Historie Velká Polom, politický okres Bílovec |
Historie obce Historie obce Velká
Polom sahá do daleké minulosti a představuje nepřeberný sled událostí, osudů,
vývoje technického i kulturního. Z množství těžké práce předešlých mnoha,
mnoha generací, která stojí u zrodu všeho nového, má užitek v některých
případech i současná generace, mnoho však je ztraceno, zapomenuto, nenávratně
pryč. Pokusím se zde krátce vystihnout některé nejzásadnější historické
údaje. Naše obec patří ve slezském regionu k
nejstarším. Plnila vždy významnou funkci pro široké okolí. Bohužel existuje
málo pramenů, ze kterých bychom vyčetli nejstarší fakta o životě našich
předků. Téměř každá obec má legendu o svém
původu, ne jinak je to v našem případě. Vraťme se tedy o téměř 720 let
zpátky, kdy se nad tímto místem vznášel duch věčného pokoje, kde
v korunách pralesa se snoubil vítr se zpěvem ptactva a
ve stínu stromoví se bez bázně proháněla divoká zvěř. I zde však postupně zasáhla lidská
ruka, národy východních a severnějších krajin si začaly pozvolna
přivlastňovat kraj liduprázdný. A příroda sama jakoby chtěla pomoci těmto
novým usedlíkům v mýcení lesů. Přišla hrozná bouře, prudká vichřice vylámala
z kořenů staleté stromy a velkou část lesa vyvrátila. Okolní obyvatelé
použili těchto klád ke stavbě svých příbytků a založili na vymýceném pozemku
osadu, kterou nazývali Velký Polom, později byl název upraven na „Velká
Polom“. Když se vrátíme do roku 1288, od
kterého se datuje první zmínka o naší obci, je třeba si připomenout atmosféru
té doby. V zemi panovalo bezvládí a velká hrabivost šlechty. Zbylá část
Přemyslovců se usadila na Opavsku, kde už existovala řada míst osídlení.
Veškerá půda, která byla získávána dalším kácením lesů, patřila panovníkovi,
šlechtě a církvi, vesnice patřily bohatým feudálům, na polích s e pracovalo
bez nároku na odměnu, veškerá úroda patřila panovníkovi. Vedle šlechty začal vznikat stav
rytířský, duchovenstvo a kněží s mnichy, kteří pomáhali upevňovat moc
panovníka. O správu obcí se starali rychtáři a fojtové,
ustanoveni panovníkem. Začal a vznikat nová řemesla – kovářství a kolářství –
včetně obchodování. Obyvatelstvo se stěhovalo do osad trhových a farních.
Naši vesnici vlastnil feudál Vikart, není však
známo, zda ji vybudoval či převzal a podmanil si ji. Dá se však předpokládat, že naše obec
vznikla mnohem dříve, neboť zdejší farní kostel je zasvěcen sv. Václavovi –
slavné postavě historie českých dějin – k tomu udělovali souhlas sami
Přemyslovci (vládli v období 896 – 1306). Kostel a farnost Velká Polom se stala farní ves nicí, do jejíž duchovní správy patřily okolní vesnice,
jak později vznikaly: Čavisov, Hrabyně, Smolkov,
Lhotka, později přibylo Krásné Pole, Horní a Dolní Lhota. U nás se
koncentroval náboženský život, všichni zemřelí byli z celé farnosti
pohřbíváni u nás. V r. 1784 byla z Velké Polomi vyfařena Hrabyně, v r. 1905 Chabičov.
