Historie obce Vernéřov, okres Aš

Historie obce

Vernéřov (Wernersreuth), bývalý politický okres Aš

Vernéřov leží v údolí Halštrova ve výšce 600 m. n. m., 3,5 km východně od Aše. Kopce v okolí se zvedají do výše přes 700 m n. m. a jejich svahy se málo hodily k obdělávání. Hospodářství bylo málo výnosné a po celé 15. století se obec nerozvíjela. Kopce však skrývaly jiné bohatství - cín. Dne 9. 3. 1490 si nechali bratři Vít a Oldřich Zedtwitzovi potvrdit českým králem Vladislavem do lenního spisu povolení otevřít a vlastnit doly na zlato, stříbro a jiné kovy na ašském území. Také v lenním listu z 10. dubna 1549 jsou doly na panství zmiňovány. Je možné, že v 15. století byly vzácnější kovy náhodně nacházeny v potocích a lenní spisy z roku 1490 měly pojistit budoucí těžbu. V 16. století se již zcela jistě ve Vernéřově a v Pasekách těžilo. Vyplývá to z dopisu Adama Zedtwitze Erhardu Wettengelovi, který měl v nájmu panský dvůr a mimo to byl majitelem podhradské papírny. V dopise Zedtwitz konstatuje, že těžba cínu upadá, a proto povoluje přestavět stoupu na drcení rudy na mlýn s tím, že pokud bude těžba obnovena, zprovozní Erhard Wettengel stoupu novou. Po roce 1606 byl dozorem nad těžbou cínu vrchnosti pověřen člověk znalý mechaniky a hydrologie Adam Kappel, papírník, syn zakladatele nejstarší doubravské papírny Tobiáše Kappela. Jak dlouho se ve Vernéřově těžilo, není známo, ale ještě roku 1700 nechal Kryštof Karel Ludvík Adam Zedtwitz zapsat do obchodního rejstříku dohodu o těžbě kovů a nerostů. Cín se v 15. a 16. století těžil rýžováním. Po tomto způsobu získávání kovů zůstávaly na březích potoků hromady proprané hlušiny. Těmto místům se říkalo Na pískách. Ve 30. letech 20. století byla názvem Na pískách označena skupina 13 domů s 84 obyvateli, která náležela k obci Vernéřov. V posledních letech 19. století žilo ve 150 vernéřovských domech 1071 obyvatel. Obec byla po rozpadu vrchnostenské správy samostatná a skládala se ze 3 vsí, jedné vísky, 5 samot, 2 mlýnů a hostince. Mezi válkami se počet obyvatel v podstatě neměnil. Po 2. světové válce se odsunuté obyvatelstvo nepodařilo nahradit. Obec byla připojena k Aši a na konci 20 století tu žije v 34 domech a 28 chalupách pouhých 104 obyvatel. Většina z nich dojíždí za prací do Aše, někteří našli zaměstnání v zemědělství na místní farmě. Z původní zástavby se zachovalo jen několik modernějších domků, jen hostinec Gustava Beilschmidta přečkal nepřízeň doby a dál slouží jako hostinec. Před bývalou školou se zachoval památník padlým z 1. světové války. Vernéřovem prochází zelená turistická stezka z Hazlova, prochází údolím Halštrova do Podhradí a končí na železniční zastávce Podhradí

Zdroj: http://www.matejovic.webzdarma.cz

Historicko turistický průvodce č.15 z r.2000 vyd.nakladatelstvím Českého lesa