Zpět na Pustá Polom Historie Pustá Polom, politický okres Bílovec |
Roku 1238 moravský markrabě Přemysl
Otakar I. dává Pustou Polom do zboží benediktinského kláštera Hradisko u
Olomouce. Název „Polom" upomíná na její
vznik na lesní půdě. Ves byla ve druhé polovině 15. století vylidněná a
zpustlá , odtud pak přívlastek „Pustá „. Nově byla osídlena až ve druhé
polovině 16. století, ale název Nová Polom, se neujal. V dokumentech se
vyskytuje nejdříve název Polom, pak Pustá Polom nebo Wust Pohlom, ves byla
ale vždy česká . O existenci kostela sv. Martina máme jistotu z roku 1276. Kostel v Pusté
Polomi představoval církevní správu pro značně široké okolí. V držení kláštera Hradisko zůstala
Pustá Polom až do roku 1440. Od tohoto roku vlastnili obec nepravidelně páni
z Kravař a Raduně. V roce 1692 Pustá Polom s tvrzí,
dvěma dvory, pivovarem, mlýny a pilou koupil majitel kyjovického panství, Karl
Frydrych Kalkreuter za 9 000 zlatých
na hotovosti. Kyjovický zámek se stal od roku 1780 sídlem
vrchnostenského úřadu. Dcera Quida Kalkreutera Terezie, se
provdala za hraběte Teodora Falkenhaina z Glošku, kyjovické panství i s
Pustou Polomi přešlo na tento rod. Od roku 1887 byli vlastníky Stollbergové . Od roku 1906
až do znárodnění v roce 1945 pak říšský hrabě Friedrich Stollberg-Stollberg,
Pustá Polom zažila nebývalý
hospodářský a kulturní úpadek , hladomory a
epidemie v letech třicetileté války
1618—1648. V roce 1629 měla Pustá Polom 48 poddanských usedlostí, dohromady s
panským dvorem 112 koní, 133 ks hovězího dobytka a 1182 ks ovcí. Roku 1643 ,
tedy za necelých 15 let ničivých následků třicetileté války poklesl v Pusté
Polomi počet rolníků na 14, počet koní na 7 a
počet hovězího dobytka na 15 ks.Někdejší početný chov ovcí úplně
zanikl. Popis panského dvora, jeho
hospodářství a výnosů z roku 1661 dokládá
že po třinácti letech byl dřívější pořádek téměř obnoven. Na panských
polích bylo zavedeno trojstranné hospodářství. Do třech rybníků se nasazovalo
24 kop ryb. V lesích byl dostatek dříví na stavební řezivo a šindel
, na otop , na prodej a na zhotovení nářadí. Byl dostatek žaludů pro krmení
vepřů. Je tu i zmínka, že byl dostatek velkého a malého ptactva, kvíčal,
koroptví, jeřábků a tetřívků a jelení, srnčí a černé zvěře, vlků, lišek, kun,
divokých koček a zajíců, jež je však nutno hájit. Při kostele byla zvonice s velkým,
středním a malým zvonem k faře příslušely vsi Hlubočec, Jakubčovice ,
Podvihov, Budišovice a Těškovice. V tom roce (1661 ) je uvedeno, že v
Pusté Polomi byla škola se žáky .Není pochyb, že šlo o školu s českým
vyučovacím jazykem.. Rektor vykonával od nepaměti také funkci kostelníka a
varhaníka. Urbáře dokumentují , že počet
usedlostí dále vzrostl. Pustá Polom se stala již v 18. století největší a
nejvýznamnější vesnicí kyjovického panství s farou a školou. V roce 1777 byla při farním kostele
sv. Martina vybudována nová farní budova a v roce 1803 byl postaven na místě
starého nákladem 7 350 zlatých v klasicistním slohu současný farní kostel V
revolučním roce 1848 byla vedle zrušení feudálních povinností Pusté Polomi , přiznána obecní samospráva.
V letech 1849-1918 ji reprezentovalo obecní zastupitelstvo, volené podle
zámožnosti občanů ve 3 sborech. Nejchudším
obyvatelům a všem ženám bylo
volební právo upřeno. Drobná a zaostalá zemědělská výroba a
drobné řemeslo nebyly s to zajistit základní životní podmínky rychle
rostoucího vesnického obyvatelstva. Jeho stále větší počet byl nucen odcházet
za prací do okolních měst a obcí . Nejčastěji do služeb k velkým sedlákům, do
továren ve městech, ale hlavně do ostravských šachet a Vítkovických
železáren, kde se někteří trvale usadili. Přestože většina z nich zůstala
nadále věrná svému rodišti a rodinným vztahům, měnilo se poměrně rychle
sociální složení vesnice, neboť stále větší počet obyvatel tvořili dělníci a
zaměstnanci. K pozoruhodným jevům patří rozvoj
českého společenského a kulturního života a spolkové činnosti: · 1876 - v obci vznikl spolek
vysloužilých vojínů, · 1882 vznikl sportovní spolek zájemců o bruslení · 1883 vznikl tzv. kostelní
konkurenční spolek. · 1889 90 založení dobrovolného
hasičského sboru ·
1899 založeno tzv.
