Kód CZ 3740

Hazlov

(Haslau)

Osady: Ovčín, Ovčárna,Otín, Lipná

Kostel Povýšení sv.Kříže

1687-8, zámecký, vestavěný mezi románskou věž a gotický hradní palác, část zbořena vkol. 1950, r.2000 ve zříceninách, barokní, na místě původní raně gotické stavby.

Popis: Popis: image002

 

Kostel sv. Jiří

hřbitovní z roku 1686, barokní, opraven 1834

 

Kaple

Na Geisbergu, barokní, 1750 s polygonálním závěrem

 

Evangelický kostel

z roku 1907

image003

 

Fara

1307

 

Kaplička

velká výklenková

 

Kaplička

malá výklenková

 

Socha sv.J.Nepomuckého

původně na náměstí, přemístěna na nádvoří zámku, poč.18.stol, brokofovský typ

 

Socha sv.Floriána

kol.1770, na nádvoří zámku, brokofovský typ

 

Kříž

 

Dřevěný kříž

Na stěně kostela na nádvoří zámku

Popis: Popis: spodní část románské věže

 

Smírčí kříž

Silný kamenný kříž. Tělo kříže se k terénu klínovitě rozšiřuje. Není jisté, zda zápis v O.A. v Chebu o usmíření vraždy Hanse Lihthera z roku 1467 se vztahuje k tomuto kříži nebo ke kříži č. 0571 (Dreyhausen 1940). Rozměry: 145x90x20 cm. Stojí u vojenského statku na začátku úvozu, který vede na Špitálský vrch.

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/hazlov01.jpg

 

Smírčí kříž

Nazad nachýlený žulový kříž se zkrácenými rameny. Rozměry: 85x54x22 cm. Stojí na okraji obce při staré cestě na hrad Ostroh naproti popisnému číslu 404. Vedle je kříž č. 0027 a 0023, který sem byl přesunut ze Skalky.

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/hazlov02.jpg

 

Smírčí kříž

Nepravidelný kamenný kříž. Na čele ozdoben vysekaným obrysem krátkého silného meče a vpravo od něho trojúhelníkovým předmětem, který snad může být klínem. Rozměry: 102x89x 16 cm. Stojí ve skupině s kříži č. 0023 a 0026 naproti čp. 404.

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/hazlov03.jpg

 

 

Smírčí kříž

Kamenný kříž bez pravého ramena s obnaženým soklem. Rozměry: 45x33x23 cm. Kříž byl často uváděn v regionální literatuře (Wilhelm 1902, Alberti 1898), ale při stavbě nádraží roku 1913 byl odstraněn (Alberti 1934). Stál nedaleko nádraží, u cesty, poblíž borovice se svatým obrázkem.

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/hazlov04.jpg

 

Památník obětem

První  světové války na vrchu Kalvárie

image008

 

Památník

gymnasty Dr. Antona Freye v blízkosti nádraží

image010

 

Památník obětem

druhé světové války před obecním úřadem

 

[Tvrz]

kol 1223

 

Zámek

Původně pozdně románský ministeriálský, před 1224, přestavěný na renesanční zámek, později přestavovaný. 1687-8 mezi románskou věž a gotický palác vestavěna loď kostela Povýšení sv.Kříže, ve zříceninách

 

Hostinec

Biedermann

image013

 

Hostinec

Josef Hermann

image015

 

Hostinec

Casino

image017

 

Hostinec

image019

 

Pivovar

1553 v sousedství dnešního zámku, budova slouží jako pivnice

 

Přádelna

1822, Bavlny, s vodním kolem, později tkalcovna a barvírna, 1911 vyhořela

 

Mlýn a hamr

image021

 

Škola

Vyučování 1695, postavena v 19.stol. kapacitně nestačila, dnes Obecní úřad

 

Škola

Josef Palme v roce 1899 koupil od továrníka G.A.Bareuthera továrnu spolu s výstavným obytným domem, který prodal r.1906 obci pro školu.

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Aš

1961 Okres Cheb

2003 Pověřený městský úřad

 

Popis: Popis: image005

Historie obce >>

První zmínka o obci pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.

Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovali textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.

