprostřední blízkosti boskovického hradu a malebného údolí říčky Bělé. Mohutná nepravidelná hmota hlavní patrové budovy mlýna, komplikovaná vnitřní dispozice s širokými zdmi a nestejnou výškou úrovní podlah v přízemí, značně archaický tvar valené klenby vstupní síně, valené klenby sklepení, atd. naznačují s největší pravděpodobností až pozdně renesanční původ zděného jádra objektu. Stávající fasáda je klasicistní s mladšími úpravami, velké množství stavebních konstrukcí, prvků a detailů v interiéru je barokních a klasicistních (plackové klenby, v obou podlažích pozůstatky černých kuchyní, kamenná dlažba v přízemí a ve sklepě, podlahy z širokých prken v obytné části, dřevěné trámové konstrukce, svlakové dveře s ozdobně skládaným lícovým pokryvem a kováním, původní rámové dveře, atd.). Téměř v úplnosti zachované technické vybavení mlýnice názorně ilustruje výrobní proces mletí v období první poloviny 20. století a to od příjmu až po finální produkt. Dochován je též pozůstatek vodního náhonu a mlýnské lednice z kamenného zdiva, včetně torza dřevěné hřídele mlýnského kola (pozemek p.č. 7168/2, k.ú. Boskovice). Jedná se o poslední dosud existující starobylý mlýn tzv. boskovické kaskády. Díky absenci rozsáhlejších a stavbu většinou degradujících modernizací dnes představujezcela autentický objekt s množstvím unikátních detailů, které jsou nejenom významným výpovědním dokladem ve druhé polovině 20. století téměř zlikvidovaném tradičním řemesle, ale také o každodenním životě a životním stylu příslušníků společensky váženého mlynářského stavu. Z tohoto pohledu má dotčený areál s historickým technologickým vybavením bezesporu nadregionálním respektive celorepublikový význam.

Lasákův mlýn ^{Zdroj C)}

z roku 1888 a přestavěný roku 1994 na hotel

Hotel Záložna ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Dům ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Dům ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Dům ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Dům ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Dům ^{Zdroj C)}

Na náměstí, novostavba, Autoři architektonického návrhu: ATX Architekti 2001-2

Dům ^{Zdroj C)}

Na náměstí, novostavba

Vodní nádrž ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

1850 Politický i soudní okres Boskovice

1961 Okres Blansko

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Městská pam.zóna

Městečko založeno pod hradem na přelomu 13.a 14.stol., gheto 15.stol.

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice měly právo užívat od roku 1255.

K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.[2] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátila jen hrstka, pouhých 14 lidí.

Rok	obyv.	domů
1869	5.575
1927	6.617
1930	6.884
1950	6.587
1961	7.639
1970	8.151
2001	10.679

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (30.1.2015)

Židovské ghetto

Větší synagoga ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1698, bohatě malované stěny a klenby Antonína Trapla, mezi čo. 6 a 10, U Templu, parc. 77. je nejvýznamnější stavbou židovského města. Její starší část postavil roku 1639 italský architekt Sylvestr Fiota a na sklonku 17. století byla budova rozšířena směrem k náměstí. Poslední předválečné úpravy provedl brněnský architekt Ernst Wiesner. Bohatá výmalba památky, odborníky považovaná za příklad nejucelenější výzdoby synagog u nás, pochází z 2. poloviny 17. a z počátku 18. století. Uvidíte tu přírodní motivy i tajemně vypadající hebrejské nápisy, které sloužily jako nápověda zbožným, ale chudým Židům, kteří neměli vlastní modlitební knížky.

[Menší synagoga] ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Synagoga minor byla nejstarší synagogou. Existovala už v 16. století a první písemný doklad o její existenci se datuje k roku 1586. Ulice Traplova byla nejvíce asanována po roce 1945. A největší ztrátou je právě synagoga minor. Budova sloužila jako studovna a v přízemí se v minulosti nacházela klenutá síň a ješiva. Vyučoval zde také talmudista Šemuel ha-levi Kolin. V polovině 50. let 20. století byla synagoga zbourána kvůli špatnému stavu.

