Větrné
mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Postupně doplňováno
Arnoltice: (Děčín)
Větrný mlýn
holandského typu, i s
přístavkem slouží jako rekreační stavení.
Borovnice: (Trutnov)
Větrný
mlýn
Zaniklý
dřevěný . Technická památka. Mlýn
byl v roce 1968 rozebrán s tím, že bude postaven ve skanzenu.
Postupně se jeho zbytky několikrát stěhovaly. Dnes jsou v depozitáři
skanzenu v Kouřimi. Obec Borovnice chce mlýn získat zpět jako turistickou
atrakci.
Brušperk: (Frýdek - Místek)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn u č.p. 264 za hřbitovem. Opraven na rekreační objekt. V roce 2004
dostal novou vyvýšenou stříšku. www
Břevnov:
(Praha 6 - město)
Větrný
mlýn
Zděný z roku 1722, nedaleko vysokoškoškolských
kolejí Na Větrníku a Břevnovského kláštera. Mlýn má
novou fasádu i střechu, v současnosti slouží jako obytná vila. www
Budišov: (Třebíč)
Větrný
mlýn
U
lesa, na cestě ze zámecké zahrady směrem k Věteráku,
zděný holandského typu z I. poloviny
19. století. V rukopise Mlynářský rod Stejskalů - větev tasovská - stojí:
"Po vydání Patentu byly zřízeny tyto mlýny: Tomáše Jeřábka v Náramči č. 38; na
Zrádném kopci v Budišově a sice má 2 složení, 2 pily
a 16 stup. Byl pro panskou potřebu vystaven v r. 1837 a 1838." Mlýn dnes
stojí na pozemku soukromé zahrady. Dochováno jen obvodové zdivo, které
chátrá.
Bukovany u Kyjova: (Hodonínsko)
Větrný
mlýn
Nad
obcí zbrusu nový vysoký zděný VM z roku 2004, postavený jako muzeum,
galerie a rozhledna. Otevřeno v sezoně So-Ne: 10-18.
Bzová: (Beroun)
Větrný
mlýn
Zděný (420 m.n.m.), na indikační skice z roku 1839
vyznačený na pozemkové parcele č. 750 v trati Na hůrkách, na stavební parcele
číslo 39. Stojí asi 400 m na jihovýchod od návsi, na obecním pozemku. Mlynářem
byl tehdy Jan Rudolf z Točníka. Pozdější poznámka
stabilního katastru označuje mlýn za demolici. Z historické literatury se
dovídáme, že v obci Bzová byl vždy nedostatek vody a
proto byl již v 16. století postaven mlýn větrný. Po druhé světové válce koupil
mlýn Václav Hanzlík, otec současné majitelky Olgy Rauscherové
a opravil ho na rodinný domek. Dnes je blízké okolí zastavěno čtvrtí s
rodinnými domky. Objekt je památkově chráněn. tel/fax: 311 533 435, e-mail:obec.bzova@iol.cz
Donín: (Louny)
Větrný
mlýn
Zděný z roku cca 1850. Jižně od obce. Nyní obytné
stavení.
Háčky: (Prostějov)
Větrný
mlýn
Mlýn
zděný z r.1826, u č.p.54., JZ od obce. Dnes obytné stavení. www
Hlavnice: (Opava)
Větrný
mlýn
Část
obce Litultovic, sloupový dřevěný mlýn z r.1810,
při silnici na Svobodné Heřmanice, po
rekonstrukci opět chátrá. www www-ubytov.
Hodslavice: (Nový Jičín)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn, postaven r. 1864, u č.p. 205, nyní rekreační objekt.
Horní Podluží - Světlík: (Děčín)
Větrný
mlýn
VM z
roku 1843 severně od obce. Nyní rekreační objekt. Na východním břehu
rybníku "Světlík" (18 ha) kamenná stavba starého větrného mlýna bez
lopatek (mlel až do roku 1945). Jediný
v Čechách s částečně dochovaným vnitřním technickým vybavením.
Dnes soukromý rekreační objekt, v současné době probíhá jeho oprava. www
Horní
Životice:
(Bruntál)
Větrný
mlýn
Sloupový
dřevěný mlýn, asi z r.1840, západně od obce, vlevo od silnice do Horního
Benešova. Nedostupný - v zaplocené zahradě mezi křovím; pustne.