hospodářské společenstvo · 1902 založen včelařský spolek pro
vévodství slezské se sídlem v Pusté Polomi · 1911 založena místní skupina
Sdružení venkovské omladiny na Moravě a ve Slezsku. V posledních desetiletích 19. století
a v posledních letech rakousko-uherské monarchie nastal v Pusté Polomi
vzestup českého národního uvědomění, který se projevil v rozvoji kulturního
života, ochotnického divadla a v činnosti pěvecké a hudební, jež přispívaly k
celkovému vzestupu kulturnosti. Obecní zastupitelstvo bylo
dvanáctičlenné. V jeho čele stál představený (starosta), dále je tvořili 2
radní a 9 tzv. výborů. Jeho schůzí se účastnil pravidelně zástupce
velkostatku, jímž býval zpravidla nadlesní kyjovického panství. Členy zastupitelstva
bylo v té době 5 sedláků, 5 zahradníků, farář a hostinský. Z nejdůležitějších stavebních a
zvelebovacích akcí v té době nutno jmenovat: · 1882 opravy obecních cest · 1894 stavba nové dvoutřídní školní
budovy, · 1890-1905 obec zřídila v pazderně (sušírně) byty
pro obecní chudé. · 1899-1900 vybudována silnice do Budišovic a
obecní studna · 1907 byl zřízen na pustopolomské
poště obecní telefon · 1908 jedinou úřední řečí pro Pustou
Polom je řeč česká. · 1910 zřízena ordinace obvodního
lékaře s domácí lékárnou. · 1911 nová obecní budova pro účely
obecní kanceláře,dva učitelské byty a nová hasičská zbrojnice. Těžce zasáhla do života Pusté Polomi první světová válka ,
povolání desítek mužů
do vojenské služby
v rakousko-uherské armádě, z níž se mnozí již nevrátili . Již v prvních válečných letech se
začal projevovat citelný nedostatek životních potřeb, hlavně potravin, který
přerůstal v hlad a bídu. Pamětník Richard Stoniš uvádí , že chleba se v té
době pekl i z kaštanů a žaludů , drobil se a byl hořký . Po vzniku a vyhlášení samostatného československého
státu 28. října 1918 se konaly obecní volby v roce 1920. Obecní
zastupitelstvo bylo osmnáctičlenné a prvním starostou v osvobozeném státě byl
zvolen Josef Kudela. Kyjovický velkostatek hraběte
Stollberga nebyl 1. pozemkovou reformou vážněji postižen, protože jen několik
desítek drobných rolníků získalo menší příděl zemědělské půdy. Pustopolomská
obec získala ze záboru stavební parcely Na dvorku. Na politický život v obci měly v
průběhu první republiky největší vliv sociálně demokratická strana,
československá strana lidová a postupně také strana živnostenská a
republikánská. Z ostatních organizací a spolků to byly Dělnická tělocvičná
jednota , Sokol , Jednota československého Orla , Ochotnický spolek Havlíček,
místní družina československých katolických zemědělců a malorolníků atd. Zvelebování obce probíhalo opravami a
výstavbou silnic, údržbou obecního majetku, elektrifikací (1930) , zřízením
5. třídy národní školy a úsilím o zřízení pokračovacího školství. Finanční situace obce a značného
počtu jejího obyvatelstva se silně zhoršila v době velké hospodářské krize
1929—1933. Počet nezaměstnaných v roce 1932 stoupl v obci na 86. Pro zmírnění
nezaměstnanosti byly zahájeny obecní práce, hlavně při stavbě silnic .
Starosta obce dokonce povolil žebrání těm nejnuznějším na základě potvrzené
legitimace. V průběhu první republiky měla obec 7
obchodů se smíšeným zbožím, 3 hostince, fakticky všechny potřebné živnosti,
od 30. let také pravidelné autobusové linky na Ostravu, zubní ambulanci,
spolkový lihovar a další . Slibně se rozvíjel politický,
společenský a kulturní život obce, byl však násilně přerušen po dvaceti
letech národní svobody okupací. Pustá Polom byla Němci okupována již 10.
října 1938. Poté byla zakázána činnost českých politických stran, organizací
a spolků a rozpuštěno obecní zastupitelstvo. Do čela obce byl dosazen Adam
Silbermann, nadlesní velkostatku, který se dvěma tzv. přísedícími a 6
radními, vesměs Němci a zaměstnanci velkostatku, správcem lihovaru a
majitelem pily spravoval obec. V Pusté Polomi byl zřízen také tzv.