V r. 1843 bylo zřízeno děkanství. Od r. 1508 (odkdy je zachována evidence) u
nás působilo 27 farářů a 48 kaplanů. Panovnické rody K největším panovnickým rodům, které
dlouhodobě vlastnily Velkou Polom, patřil Vikart,
Jindřich z Bítova a Donátové. Poslední jmenovaný rod vybudoval vodní tvrz,
založil velkopolomský statek – nejstarší v našem
regionu – a pro kostel pořídil v r. 1467 zvon. Říká se, že pod kostelem je
pochováno 25 členů této významné rodiny. K dalším majitelům vesnice patřili Osinští, Ochabové a Hukovští, Martin a Jindřich Šípové ,
pak 136 let vlastnili Polom Pražmové. Ti zvětšili kostel, zřídili 3
oltáře, vybudovali kostelní věž, do které umístili 2 zvony, které svolávají
věřící k pobožnosti i dnes. Hraběcí rod Wilczků zde
působil 216 let. Ten působil v širokém okolí. Wilczkové si podmanili zemědělskou půdu, později se z nich
stali průmyslníci a uhlobaroni – objevení uhlí a založení hutnického komplexu
Vítkovic znamenalo nebývalý rozvoj kraje. František Josef Wilczek,
který zahájil těžbu uhlí ve Slezské Ostravě, těžil ve Velké Polomi v letech 1803 – 1826 vitriolové kamencové
břidlice. Rokem 1918 byla ukončena vláda nad našimi obcemi a městy,
velkostatek v naší obci byl rozparcelován a správu převzaly samotné obce a
státní instituce. Školství Se zrodem kostela a fary se začalo
vyučovat náboženství. Ve Velké Polomi byla v r.
1794 zřízena „triviální škola“, učily se tři předměty – psaní, čtení a počty.
Ve škole nebyly lavice, děti seděly na zemi. Učil zde Athanas
Držkovic, pradědeček našeho významného rodáka,
akademického malíře Valentina Držkovice. U mostu
přes hlavní silnici se pak následně v r. 1876 postavila nová pětitřídní
obecná škola, která od r. 1919 sloužila jako Živnostenská škola pro učně z
Velké Polomi a okolí. Od r. 1945 se začalo
prosazovat zřízení Měšťanské školy. Z dřevěných
TESKO baráků byl postaven komplex budov – vznikla
nová Obecná škola a budova u mostu byla využita jako škola měšťanská – do r.
1961, kdy byla vybudována nová škola v dolní části obce, která slouží dodnes.
Tato byla rozšířena v letech 1986 - 1987. Starší část školy (z r. 1961) byla
v r. 2005 celkově zrekonstruována. Co se týče mateřského školství, byla
ve Velké Polomi založena jako devátá v pořadí
Maticí opavskou Jubilejní mateřská škola. Hudební vzdělání zajišťoval od r.
1925 tehdejší místní varhaník František Laštůvka. Správa obce Do roku 1848 bývala správa obcí
rozdílná, neexistoval jednotný řád. V každé obci byl ustanoven fojt nebo
rychtář, jmenován obecní hromadou nebo vrchností dočasně nebo doživotně. Byl
prostředníkem mezi pány a poddanými. Vybíral daně, dohlížel na pořádek.
Prvním dochovaným je záznam z r. 1492 – fojtem byl Jan Tichý. Základy obecní
samosprávy byly položeny po r. 1848, kdy bylo zrušeno poddanství. Po r. 1848
řídilo obec obecní zastupitelstvo v čele se starostou – burgmistrem.
Od r. 1857 se na postu starosty obce vystřídalo 28 lidí, zpočátku to byli
většinou sedláci, později zástupci politických stran. V prvních volbách v
nové Československé republice v r.1919 byl zvolen
Augustin Tešnar. Současná starostka je první ženou
v historii obce, která zastává tuto významnou funkci. Válečné útrapy Ke smutné části historie patří léta
bojů a válek, po kterých zůstala spáleniště, smrt a příkoří. Od r. 1240, kdy
byl zaznamenán nájezd Tatarů, přes třicetiletou válku v létech 1618 - 1648
(zahynul každý čtvrtý občan), válku francouzsko- ruskou, kdy v r. 1799 tu byl
osobně generál Suvorov v době italského tažení, až
po války světové. Ta druhá znamenala pohromu, neboť ve vesnici se bojovalo.