Hukvaldy
- Dolní Sklenov: (Frýdek - Místek)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn z r.1804, u č.p. 1., západně od obce, mlecí zařízení částečně
dochováno. Přestavěn na obydlí.
Huntířov: (Děčín)
Větrný
mlýn
Na
Františkově vrchu na JV od obce bývalý zděný
s okrouhlou kamennou věží, 7,5 m vnitřního průměru. Mlýn vlastní je poprvé veden v katastralních mapách v roce 1843. Dnes slouží k trvalému
bydlení.
Hustopeče nad Bečvou: (Přerov)
[Větrný mlýn]
Zděný
mlýn holandského typu, z poloviny 19. století.
Choltice u
Litultovic:
(Opava)
Větrný
mlýn
Místní
část Litultovic, sloupový dřevěný mlýn, asi z roku
1833, přenesen z nedalekého Sádku. V moučnici sbírka mlynářského a sekernického
nářadí. Mlýn přístupný veřejnosti na požádání v sousedství (pan Pavelek
Ludvík), 747 55 Litultovice – Choltice,
tel: 553 622 999) www
Chvalkovice: (Vyškov)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu (zděný) u čp. 91 z r. 1863, asi
500 m východně od obce na kótě 384, vlevo od silnice do Nemochovic.
Zdivo z cihel, kuželová střecha krytá šindelem. Mlýn začal mlet v roce 1873, prvním
mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Jeho sestra vlastnila mlýn v nedalekých Kunkovicích. V roce 1918 byl zřízen vedle budovy pomocný
motor na koks (Vedle mlýna vodní nádrž pro parní agregát). V roce 1920 převzal
mlýn syn Jan Vítek. Po válce byl do mlýna instalován motor benzínový. Technické
vybavení uchováno, po vichřici má mlýn ulomenou jednu lopatku. Majitel
František Sigmud, tel.: 517 358 688
Jakubčovice: (Nový Jičín)
[Větrný mlýn]
Sloupový
dřevěný mlýn z roku 1800 severně od obce, největší na našem území.
Janov: (Děčín)
Větrný
mlýn
V
polích jihozápadně od obce bývalý ,
okrouhlá zděná stavba z pískovcových kvádrů z roku 1844. Nyní rekreační
objekt.
Jednov u
Konice - Suchdol: (Prostějov)
Větrný
mlýn
Zachovalý z roku 1842 na východním okraji obce. Roku
1952 upraven na romantické obydlí.
Jindřichov: (Přerov)
[Větrný mlýn]
Sloupový
dřevěný mlýn.
Jindřichovice pod Smrkem:
(Liberec)
Větrný
mlýn
Nový s větrnou turbínou na střeše z roku 2002,
přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum u ekologické farmy.
Kamenka:
(Nový Jičín)
[Větrný mlýn]
Sloupový
dřevěný mlýn u č.p. 17., SZ od obce, snad již z 2. poloviny 17. století.
Karlovice: (Bruntál)
[Větrný mlýn]
Mlýn
zděný holandského typu z r.1759, později obytné stavení č.p. 146.
Kladníky: (Přerov)
Větrný
mlýn
Bývalý
dřevěnný z
roku 1829, SZ od obce. Dochován pouze plášť. Ostatní převezeno do skanzenu v
Rožnově pod Radhoštěm.
Klobouky
u Brna: (Břeclav)
Větrný
mlýn
Kdysi na návrší nad městečkem
stávaly tři větrné mlýny. V oblasti s nouzí o vodu sloužily jako náhradní zdroj
energie. Na počátku 20. století, v době, kdy bylo městečko cílem návštěv
literátů a malířů, byly už jen dva. Po roce 1905 se dochoval jen poslední
z nich. Od roku 1934 byl jeho majitelem František Bitomský,
který jej nemohl z nedostatku finančních prostředků udržovat, a proto se
rozhodl mlýn rozebrat a prodat na palivo. I když z hlediska funkčního i
praktického větřák v roce 1939 již ztratil své opodstatnění, většina
klobouckých občanů si uvědomovala, že jeho odstranění by změnilo charakter
krajiny. nakonec koupila Občanská
záložna v Kloboukách a nechala jej v roce 1940 opravit. V dubnu
1945 se však fronta přiblížila i ke Kloboukům a 16. dubna vzplanul poslední
větřák, zapálený dvěma ranami z děla Rudé armády. Místo zůstalo prázdné až do
roku 1980. Několik nadšenců objevilo v Pacetlukách
na Kroměřížsku zchátralý mlýn stejného typu. Po
zdlouhavém vyjednávání byly hlavní části mlýna v červenci 1982 přepraveny
do Klobouk. Veškeré odborné práce vedl tesařský mistr Jan Wittner
a František Špaček. Do konce října byl větřák i se šalandou pokryt šindelem.
