Kod CZ

Bravinné

(Brawin)

Osada: Nový Dvůr

Kostel P.Marie B)

1887-9

 Foto:  Jiří Velký

 

Hřbitov

Za vsí

 

Márnice

Jednoduchá, obdélná

 

Kamenný kříž B)

1900

 

 

Kamenný kříž

Hřbitovní, centrální

 

 

Památník padlým B)

1.sv.války

 

Škola B)

Dnes MŠ, č.p.66

 

 

[Vodní mlýn] D)

1606 vodní mlýn, který tehdy držel Zikmund  Murzek z něho odváděl vrchností 10 tolárů a dvě čtvrtky chlebové mouky. Mlýn stál nedaleko pohořílských  hranic pod návrším, jemuž lid ještě do ne dávna říkal Murzův kopec. V Bravinném, které se rozprostírá na návrší nemohl mít ani vodní mlýn dostatek vody a tak upadal, až r. 1780 byl úplně opuštěn.

 

[Větrný mlýn] D)

asi 300m sv. od obce, ve vidlici polních cest. Doložen od roku 1736. maj. Reinhold Fischer. (Burian)

První větrný mlýn v Bravinném , a to na severní straně obce, postavil r.1785 Jakub Kretschmer, který se přistěhoval z tzv. slatinského mlýna ve Staré Vsi. Kretschmer si zároveň postavil domek, dnešní č.53.

Majitel větrného mlýna na severní straně obce, Bohumír Kretschmer, postavil r.1865 dům č.60 a byl od r.1874 po několik volebních období až do r.1891 volen starostou obce.

Ještě do ne dávna nazývali lidé v obci malou uličku okolo mlýna „mlýnářskou uličkou“.

 

[Větrný mlýn] D)

Větrný mlýn beranní asi 500m jv. Od obce vpravo od silnice do Bílovce, kóta 398. Dřevěná konstrukce pobita šindelem. Doložen 1878 a později.  Na východní straně obce postavil r.1816 majitel Obrazekusedlosti Václav Lech. Že majitelé větrných mlýnů bohatli, svědčí tom , že Václav Lech se vykoupil z roboty . Až do zrušení roboty byl svobodným sedlákem. Postavil mimo jiné i svou usedlost dům č. 56, který patřil k větřáku. Větřák postavený Lechem stál ještě v roce 1922.

Obrazek

 

Velkostatek A) B)

Po 1848, majiteli byli např. hrabě Flanderský od poloviny 19. století a belgické princezny Henrietta Marie a Josefina v letech 1907 – 1926.

 

Zpět na okres

Panství

1850 Okres Opava

Součást obce Lukavec

1866 samostatná obec

1896 Politický i soudní okres Bílovec

1961 Okres Nový Jičín

1976 místní část Bílovce

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce A)

1.PZ:1377

Ves Bravinné, od roku 1976 místní část města Bílovce, je vzdálena 4,5 km západně od centrální části Bílovce. V roce 1980 žilo v Bravinném 280 obyvatel v 60 domech, zatímco v roce 1991 to bylo 292 obyvatel v 64 domech.

V historických pramenech je ves Bravinné poprvé uváděna roku 1377. V držení této vsi, která koncem 14. století patřila vladykům z Lubojat, se v průběhu 15. století vystřídala řada rodů. V letech 1477-1536 ji držel rod Fulštejnů ze Slavkova, od nichž ji získali Fulštejni z Vladěnína a na Bílovci, čímž se stala součástí bíloveckého panství. Po roce 1848 vznikl v Bravinném velkostatek, jehož majiteli byli např. hrabě Flanderský (od roku 1855) a belgické princezny Henrietta Marie a Josefína (1907-1926).

