Hrad Neuberg v obci Podhradí,bývalý politický okres Aš

Hrad Neuberg

Podhradí, bývalý politický okres Aš

Osidlování nejzápadnější výspy naší republiky ve středověku spočívalo výhradně na bedrech německých kolonizátorů. Ačkoli přirozeným centrem celého mikroregionu se v průběhu staletí stala původně tržní osada Aš, zůstává hradu v Podhradí primát původního správního centra Ašska. Právě zde bylo na začátku 13. století zbudováno první ministeriální sídlo náležející rodu Neipergů, pocházejících ze Švábska. Ti do těchto končin přišli ve třetí kolonizační vlně na sklonku vlády štaufské dynastie. Na základě několika listin a v neposlední řadě i rodového erbu byli spřízněni s rytíři z Hazlova.

Hrad, který si na úzké skalní ostrožně (30x18 m) nad Ašským potokem v Podhradí založili, byl postaven pravděpodobně někdy na počátku 13. století. Typologicky pochází ze stejné doby jako například hrad ve Starém Hroznatově (Alt Kinsberg). Vedle obytných budova nutného hospodářského zázemí vynikala okrouhlá věž. Ta byla postavena pravděpodobně dodatečně někdy na přelomu 12. a 13. stol. Její čtvercový základ je přesným pokračováním opracované skály, do které byl zapuštěn objekt z poloviny 14. stol. Podle velkého množství keramických úlomků a zvířecích kostí se pravděpodobně jednalo o kuchyň. Základ věže je ve výšce 2-4 m nad okolním terénem.

Sklon skály 25° je nad terénem dorovnán čtvercovým základem, nad kterým je až do výše vchodu šest metrů celokamenné vazby. Důmyslný systém s vyvýšeným vchodem a propojenými separovanými patry umožňoval účinnou obranu i jedinému muži. To, že okolní stavby byly starší než samotná věž, dokládá nález tzv. kláskového zdiva (opus spicatum). Dnes se výška věže pohybuje okolo 21 m. Původně však měřila až 25 m a byla opatřena cylindrovou střechou. Výhled obránců hradu byl tedy naprosto dokonalý.

Na začátku 20. století se pár dobrodruhů domnívalo,že je věž propojena s okolními stavbami zámku podzemní chodbou, která měla dále pokračovat a vyústit v jednom z místních stavení. Tento jejich předpoklad dokládala i nalezená ocelová deska. Ta měla zakrývat tajný vchod do podzemí. Pokusili se tedy pomocí dlouhého vrtáku provrtat podlahu věže a odkrýt tak tajný vchod. Jejich snažení však bylo marné. Dostali se do hloubky 1 metru a pak celou akci ukončili. První písemná zmínka o hradu Neuberg pochází z roku 1288, kdy byl císařem Rudolfem I. Habsburským propůjčen jako říšské léno fojtům z Plavna. Vážnou zkouškou nově zbudovaného sídla v Podhradí bylo jeho obléhání roku 1324. Tehdejší majitel Konrád z Neubergu se dostal do sporu s městem Chebem, které hrad oblehlo a nakonec i dobylo. Chebsko bylo od roku 1322 říšskou zástavou pod správou českého krále. Albrecht l Neubergu se patrně nechtěl dostat pod přímý vliv rodíCÍho se městského státu a nabídl tak Ašsko i z hradem Neuberg jako přímé léno českému králi. Výhodnost tohoto kroku se projevila velmi záhy, protože český král Jan Lucemburský tuto vasalskou smlouvu přijal a celá neubergská enkláva byla osvobozena od daní a poplatků vybíraných Chebem. Velmi zajímavá je také událost z roku 1382, kdy byl Chebem uvězněn Friedrich z Neubergu. Ten se podílel na drobné válce, kterou vedly bývalé, původem ministeriální rody na Chebsku proti stále se rozpínajícímu městu Chebu. V chebské smolné knize dokonce existuje zápis z útrpného výslechu Friedricha z Neubergu.

Neubergové roku 1395 vymřeli po meči a jejich majetky získal rod Zedwitzů, který pocházel ze stejnojmenného hradu poblíž falckého Hofu. Konrád Zedwitz si toho roku vzal za ženu jedinou dědičku neubergského panství Hedviku, která celý tento majetek přinesla svému manželovi jako jitřní dar.Neubegrské statky zpočátku spravoval za svého syna Konráda jeho otec Petr Zedwitz. Právě on konsolidoval celé neubergské jmění a uhájil ho před dotírajícím Chebem.

Konec sporů s tímto městem však přinesl až rok 1422, kdy císař Zikmund Lucemburský definitivně vyjmul Ašsko s hradem Neuberg ze soudní pravomoci Chebu. Někdy kolem roku 1483 byl hrad v Podhradí opět dobýván Chebskými. V 16. století probíhal život na hradu celkem poklidně.Jedinou dějinnou událostí, která na dlouhá léta poznamenala vývoj celé podhradské domény, ale i celého Ašska, byl příklon k augsburskému vyznání. Na Ašsko začíná po roce 1529 proudit luteránství.Těsně před vypuknutím třicetileté války se roku 1616 Zedwitzovský rod rozdělil na dvě větve.

Jedna zůstala na Neubergu a druhá si vystavěla rodinné sídlo v nedalekých Kopaninách. Ještě předtím roku 1610 starý hrad vyhořel a renovované sídlo bylo za švédského vpádu na Ašsko také poničeno. V průběhu druhé poloviny 17. století drželo Podhradí vždy několik členů rodu, kteří se po roku 1700 o celý majetek znovu podělili. Panství bylo tehdy rozděleno na čtyři díly. Hlavní a nejrozsáhlejší díl, Podhradí s Aší, si podržel Anton Josef Zedwitz, Karl Josef obdržel Smrčiny(Sorg), Hans Krásnou a na Volfa Ernsta zbyl tzv. Nový zámek v Podhradí. K dalšímu rozdělení obce došlo na počátku 18. století, kdy se z původního statku tzv. Horního zámku vyčlenilo pro Hanse Kristofa nové zboží nazvané pro odlišení Dolní zámek.

Všechen majetek s výjimkou Smrčin, které od Zedwitzů odkoupil jejich příbuzný továrník Vilém Fischer, zůstal Zedwitzům až do roku 1945, kdy byli z Ašska vyhnáni.

Karel Halla

Zdroj: matejovic.webzdarma.cz (5.2.2012)