Zpět na Podhradí

Historie obce

Podhradí (Neuberg), bývalý politický okres Aš

Ves pod hradem Neubergem byla ve středověku centrem rozsáhlé državy Neubergů a později Zedtwitzů. Leží na levém břehu Ašského potoka necelých 5 km severovýchodně od Aše. Od konce vrchnostenské správy samostatná obec, po 2 světové válce ve společné obci s Kopaninami a Doubravou Od 1 1 1975 jsou všechny tři osady připojeny k Aši. Po roce 1990 je Podhradí opět samostatnou obcí.

Na konci 19 století tu žilo v 257 domech 2 109 obyvatel V následujícím období bylo postaveno téměř 50 nových domků při poklesu obyvatel na 2 002 duší.

Jen část obyvatel pracovala v zemědělství, hlavně v produkci dobytka V posledních 100 letech zaměstnávaly velkou část dospělé populace místní papírny a textilní továrny, pokud rodiny netkaly doma za mzdu.

Úbytek obyvatel a domů po 2. světové válce připadal na vrub odsunu německého etnika a špatné osidlovací politice. Podhradí se téměř nedotkl hraniční režim. Dosídlenci z let 1946 - 1947 nepokryli potřebu pracovních sil podhradské továrny, do které byla přesunuta výroba z barevny a úpravny v Doubravě Úřady přednostně zajistily pracovníky do zemědělství a do továrny dojížděli zaměstnanci z Aše Hrad Neuberg se vypíná nad silnicí, která sleduje starou cestu do Saska. Byl založen na začátku 13. století i když první písemná zpráva je z roku 1288, kdy jej císař Rudolf Habsburský po smrti Albrechta Neuberga propůjčil jako léno pánům z Plavna. Ti léno obratem přenesli na Neubergy, příbuzné zesnulého Alberta.

Výhodná poloha hradu nad důležitou silnicí sváděla Neubergy k loupežím Proto byl hrad za panování Karla IV. rozbořen, ale majiteli opět obnoven. Aby se zbavili nekonečných sporů s městem Chebem, poddali se roku 1331 českému králi Janu Lucemburskému. Dlouhé spory byly ukončeny až v roce 1422 za Zedtwitzů.

Neubergové byli spřízněni s rytíři z Hazlova i s jinými starými rody v této oblasti, mezi něž patřili i Zedtwitzové, kteří si roku 1344 koupili panství v Horních a Dolních Pasekách a do roku 1413 skoupili postupně všechna panství Neubergů. Podhradský hrad zdědil roku 1395 Konrád Zedtwitz, manžel Hedviky z Neubergu. Správu ašských lén vykonával z neznámých důvodů jeho otec Petr.

Husitských válek se Zedtwitzové nezúčastnili. Snad proto roku 1422 císař Zikmund vyjmul celá jejich panství z pravomoci chebského soudu. V letech 1470 - 1490 postavili Zedtwitzové v Podhradí kostel a roku 1601 jejich potomci kostel přebudovali. V 16. století přijali Zedtwitzové evangelické vyznání.

Jejich postoj k luteránství se nezměnil, a i když někteří přijali pod vlivem svých manželek novou víru, své poddané k přestupu nenutili: To mělo svůj význam pro spolupráci s evangelickým Saskem. Ještě kolem roku 1930 se v Podhradí hlásilo k luteránství 100 % obyvatel.

Hrad přestal sloužit po požáru z roku 1610 jako hlavní středisko jednotného panství Zedtwitzů na Ašsku. Rod se rozdělil na jednotlivé větve a jejich členové se přestěhovali do nových zámků v Kopaninách, Smrčině a do Nového zámku v Podhradí. Později se přestěhovali do Aše, odkud řídili panství dva a po dalším rozrodu tři soudní správci. Koncem 18. a po celé 19. století se majetková držba Zedtwitzů již neměnila a v této rozloze se udržela až do roku 1945. Pouze Smrčiny prodali v roce 1900 svému příbuznému Vilému Fischerovi.

Nejstarším panským sídlem ve vsi byl románský hrad, který byl postaven na konci skalní ostrožny vysoko nad potokem, kolem kterého se později soustředila malá ves. Hrad, který zde stával, byl oddělen od ostatní plošiny na severu a západě suchým příkopem, přes který vedl na západě vstup. Opevnění sestávalo z hradební zdi, postavené na okrají skalního masívu. Do dnešní doby se zachovaly její zbytky podél celého hradního areálu s výjimkou částí západní V nejstarší stavební fází se zdilo z kvádříků a s klasovitě pokládaným lomovým kamenem Ve 14.století vznikla dodnes stojící okrouhlá věž, vysoká 22 m. Do výše 6 m je plně vyzděná. Vstupní otvor byl přístupný zvenku žebříkem a směrem nahoru se vnitřní prostor rozšiřoval. Věž byla zastřešena, ale její podoba se nezachovala.