[Löw Beerova synagoga] ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Zanikla, stála naproti synagoze minor. Tato synagoga sloužila jako modlitebna pro ženy v domě, kde se nacházel sirotčinec

Židovský hřbitov ^{Zdroj 2)}

· SZ úpatí hradního kopce, nejstarší náhrobek 1670 na severozápadním úpatí hradního kopce, u Potoční ulice, židovský hřbitov s ohradní zdí a branami, náhrobky, parc. 847, márnice, parc. 848

Kašna ^{Zdroj C)}

U Koupadel, parc. 6929.Z roku 1875. Na jejím místě stály původně mužské lázně, které vyhořely roku 1823. Kašna od roku 1856 sloužila jako zásobárna vody pro lázně.

Brána do židovské čtvrti ^{Zdroj C)}

židovské ghetto, z ul. Hradní do ul. Plačkova, parc. 6897. Brána se začala stavět 5. května 1756 a dokončena byla 25. srpna 1753. Dříve byla její součástí vrata, která se na noc zavírala.

Rampa v masných krámech ^{Zdroj C)}

U vážné studny, parc. 1149

Židovský dům č.p. 349 ^{Zdroj C)}

U Koupadel 349/8. Židovské lázně se nacházely na ulici U Koupadel a jejich existence je doložena k roku 1684. Lázně byly situovány u potůčku v nejnižším místě ghetta. Jejich součástí byla i rituální lázeň mikve na ulici U Templu. Tato mikve je jedinou zachovalou a přístupnou mikvi na Moravě. Objevena byla teprve před několika lety. V roce 2005 byla opravena a zpřístupněna pro veřejnost. Byla tak hluboká, že se do ní vešel celý člověk a tekla do ní studená pramenitá voda. Ženy navštěvovaly mikve při několika příležitostech: nevěsta před svatbou, maminky po porodu a všechny ženy po menstruaci, muži zase před všemi židovskými svátky. V nádvorních arkádách stály kdysi také očistné lázně s deseti vanami, které byly v provozu ještě po roce 1950.

Židovský dům č.p.368 s rituální lázní ^{Zdroj C)}

U Templu 368/5, 369/3 Byl postaven roku 1709 a poničen požárem roku 1823. V roce 1994 zde byla ve sklepě objevena rituální lázeň mikve.

Židovský dům č.p. 374 ^{Zdroj C)}

U Koupadel 374/6. Býval tu obchod s obilím a sladem. Poté se stal tovární budovou.

Židovský dům č.p. 379 ^{Zdroj C)}

Zborovská 379/11 V tomto domě se narodil spisovatel Hermann Ungar. Roku 1860 zde bývala výrobna a výčep likérů.

Židovský dům č.p. 382 ^{Zdroj C)}

Plačkova 382/6. Majitelem domu č. p. 6 byl při požáru Abraham Brand. Tehdy byl tento dům pouze přízemní. Po požáru bylo přistavěno patro a stavba změnila majitele. Dům zažil přestavbu roku 1980 a jeho vnitřní prostředí bylo narušeno. Nad vchodem se také nachází kovová deska s nápisem "Bílé na černém - na památku zničení - 1823".

Židovský dům č.p. 384 ^{Zdroj C)}

Zborovská 384/13

Židovský dům č.p. 385 ^{Zdroj C)}

Plačkova 385/12, s nepravidelným půdorysem a půlkruhovým přístavkem ve tvaru apsidy

Židovský dům č.p. 523 ^{Zdroj C)}

Bílkova 523/13. Tento dům byl zachráněn před požárem roku 1823. V roce 1855 se zde nacházela hospoda a roku 1880 zde byla konfekční továrna M&J Mandel.

Židovský dům č.p. 585 ^{Zdroj C)}

Velenova 585/14, Joštova 585/1. Byl obnoven po požáru roku 1823 a je to poslední dům židovského města. Po výstavbě domů v židovských zahradách zde byl upevněn řetěz. V podkroví je umístěna suka - dočasné obydlí používané při svátku Sukot.