Osvobozovací boje trvaly 15 dnů. Skončeny byly 26. dubna 1945. Padlo zde 168
sovětský ch vojáků, zničeno bylo mnoho domů, poškození se nevyhnulo snad
jediné stavení. To byl výsledek 52 leteckých náletů s bombardováním. Vývoj po 2. světové válce Po osvobozovacích bojích začala
usilovná snaha o obnovu. Pamětníci tvrdí, že málokdy byl i lidé tak
sjednoceni ve svém úsilí jako tehdy. Budovaly se služby pro občany, obecní
úřad, pošta, hasičská zbrojnice, obnovil se starý vodojem, vybudoval nový s
napojením na Kružberk, vzniklo hřiště a sokolovna, nové nákupní středisko a
telefonní ústředna , komplex JZD, rekonstruovaly se
objekty, aby sloužily obecním potřebám, včetně kanalizace, komunikací,
vzniklo nové autobusové stanoviště. Začala vznikat různá občanská sdružení a
spolky, které vyvíjely činnost ve prospěch občanů. Obyvatelstvo Od samého počátku byli naši předkové
českého původu, německá jména se objevují v období let 1780 – 1900. Byli
to většinou přistěhovalci, kteří byli ve službě u Wilczků
nebo židovští obchodníci. Lidé se živili především zemědělstvím. Měli k
dispozici obilí a proso, které bylo třeba semlít na šrot a mouku. První mlýny
byly vodní – farní matrika z r. 1645 eviduje dva: Kremlicův
mlýn (v dnešním Čertově mlýně) a další, pojmenovaný po rodině Kotrských. Později (1880 - 1890) přišla doba nových mlýnů
větrných – postaveny byly na větrném kopci. Provozovali je místní občané
Blažej, Mučka a Nábělek. Jako poslední moderní mlýn i se strojním vybavením
byl postaven Frydolínem Rajským v r. 1924,
nesloužil však dlouho. Až po r. 1828, kdy byla založena Rudolfova huť,
nalezla většina našich občanů zaměstnání a finanční prostředky na obživu
rodin v Ostravě. Výhodou byla císařská silnice – hlavní spojnice s městem
Ostrava. V dávné minulosti umírali naši předkové ve velkém na různé choroby,
v r. 1623 vymřela celá severní strana, cholera („kolera“)
sklátila spoustu lidí v letech 1863 a 1866, v r. 1872 to byly černé
neštovice. Prvním lékařem v obci byl Hubert Fleischmann. Pivovary – lihovar K naší obci neodmyslitelně patří
objekt lihovaru. Historie vzniku: začalo to vařením piva – první zmínka je z
r. 1500. Za éry Wilczků byl pivovar jako součást
dvora, budova byla napojena na sýpku. Do historie se zapsal sládek, odborník
na slovo vzatý, Jindřich Scholz. Jeho bratr Hugo po
vzájemném nedorozumění postavil nový konkurenční pivovar na okraji obce,
který zapříčinil ukončení činnosti pivovaru ve statku. V pozdější době pak
pivovar odkoupili sedláci a změnili jej na lihovar, který slouží dodnes. Další historická významná data: 1645 – zahájeno vedení církevních
matrik 1675 – nařízeno vedení pozemkových
knih 1740 – zavedeno číslování rodinných
domů 1780 – zřízena pošta 1785 – vyměřeny polnosti 1848 – na Kroměřížském sněmu zrušeno
nevolnictví – robota 1850 – provedeno první sčítání lidu 1869 – na Ostré hůrce se uskutečnil
1. tábor lidu, předsedajícím byl P. Kazimír Tomášek, který tábor lidu
připravil a zorganizoval 1870 – zřízena Občanská záložna 1871 – zřízena obecní – farní
knihovna 1872 – Velká Polom povýšena na městys
a povoleny 2 trhy 1889 – založen místní hasičský spolek 1900 – založen První český kolektivní
obchod s ručením omezeným – pro Velkou Polom a okolí 1901 – v obci zřízena četnická
stanice 1905 – obec připojena na telegraf 1911 – založena tělovýchovná
organizace SOKOL (před ní existovalo lidovecko -
církevní sdružení OREL) 1919 – založeno Všeobecné prospěšné
stavební družstvo bytové, které zahájilo výstavbu rodinných domů Na Mýtě,
Kotorské a Katerajni 1919 - založena 3. tělovýchovná
organizace DTJ Dělnická tělovýchovná jednota 1920 – došlo k vyvlastnění půdy a zahájení
parcelace polností rodiny Wilczků 1925 – zahájena elektrifikace obce 1927 – zahájena stavba vodovodu 1928 – zřízeno kino při DTJ 1930 – založeno Svépomocné sdružení
spolumajitelů autobusů Velká Polom 1930 – zahájení činnosti konzumního
družstva Budoucnost 1931 – v obecní kanceláři zřízen
telefon Zdroj:
velkapolom.cz (21.11.2013) |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 14.11.2013 |