Krásná

(Schönbach)

Místní části: Černý Luh, Kamenná, Steingeröll, Větrov, Vojenské Domky

 

Kostel sv.Vavřince

Pův.gotický, obnovený 1532, jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem s opěráky, kruchta dřevěná kol.1700. Výzdoba před 1706 od Mart.Möckla, řezbáře J.Schustera a truhláře Sam.Pachenbergera.. Na oltáři P.Marie pozdně gotická dřevěná socha Matky Boží.

 

Smírčí kříž

Nízký kříž s nápadně malou hlavou. Existuje v paměti místních obyvatel, ale nepodařilo se zjistit, kdy a kým byl odstraněn. Rozměry: 105x90x23 cm. Stál na rozcestí staré cesty do Štítar a Hofu (SRN), používané do roku 1833, na místě, kde zhrzený milenec povraždil svatební průvod.

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/krasna.jpg

 

Radnice

1805 na místě starší ze 17.stol., patrová se zvoničkou.

 

Pivovar

1898 zde byl otevřen pivovar Krásná, jehož zajímavá budova byla po válce až do nedávné doby nevyužívaná a v troskách. V současné době je objekt ve vlastnictví soukromého majitele.

 

[Tvrz]

Stávala vedle zámku

 

[Zámek]

1642, 1828 vyhořel, kol.1950 zbořen

image003

  

Usedlost č.p.89

Hrázděná, 1793

 

Sokolovna - Turnhalle

image007

 

Škola

image003

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Aš

1961 Okres Cheb

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce >>

 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331, kdy patřila Krásná k majetku Neubergů, který byl osvobozen od daní. Další zmínku lze najít v klášterní knize z roku 1395 a poté v roce 1417 v listině zaslané králi Václavu IV. jako protest Chebských proti okupaci Ašska norimberským purkrabím. Kolem roku 1400 odkupují Krásnou a jiná území na Ašsku Zedtwitzové, kteří tyto majetky vlastní po více jak 500 až do roku 1945. Zedtwitzové však do Krásné přicházejí až v roce 1642, kdy se Podhradské panství rozděluje na několik menších. Stěhují se sem do menšího jednopatrového zámečku se zahradami, u kterého měla údajně stát i tvrz. Okolo roku 1828 však zámek vyhořel, a kvůli nedostatku peněz nebyl Zedtwitzi nikdy plně rekonstruován. Zámek poté putoval od jednoho majitele k dalšímu, a po druhé světové válce zůstal opuštěný a chátral. V 50. letech 20. století byl poté pro špatný stav stržen. Vysídlení německého obyvatelstva z Československa v roce 1945 způsobilo téměř vylidnění Krásné. Některé okolní vesnice, jako třeba Újezd, zůstali zcela bez života. V rámci zřizování hraničního pásma byla většina těchto vesnic vybydlena a domy strženy a srovnány se zemí. V roce 1910 se v Krásné uvádí nejvyšší počet obyvatel, a to 2 350.

Mezi lety 1960 a 1989 byla Krásná součástí města Aše, poté se stala samostatnou obcí zástavbou přímo navazující na Aš.

 

rok

Obyv.

1850

924

1910

2.350

1927

2.014 N 

1930

2.174

1947

804

1961

542

1970

473

1975

388

1991

450

1996

507

2001

428

2007

462

 

www.obeckrasna.cz

 

literatura a prameny

Ø  Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

Ø  A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

 

 

Ø  cs.wikipedia.org

Ø  www.rutrich.de

Ø  www.obeckrasna.cz

 

Černý Luh

(Schwarzloh)

 

 

 

Kamenná

(Steinpöhl)

 

 

Kamenná je vesnice katastru Krásná 3 km severně od Aše Vždy byla součásti panství spravovaného z hradu v Podhradí Rozkládala se na březích potoka Widembach, který pramení v Černém Luhu, napájí 4 rybníky a byl hlavním vodnim zdrojem Jägerovy barevny. Osada byla založena před rokem 1612.

V roce 1930 obývalo 110 lidi 18 domů Správou byla Kamenná zařazena do obce Podhradí, po 2 světové válce do společné obce Kopaniny, Podhradí a Doubrava. Od roku 1975 společně s obcí Kopaniny (s Podhradím a Doubravou) do Aše Po roce 1990 je součástí obce Krásná. V současnosti žije v Kamenné 51 obyvatel a stojí zde 17 domů a 6 sezónních chalup

Z Kamenné je 1 km vzdálená železniční zastávka Podhradí, kudy vede červená turistická cesta z hranice našeho území v Podílné přes Aš, Studánku ke státní hranicí v Trojmezí. Ze železniční zastávky vede zeleně značená cesta přes Podhradí, Paseky a Výhledy do Hazlova. Cestu protíná pod hradem v Podhradí modře značená turistická stezka ze Studánky, která opouští námi popisovanou oblast v Hazlově

 

(Steingeröll)

 

 

 

Větrov

 

Zámeček

1856 postavil ašský textilní podnikatel Jäger. Po skončení druhé světové války zde byl státem zřízen dětský domov, a podle námětu knihy Markéty Zinnerové zde byl natočen film "Indiáni z Větrova". Dnes zámeček slouží jako hotel a restaurace.

image005

 

 

Vojenské Domky

(Soldatenhäuser)

 

 

 

 

Jaromír Lenoch © Aktualizace 5.2.2012