V příštím roce byly nasazeny lopaty a doplněno nové vnitřní zařízení,
které se bohužel nedochovalo. Slavnostní otevření proběhlo 1. června
1985).
Přístupná expozice mlecího zařízení: květen-září So 14-17, Ne 10-12,14-17,
jindy na požádání. Délka prohlídky 40 min., max. počet osob 45. Vstupné
dospělí 10,- děti 6,- Kč.
Průvodce Jan Svoboda, 691 72 Klobouky u Brna, Zahradní 2. Tel.: 519 420
030, 519 419 121, fax: 519 419 122 (MU), e-mail: klobouky.u.brna@kloboucko.cz www
Kojetín:
(Nový Jičín)
[Větrný mlýn]
Zděný
mlýn z 19. století u č.p. 206.
Kořenec: (Blansko)
Větrný
mlýn
Dobře
udržovaná stavba kamenného válce větrného mlýna z roku 1866, u č.p. 147, těsně za
obcí u polního rozcestí. Postaven roku 1866. Průměr půdorysu osm metrů, výška
9,3 metrů. Po válce majitel Josef Pokorný. O opravě se jednalo v letech 1945 a
1947. V roce 1953 opravena šindelová střecha a lopaty. Od roku 1967 je
majitelem mlýna rodina J. Doubka, která mlýn pod dohledem památkového ústavu
renovovala. V roce 1996 položena nová šindelová střecha. Mlýn bez křídel má
částečně zachované mlecí zařízení. Majitel ing. Jan Doubek (tel. 581 225 332,
604 900 408, e-mail: doubek.mlyny@quick.cz)
Kořenov/Horní
Polubný:
(Jablonec nad Nisou)
Větrný
mlýn
Zděný
válcový z 19. století (1830). Byl
upraven na rekreační obydlí.
Kostelec
- Štípa: (Zlín)
Větrný
mlýn
Zděný
(kamenný) mlýn z let 1858-1860, JV od obce v místě zvaném Na větřáku, u čp. 130. Byl postaven v letech 1958 - 60 štípským starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Fungoval pro
občany okolních obcí až do druhé světové války, kdy byl zapečetěn. I za války
se však ve mlýně načerno mlelo obilí na mouku. Po válce sloužil mlýn ještě pár
let pro šrotování. Roku 1964 byl mlýn odejmut majiteli Rudolfu Kováři a předán
do péče státu. Po roce 1989 jej získal v restituci syn Rudolfa Kováře. Ve mlýně
se zachovalo kompletní technické zařízení, v přízemí i pila na větrný pohon.
Přístupný veřejnosti IV-X: na požádání v sousedství. Vstupné dospělí 10,- děti
5,- Kč. Majitel: Olga Procházková, 763 14 Zlín, Kostelec-Štípa čp.130, tel.: 577 915 265, 577 630 361. www
Kunkovice: (Kroměříž)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu z r. 1875, na výšině asi 300 m severně od obce, u č.p. 7.
Zdivo z cihel. Mlýn začal mlet v roce 1875. Stavitelem a prvním majitelem v
jedné osobě byla sestra Jana Vítka z Chválkovic paní Molínková. Majitel k roku 1944 Edmund Molínek.
Nynější majitel, podnikatel F. Zelinka z Kroměříže, opravil střechu mlýna a
postavil kolem mlýna lešení, ale již několik let se s mlýnem nic neděje. Je
volně přístupný a chátrá. Na hřídeli palečného kola
jsou zřetelné známky po zásahu bleskem. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již
není, lešení se zhroutilo.
Kuželov:
(Hodonín)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn z r.1842, výborný stav (zrekonstruován v sedmdesátých letech Technickým
muzeem Brno). V přilehlé chalupě expozice horňáckého bydlení.