Židovský dům č.p. 600 ^{Zdroj C)}

Bílkova 600/7. Bývalý obecní dům a škola tvořili celek s nemocnicí. Ta se datuje už k roku 1752. Obecní dům zde byl později a to roku 1824. Od roku 1849 do roku 1855 tu bylo okresní hejtmanství a později židovský obecní úřad a židovská německá škola. Po zrušení německé školy zde sídlila česká národní škola a od roku 1942 městská knihovna.

Židovský dům č.p. 601 ^{Zdroj C)}

Bílkova 601/5. Sídlila zde továrna na výrobu bot, která zanikla roku 1935.

Židovský dům č.p. 603 ^{Zdroj C)}

U Vážné studny 603/15, Bílkova 603/1

Židovský dům č.p. 604 ^{Zdroj C)}

U Vážné studny 604/13

Židovský dům č.p. ^{Zdroj C)}

U Vážné studny …/9. Dům býval židovskou hospodou a roku 1887 byl přestavěn do dnešní podoby. Toto místo bylo také středem společenského života. Nacházel se zde divadelní a taneční sál, a kasino.

Židovský dům č.p. 612 ^{Zdroj C)}

U Vážné studny 612/7. V letech 1808-1860 zde bývala výrobna likérů s hospodou. V prvním patře se roku 1920 nacházela učebna 1. třídy obecné školy. Dům byl poté roku 1823 přestavěn. Interiér je v původní podobě.

Židovský dům č.p. 613 ^{Zdroj C)}

U Vážné studny 613/5. V přízemí domu býval obchod a za druhé světové války zde sídlil řezník

Židovský dům č.p. 614 ^{Zdroj C)}

U Vážné studny 614/3. V roce 1855 tu bývala obecní kancelář

Židovský dům č.p. 619 ^{Zdroj C)}

Plačkova 619/35. postaven roku 1823 po požáru a v tehdejší době patřil Wilhelmu Zwickerovi. Poté několikrát změnil majitele a roku 1855 bylo přistavěno schodiště do prvního patra. Roku 1997 byla fasáda domu obnovena a s ní i schodiště a střecha.

Židovský dům č.p. 620 ^{Zdroj C)}

Plačkova 620/33

Židovský dům č.p. 621 ^{Zdroj C)}

Plačkova 621/31

Židovský dům č.p. 634 ^{Zdroj C)}

Plačkova 634/5. Jeho fasáda v empírovém stylu pochází z doby po roce 1823, kdy byly byl velký požár.

Židovský dům č.p. 635 ^{Zdroj C)}

Plačkova 635/3. Původní empírová fasáda zničena nevkusnou přestavbou

Židovský dům č.p. 636 ^{Zdroj C)}

Plačkova 636/1. Původní empírová fasáda zničena nevkusnou přestavbou

Židovský dům č.p. ^{Zdroj C)}

Plačkova …/25. jedna z nejstarších staveb v ghettu. Sklep domu je v renesančním stylu a zbytek domu je ve stylu barokním. Roku 1823 po požáru byl dům opraven. Koncem 19. století tento dům obýval známý rakouský rituální řezník Fleischman s rodinou.

Židovský dům č.p. ^{Zdroj C)}

Plačkova …/45. původně křesťanským gruntem, jehož majitel roku 1711 povolil na této parcele tři masné krámy. Za teoreticky neznámých okolností přešel dům do majetku vrchnosti. Proto poté sloužil jako hostinec. Koncem 18. století zde fungovala normální židovská škola. Od roku 1851 sloužil jako příbytek a úřadovna moravského zemského rabína Abrahama Plačka. V roce 1852 obec přikoupila část vedlejšího domu a masné krámy byly roku 1854 zrušeny.

Židovský dům č.p. ^{Zdroj C)}

Velenova …/3. Byla postavena roku 1880 Moritzem Saxi. Byla to továrna na výrobu plechových a dřevěných krabiček. Roku 1856 zde byla židovská mateřská a dívčí škola. Roku 1900 před ní byla přistavěna tělocvična spolku Makkabi. Po druhé světové válce škola zanikla.

