Nový Žďár

(Neuenbrand)

 

Hraniční kameny

1718-1754

image002 image003

 

Hostinec

U zlatého orla

image005

Zpět na okres

 

Panství

 Politický okres Aš

1961 Okres Cheb

2003 Pověřený městský úřad

1975 Část města Aš

 

Historie obce >>

 Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec připojena k Mokřinám, od roku 1975 k Aši. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším kamenolomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.

 

Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.

 

V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916-1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.

 

rok

Obyv.

1850

179

1927

213 N

1930

380

1947

166

1961

43

1970

44

2001

24

  

literatura a prameny

Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

 

www.rutrich.de

cs.wikipedia.org 

 

 

 Jaromír Lenoch © Aktualizace 30.3.2011