Zpřístupněn: duben-říjen SO,NE,SV: 9-12, 13-17
Jindy na objednávku na obecním úřadě Hrubá Vrbka,
696 73 Hrubá Vrbka - Kuželov č.p. 109. Tel.: 518 329
795. Délka prohlídky 60 min., maximální počet osob 20. Vstupné dospělí
15,- děti 10,- Kč. www
Lázničky
u Veselíčka: (Přerov)
Větrný
mlýn
Bývalý z roku 1865 nedaleko Lipníku nad Bečvou.
Rekreační objekt.
Lesná: (Znojmo)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu z 19. století, východně od obce, 471 m.n.m. V současné
době využíván jako restaurace a kavárna firmy GASTRO - TM s.r.o. (Miroslav Velek)
tel: 602 446 338, 603 585 044, fax: 524 258 251. www
Lhotka:
(Opava)
[Větrný mlýn]
Sloupový
dřevěný mlýn z r.1830, dnes jen trosky. Nedaleko Litultovic.
Libhošť: (Nový Jičín)
Větrný
mlýn
z roku 1842, změněn v obydlí č.p. 189.
Lichnov: (Bruntál)
Větrný
mlýn
Na
vrchu "Kukačka" (516 m.) u domu č.p. 344 technická památka - zbytek
zděného válcového větrného mlýna holandského typu z 18. stol. (asi z roku 1736)
Malé Hradisko:
(Prostějovsko)
Větrný
mlýn
Zděný
půlkruhový objekt v loklaitě zvané Branky. V
minulosti sloužil jako VM či sýpka. Dnes rekreační objekt.
Město Libavá: (…)
Větrný
mlýn
Nad
městem
Mikulášovice: (Děčín)
Větrný
mlýn
VM z
roku 1555 - dochovány několikametrové zbytky zdí, SV od obce.
Němčice: (Blansko)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu z 1. poloviny 19. století, severně od obce č.p. 98 na
návrší 621 m.n.m. Majitel v roce 1944 Vilém Hebelka.
Dnes slouží jako rekreační obydlí, vedle se nachází dřevěné hospodářské stavení
s včelími úly.
Ostrava - Poruba: (Ostrava)
Větrný
mlýn
Sloupový
dřevěný mlýn z 19. století u č.p. 21.,
bylo v něm dochované mlecí zařízení z vyhořelého mlýna v Těškovicích.
V nedávné době však i on vyhořel do základů a dnes po něm není ani
památky. Na místě leží mlýnské kameny a zbytky zdiva.
Ostrov
u Macochy: (Blansko)
Větrný
mlýn
Kamenný
válcový mlýn holandského typu z 2. poloviny 19. Století v JZ části obce, 600
metrů severozápadně od středu obce, u č.p. 120. Zdivo na stavbu použito z
lomového kamene. Zachované strojové zařízení, přístupný na požádání v
sousedství. (paní Františka Dobiášová)
Pacetluky: (Kroměříž)
[Větrný mlýn]
JV
od obce stával "Kameňák" z
konce 18. století, který byl v provozu ještě v roce 1945. Převezen do Klobouk u
Brna.
Panské
Nové Dvory - Vršavec: (Frýdek - Místek)
[Větrný mlýn]
Malý
dřevěný mlýnek, z počátku 20.století, otáčivý, u č.p. 412.
Partutovice:
(Přerov)
Větrný
mlýn
Dřevěný
sloupový mlýn z roku 1837, mlecí zařízení dochováno. V nedávné době prošel
celkovou rekonstrukcí. Rozsáhlé opravy za více než devadesát tisíc korun
financoval Referát kultury Okresního úřadu v Přerově. Nynějším majitelem mlýna
a příležitostným průvodcem je Jan Kandler.
Tel.: 581 217 775.
Pecka:
(Jičín)
[Větrný mlýn]
Sloupový
dřevěný mlýn, největší v Čechách. Zanikl.
Petrovice: (Blansko)
Větrný
mlýn
Na
kopci nad jižním okrajem obce zachovaný zděný
holandského typu z r.1855. Upraven i s okolím na rekreační stavení s
přístavbou a bazénem.
Poruba u
Hranic/Hustopeče nad Bečvou:
(Přerov)
Větrný
mlýn
Zděný z 1. poloviny 19. století, technická
památka. Mlýn je v dezolátním stavu. Obec připravuje jeho opravu.