Hrad byl ve 14.století dvakrát a v 15.století potřetí dobýván, ale vždy opraven. Ke zlepšení komfortu bydlení byl v předpolí hradu postaven renesanční zámek. V severním příkopu byl vystavěn vrchnostenský pivovar. Celý areál hradu a zámku byl zničen požárem roku 1610.

Severovýchodně od starého hradu se zámeckou budovou vznikl během 17. století pohodlnější zámek Podle popisu z roku 1684 sestával ze dvou budov, uzavírajících mezi sebou malé nádvoří. Jihozápadně od zámku, ve svahu nad kostelem, byla založena zahrada s letohrádkem Koncem 17. století a kolem roku 1750 byl upravován a bez dalších změn sloužil majitelům do roku 1902, kdy vyhořel a nebyl již obnoven.

Roku 1693 si Volf Arnošt Zedtwitz vystavěl blízko hradu další zámek, který po několika přestavbách existoval ještě po roce 1945 v podobě dlouhé dvoupatrové budovy s valbovou střechou. Stál pod jižním svahem Studáneckého vrchu.

Při dělení panství v období kolem roku 1750 připadla jedna jeho část Janu Kryštofovi Zedtwitzovi, který si na spodní terase nechal postavit další nové zámecké sídlo jako centrum svého dílu. Stavba o velikosti asi 22 x 10 m byla zčásti zděná s hrázděným patrem a kryta valbovou střechou.

Pod hradním areálem stojí raně barokní kostel Dobrého pastýře z roku 1682 vystavěný na místě staršího kostela. Věž je hranolová, v patře polygonální, lod' obdélná. Vnitřek je kryt dřevěnou valenou klenbou, zdobenou malbou adorujících andělů z roku 1711 od Rodiuse z Föslau. Oltář roku 1710 zhotovil M. Zeitler z Doubravy. Kostelu ho daroval Volf Arnošt Zedtwitz. Oltářní obrazy znázorňují Křest Páně a Poslední večeři Páně. Chorové lavice s tordovanými pilastry a rozvilinovými výplněmi pochází z roku 1710 a jsou též od M. Zeitlera. Obraz v edikule představuje manželský pár před zámkem, který je ztotožňován se zámkem v Kopaninách.

Škola v Podhradí získala svou budovu v roce 1717. Dosud stojící stavení je jednopatrové z hrázděného zdiva. V patře byl zřízen byt pro učitele. Od poloviny 18 století se vyučovalo celoročně. Novou školní budovu postavila obec před rokem 1890 Dnes je škola uzavřená pro nedostatek žáků.

Pivovar byl postaven v zámeckém areálu jako jednopatrová budova s kotelnou zvlášť 29. 9. 1902 objekt vyhořel a nebyl obnoven. Zachovaly se základy a sklepní prostory.

Textilní továrna firmy Adler a Níckerle, naposledy Textílana a s., závod Ohara, byla založena roku 1890 na místě mlýna. Mimoto byly v obci dvě papírny rodiny Radeckerů. Do naší doby se zachovala jedna z nich, přestavěná na barevnu.

V padesátých letech v ní byl ustájen dobytek a v následujících letech zanikla úplně. Rodinné domky, pokud se zachovaly, odpovídaly potřebě majitele. Domky řemeslníků a továrních dělníků byly prostornější a od konce minulého století zděné. Nejstarší drobnou památkou Podhradí je kamenný kříž s poškozenou hlavou, uprostřed doplněný obrysem radlice. Má připomínat smrt čeledína, který byl při orání usmýkán splašenými koňmi. Stojí před čp. 297 Další podobný objekt je zasazen u samoty Marak. Kamenný kříž byl postaven 1. 2. 1290 podle listiny Jindřicha z Plavna při vymezování hranice nově zřízené farnosti Aš.

Dne 11 6.1893 byl v obci slavnostně odhalen památník věnovaný obětem válek v letech 1848/49, 1859 a 1866. Na jednoduchém krychlovém podstavci s římsou je postaven komolý jehlan. Na soklu jsou jména čtrnácti padlých občanů z Podhradí, Kopanin, Doubravy a Studánky Druhý památník, věnovaný místním občanům padlým za 1 světové války, tvoří mísa na věčný oheň na podstavci s římsou a pilastry Oba památníky stojI u místního kostela Až do 2 světové války patřil do obce Podhradí zámek Sorg a vsi Elfhausen a Kamenná, která po válce připadla Krásné, roku 1975 Aši a po roce 1990 opět Krásné

Historicko turistický průvodce č.15  z  r.2000 vyd.nakladatelstvím Českého lesa

Zdroj: matejovic.webzdarma.cz (5.2.2012)

Jaromír Lenoch © Aktualizace 5.2.2012