 

Rok

obyv

1850

1796

1927

2301 N

1930

2922

1947

999

1961

1173

1970

1168

2001

1192

 

www.obechazlov.cz

 

literatura a prameny

Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

Karel Kuča , Atlas památek

E.Poche , Umělecké památky Čech I

A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

 

 

cs.wikipedia.org

www.zshazlov.cz

hrady.dejiny.cz

www.obechazlov.cz

www.rutrich.de

www.matejovic.webzdarma.cz

 

Lipná

(Lindov, Lindau)


Smírčí kříž

Hrubý žulový kříž. Na čele text: IHS 1675011 A..HAT EIN VATTER SEIN KIND MIT EINE MESER ERSTO..EN. Nápis svědčí o události, při níž otec zavraždil svého syna Jošta a byl 7. března 1676 popraven mečem (Alberti 1940). Rozměry: 100x87x23 cm. Kříž byl nalezen roku 1980 asi 150 m za posledním přejezdem na vysokém břehu Ostrožského potoka a později na místě znovu postaven

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/lipna.jpg

 

Lipná leží asi 2 km vzdušnou čarou západně od Hazlova v hlubokém údolí, vytvořeném Slatinným potokem před soutokem s Ostrožským potokem. Před rokem 1890 žilo v 37 domech 274 obyvatel. Ves se nerozvíjela, protože mimo zemědělství byla práce pouze v žulovém lomu, takže mezi válkami se počet domů a obyvatel nezměnil (39 domů a 270 obyvatel). Dnes obývá 6 zdejších domů pouhých 10 obyvatel. Ves není atraktivní ani pro chalupáře, kteří tu vlastní jen 4 objekty. Nejstarší zmínka o Lipné je uvedena v darovacím dopise Jindřicha Nothafta roku 1307, v kterém dává třetinu z celkového desátku z vesnic Lipná a Polná řádu německých rytířů. Ze středověku se na vesnicích zachovalo jen málo památek. Na venkově, kde se stavělo převážně ze dřeva, se zachovaly jen kamenné kříže. Veřejnosti jsou známy jako smírčí kříže. Souvisí s právní kulturou středověku a jako symbol usmíření s Bohem byly u cest stavěny ještě po třicetileté válce. Jsou to hrubě opracované kameny tvaru kříže nebo ploché kameny s výrazným reliéfem kříže. Zřizoval je viník jako součást pokuty uložené mu místo hrdelního trestu. V Lipné, v poloze u Tří křížů, je nízký žulový stejnoramenný kříž se zaoblenými rameny. Na něm je vysekán Kristův monogram IHS, pod nim srdce probodané noži a nápis, který sděluje, že zde roku 1675 zavraždil otec svého syna nožem. V chebském archivu v Marklově kronice z roku 1675 se dočteme, že toho roku 1. srpna Michel Wagner ze Skalky zavraždil svého osmiletého syna Jobsta tak, že ,mu prořízl břicho, vyrval vnitřnosti a srdce a vysál mu krev". Dále je zapsáno, že 7 února (správně 7. března) byl mimořádně popraven mečem. Z knihy vydání 1675 - 1676 známe soudní výlohy, které činily celkem 75 zlatých. Z toho svědečné obnášelo 50 zlatých, náklady na vazbu po 185 dnů 15 zlatých. Nejlacinější byla poprava, za kterou dostal mistr popravčí jen 1,3 zlatých. Lipnou nevede turistická stezka. Ves je přístupná z Hazlova přes Polnou nebo z ašské silnice odbočkou na Libou. Smírčí kříž stoji asi 300 m vlevo za železničním přejezdem, ves leží asi o 1,5 km dále.

 

Otov (Ottengrün)

 

Zaniklá ves 2,5 km severovýchodně od Hazlova v souvislém lesním porostu ve výši 610 m n. m, v prameništi Vonšovského potoka.V terénu dosud patrné základy domů, sklepy a komunikace. Obecní plužina zanikla při scelování pozemků. Koncem minulého století žilo ve 13 domech 78 obyvatel. O padesát let později tu žilo ve 14 domech jen 55 usedlíků. Živili se zemědělstvím a prací v místním lomu, z kterého se dodával kámen až do Chebu (železniční viadukt na dráze Cheb - Aš) a Aše. Po 2. světové válce již nebylo odsunuté obyvatelstvo nahrazeno Nejstarší zpráva pochází patrně z roku 1224 v souvislosti s desátkem Fridricha z Mazlova. Další zmínka o Otově je v kupní smlouvě ašského soudního správce Kašpara Brusche, který se stal roku 1659 chebským purkmistrem a roku 1670 koupil Otov za 1 200 zlatých. V současnosti stoji v bývalé vsi výstavná rekreační chata, obývaná jen příležitostně. Katastrem Otova nevede žádná turistická cesta.

 

Ovčárna (Schäferei)

 

 

 

Ovčín (Schafhütten)

Dvůr

 

 

 

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.2.2012