Bravinné bylo samostatnou obcí od roku 1866 (v letech 1850-1866 součást Lukavce). Po správní stránce patřilo k okresům Opava (1850-1855, 1868-1896), Bílovec (1866-1868, 1896-1960) a od roku 1960 k okresu Nový Jičín. Obec od roku 1960 také podléhala soudní pravomoci bíloveckého a od roku 1960 pak novojičínskému okresnímu soudu. Od roku 1850 byly součástí katastru obce i blízké Nové Dvory. Obec, která se poněmčila od poloviny 18. století, byla až do vysídlení Němců v roce 1946 německá. Po osvobození 3. května 1945 bylo Bravinné osídleno českým obyvatelstvem z okolních vesnic, hlavně však z Valašska.

JZD založené roku1950, bylo v letech 1974-1980 součástí JZD „Mír“ Děrné. To pak bylo roku 1980 začleněno do JZD „Mír“ Fulnek.

 

 

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

462 N 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

1980

280

60

1991

292

64

2001

 

 

 

www.bravinne.cz

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Atlas památek ČR, K.Kuča (Nový Dvůr)

 

A) bilovec.cz

B) bravinne.cz (15.11.2013)

C) lukavec.info (15.11.2013)

D) vmpohledy.estranky.cz (15.11.2013)

 

 fotografie

 

 

Kód CZ 11060

Nový Dvůr

(Neuhof)

Kaple sv.Martina C)

na křižovatce silnic Fulnek - Bílovec a Skřípov - Děrné. Kaplička byla postavena rodinou Leopolda Schmiedta v roce 1905. stojí na křižovatce silnic, které spojují tato místa. Na stejném místě stála dříve jiná kaple, o níž víme, že byla postavena mezi lety 1850 a 1860 Elisabethou Tenglerovou z domu č. 1. Byla velice malá a měla vlevo i vpravo pouze po jedné lavici. Protože byla zasvěcena svatému Martinovi, byla vybavena jeho obrazem; dále se tam nacházel obraz Matky Boží s dítětem, který pocházel z farního kostela v Kujavách.

V roce 1904 byla tato kaple z důvodů nám neznámých stržena a o rok na to znovu postavena rodinou Leopolda Schmiedta (č. 3), která nesla stavební náklady ve výši 600 zlatých z větší části sama. Obrazy a zvon – také milodar Elisabethy Tenglerové – byly do nové kaple převzaty, bílovecký kaplan P. Augustin Hensl kromě toho ještě daroval sochu Matky Boží.

Znatelně větší a věží dovršená nová kaple zasvěcená stejnému patronovi obsahovala 10 lavic, jako dárci byli jmenovány rodiny Tenglerova (č. 1), Sokolova (č. 2), Schmiedova/Seligova (č. 3), Grafova (č. 4), Maiwaldova (č. 5), Mührova (č. 6) Schindlerova/Seidlerova (č. 7), Beilnerova (č. 18), Heinikova (č. 20) a Gebauerova (č. 23). V říjnu roku 1905 provedl farář Alois Hlawatsch slavnostní vysvěcení.

V konečné fázi poslední války, když přes náhorní plošinu procházel palebný val fronty, došla kaple zlé újmy. Rodiny z obce ale nechaly své tak milované místo pobožností opravit a zrovna tak těžce poškozený zvon znovu odlít. V listopadu 1954 bylo bíloveckým farářem provedeno nové posvěcení.

http://www.lukavec.info/obrazky_stary/ND_03v.jpg  http://www.lukavec.info/obrazky15/nove_dvory.jpg

 

Větrný mlýn A) 2)

Dřevěný, německého typu. Stavba mlýna je zachována kompletně, vnitřní mlecí vybavení z větší části také. Větrné kolo má průměr 16 m. Zajímavostí jsou dvě mlýnská složení poháněná dvěma palečnicovými koly různých průměrů. Původně v Leskovci, na nynější místo přenesen 1910

Větrný mlýn v Bravinném

 

 

V Horním Novém Dvoře se nachází dřevěný větrný mlýn německého typu. V údolí děrenského potoka je naleziště chráněného lýkovce jedovatého.

Na obecních pečetidlech bylo od poloviny 18. století zobrazováno jedno z typických zemědělských nářadí – brány.

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.11.2013