„úřad amtsleitra", který vykonával' dohlížecí, správní a úřední činnost
i pro okolní obce. K němu přibyla i německá četnická stanice s obdobnou
funkcí. Český společenský a kulturní život,
který se omezoval v průběhu válečných let jen na české vyučování ve škole a
na české bohoslužby. Pustá Polom byla osvobozena až v posledních dnech války a
padlo při něm 18 bojovníků Sovětské
armády. Stalo se tak v sobotu 28. dubna 1945 . Politické správy se ujal ihned po
osvobození revoluční národní výbor. Stěžejní úlohu v politickém a kulturním
životě obce začal sehrávat národní výbor, v němž byly od voleb v květnu 1946
zastoupeny zprvu paritně tehdejší všechny čtyři politické strany — čs. strana
sociálně demokratická, lidová, národně socialistická a KSČ. Nebývalou účastí občanů a mládeže na
veřejném dění se podařilo v poměrně krátké době po osvobození překonat
nejvážnější následky válečných škod a obnovit život v obci. Přes vážný
nedostatek stavebních materiálů byly svépomocí odstraňovány škody na obytných
domech a hospodářských budovách, ale také na veřejných budovách a
komunikacích. K významným událostem po osvobození
patřilo zřízení měšťanské školy v Pusté Polomi v roce 1945 i pro školní
mládež z okolních obcí. Postupně se podařilo obnovit i autobusové linky,
které zajistily spojení s tehdejším okresním městem Bílovcem, ale také s
Opavou a Ostravou, kam obyvatelé ,obce dojížděli za prací a vzděláním. Velkostatek hraběte Stollberga včetně
jeho dvora a rozsáhlého pozemkového vlastnictví na katastru Pusté Polomi a
dalších obcí byl znárodněn . Jeho zemědělská půda byla reformou přidělena drobným a středním
rolníkům. Na znárodněné lesní hospodářství byla ustanovena národní správa,
jejímž sídlem se stala Pustá Polom. V roce
1948 se dostává k moci KSČ.
Diktatura komunistů a dělníků negativně ovlivnila život vesnice.Byl
zlikvidován tzv. soukromý sektor v obchodě a službách na základě odnětí
koncesí , zákazu živností , konfiskací a politických perzekucí. Po IX. sjezdu KSČ v roce 1949 „přistoupili“ komunisté k založení
Jednotného zemědělského družstva , jinými slovy násilím odebrali majetek ,
zvířata a půdu vesnickým zemědělským hospodářům . Aby zlomili jejich odpor ,
mnohé z nich uvěznili . Obecní funkcionáři a komunisté
rozvrátili sociální strukturu vesnice , rodové tradice , způsobili osobní
tragedie a vykořenění původních obyvatel Pusté Polomi v celé šíři
rodinného , hospodářského i společenského života obce a jeho sepětí s místní
tradicí a přírodou . Rozmanitost výstavby a kolorit vesnice byl postupně
nahrazen cizorodými socialistickými
projekty , dříve malebná
přírodní a zemědělská scenérie byla plošně zdevastována družstevními
lány a nepořádkem. Pro úplnost je třeba uvézt , že v
padesátých letech byl postaven dvouposchoďový dům pro učitele, kde dodnes
sídlí i obecní zastupitelstvo a jednoposchoďový činžovní dům zvaný
„bytovka". V 70. letech pak nákupní středisko. V roce 1981 byla dána do
užívání mateřská škola. Pustá Polom v roce 1960 , dosud obec
okresu Bílovec , byla začleněna do nynějšího okresu Opava. Téměř za 750 let
od svého vzniku, v roce 1987 dosáhla počtu 1 346 obyvatel a 408 domů. Nepřátelský politický systém jediné
strany přivedl zemi k ekonomickému krachu a v roce 1989 musel byl nahrazen
parlamentní demokracií. Přechod k ní proběhl pokojně. V Pusté Polomi bylo
založeno po listopadových událostech Občanské fórum , jež koordinovalo na jaře 1990 účast do té doby politicky
diskriminovaných občanů na novém
systému obecní samosprávy. V Pusté Polomi proběhly první novodobé
demokratické volby v roce 1990 . V období od r. 1989 došlo k obnově
demokratických principů v životě i při správě obce . Na cestě k uznání
poctivé a odpovědné práci a zaslouženému a nezáviděnému úspěchu , ke svobodě slova , obnově svobody vyznání i úctě k původním tradičním hodnotám však
budeme ještě dlouho překonávat
důsledky totální nadvlády zvrácené ideologie komunistů. Občané Pusté Polomi osvědčili své
schopnosti být samostatnými , pracovitými a tvůrčími dědici své dlouhé ,
těžké i historicky bohaté historie . O tom svědčí malebné prostředí jejich
současných rodinných domů a zahrad , rozmach drobného a živnostenského
podnikání , manažerské úspěchy mnohých z nich i mimořádné investiční počiny
obecního zastupitelstva a starostů obce v tomto krátkém období. ©
Yveta Stonišová , Pustá Polom 2007 Při zpracování byly využity materiály OÚ
Pustá Polom , Historie Pusté Polomi od F. Schwarze , MNV Pustá Polom 1988 osobní archív autora Zdroj:
pustapolom.cz (25.11.2013) |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 25.11.2013 |