Židovský dům č.p. ^{Zdroj C)}

Ant.Trapla …/1. Tento dům sloužil podle legendy jako knížecí palírna. Provozovali zde pálenici i hospodu. Později zde býval obchod se smíšeným zbožím.

v Boskovicích žila do druhé světové války židovská komunita, poprvé zmíněná k roku 1343, po které se zachoval pozůstatek někdejšího ghetta - několik domů, větší synagoga (synagoga maior) z roku 1698 a židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z roku 1670.

Stálo zde asi 100 domů, které byly rozděleny na 138 bytových jednotek. Ghetto zaznamenalo řadu požárů a to v letech 1696, 1823, 1839, 1870, 1882, 1906.

rvní zpráva o Židech v Boskovicích pochází z období okolo roku 1343. V druhé polovině 16. století se komunita Židů rozrostla a vznikla Židovská obec. Podíl na tom má rozhodnutí krále Ladislava roku 1454 vyhnat Židy z královských měst. Spolu s obcí se musel vystavět i Židovský hřbitov, synagogy a další.

Roku 1589 zde žilo asi 148 lidí ve 25 rodových domech. Mezi roky 1715-1716 při morové epidemii zahynulo několik stovek Židů. Tehdy byly zavřeny a zatlučeny brány, aby se nemoc dál nešířila.

Samotné oddělené ghetto však vzniklo až roku 1727 a od poloviny 18. století bylo odděleno dvěma branami a řetězy. Třetí brána vznikla až po roce 1823 po velkém požáru.

V roce 1727 se konalo první sčítání obce, které oznamovalo počet 1531 Židů, kteří bydleli ve 38 rodových domech, 97 přístavbách a 40 chalupách na pozemcích rodových domů. Brzy poté patřilo židovské ghetto v Boskovicích k největším na Moravě. Roku 1726 byl však vydán zákon, který v Boskovicích povoloval jen 326 židovských rodin.

Největšího počtu obyvatel dosáhlo ghetto po emancipaci roku 1857, kdy byli obyvatelé uvolněni od předsudků obyvatelstva. Tehdy tu žilo 1810 Židů a domovské právo mělo 2018 Židů - třetina všech obyvatel Boskovic.

V té době se ghetto změnilo na politicky samostatné městečko se starostou, policií a od roku 1863 hasičským sborem. Patřilo mezi dvě židovská města na Moravě, které měli vlastní katastr. (Druhým městem byla Holešovská obec). Obec měla také svého vlastního rychtáře, který podléhal purkmistrovi.

Roku 1851 se stal zdejší rabín A. Plaček moravským zemským rabínem (a byl jím až do své smrti roku 1884). Tím dostala obec plnější význam.

Ve 2. polovině 19. století se začali majetnější Židé stěhovat z ghetta do větších ekonomicky přitažlivějších měst. To znamenalo, že se Židovská obec stala domovem chudé vrstvy obyvatelstva.

Počet obyvatel se však za první republiky snížil na necelých 400. A v průběhu druhé světové války, dne 14.-15. března 1942, nacistické úřady deportovali 458 Židů do koncentračního tábora Terezín a do dalších táborů. Po skončení druhé světové války se vrátilo pouze okolo 20 osob. Většina z nich však brzy odešla.

Samostatná židovská obec zanikla roku 1919 sloučením s městem.

Ghetto mělo také v 19. století modlitebnu v budově židovské školy a ve třetí synagoze Löw-Beera (sirotčinci a nadačním domě).

Západně od domu č. p. 6 se nachází velká proluka. Ta je pozůstatkem válečných událostí druhé světové války. V květnu roku 1945 zde vybuchly 3 domy.

Na protější straně ulice vznikla také proluka kde byly roku 1997 nahrazeny dva zničené domy budovou "Středisko zdraví".

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.10.2016

Předchozí editace: 27.9.2010