Potštát/Boškov: (Přerov)
Větrný
mlýn
holandského typu, ve výšce 580 m.n.m. v
lokalitě Am Niederwald.
Dříve sloužil i jako rozhledna. Mlýn byl zbourán neboť z něj bylo vidět do
vojenského prostoru. Dodnes zůstaly jen základy.
Přemyslovice: (Prostějov)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu, z r.1884, u č.p.50. Zachované strojové zařízení. V
současné době jsou majiteli a uživateli manželé Eva a Ladislav Hajkrovi z Bohuslavic 100. Nyní již bydlí v objektu
vedle mlýna a mlýn opravují.
Příčovy: (Příbram)
Větrný
mlýn
Na
kopci nad vsí zřícenina zděného větrného mlýna holandského typu. Mlýn zmiňován již
v roce 1617, kdy patřil k vysokochlumeckému panství. Pobořen v polovině 18.
století. (Na západ od obce, při silnici)
Příkrákov: (Chrudim)
Větrný
mlýn
Jen
zbytky zdí VM z roku 1843, severně od obce.
Radvanov: (Tábor)
Větrný
mlýn
Zbytky
zdí VM, vysoké až šest metrů, 300 metrů SZ od obce v lese.
Rozstání: (Prostějov)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn z r.1847 bez mlecího zařízení, nyní upravován i s okolními budovami
na rekerační stavení.
Rožnov pod Radhoštěm: (Vsetín)
Větrný
mlýn
Sloupový
dřevěný mlýn ve skanzenu Valašské dědiny. Přenesen z Kladníků
na Přerovsku. (Mlýn pochází z roku 1812, stál SZ od obce u č.p.
37. Sloužil donedávna jako šrotovník zemědělského družstva). Součást
prohlídky skanzenu.
Otevřeno: 16.V.-30.IX.: 9 - 17.30, adresa: 756 61 Rožnov pod Radhoštěm,
Palackého 147. tel: 571 757 111), Fax: 571 654 494, e-mail: muzeum@vmp.cz
Rudice:
(Blansko)
Větrný
mlýn
Kamenný
válcový mlýn holandského typu z roku 1865, na vyvýšenině na jihovýchodním
okraji obce v chatové oblasti, č.p. 90. V prosinci 1864 byla uzavřena kupní
smlouva s obcí Rudice podle níž manželé Matěj a Františka Ševčíkovi koupily
obecní pastvisko „Tumperk” a o rok později vystavěli
na této parcele mlýn. Po smrti Františky Matěj Ševčík s druhou manželkou
Vincencií postavil u mlýna domek. Matěj Ševčík zemřel v květnu 1877 a dle
dědičné listiny mlýn připadl synovi Františkovi a domek dostala manželka
Vincencie. Po Františku Ševčíkovi nabyla vlastnická práva Anežka Ševčíková,
provdaná Stará (+1960). Po její smrti nabyl dle darovací listiny vlastnické
právo ONV Blansko. Spolu s Anežkou Ševčíkovou žil na mlýně Josef Hromek až do
své smrti roku 1970.
je holandského typu, s kamennou
kruhovou zdí silnou u země 135 cm a o výšce 7,5 metru, měl otáčivou střechu
pokrytou šindelem. V roce 1925 při bouři lopatky zničeny. V roce 1929 mlýn
převeden na elektrický proud. V roce 1940 byl mlýn zaplombován a po válce bylo
zrušeno mlynářské právo. V roce 1947 střecha přeměněna na plechovou. Od té doby
mlýn chátral. V roce 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva. Začali mlýn opravovat
a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Byla natřena střecha, opraveno
zdivo a postaven nový plot. V roce 1973 byl znovu na střeše proražen vikýř,
vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny lopaty. V roce 1987, při
večerní bouři a vichru, se zlomil konec hřídele. Nevzhledná plechová střecha
byla vyměněna za šindelovou
Od 13. 8. 1994 ve mlýně funguje muzeum obce Rudice, expozice speleologie,
mineralogie, historie hutnictví a hornictví. V přilehlém domku je turistické
informační středisko.
Otevřeno: v sezóně každý den, mimo sezónu (IX-IV) v SO a NE 9-12, 14-17,
vstupné 10/5,- Kč, správce Eduard Šebela,
679 06 Rudice 174, tel/fax: 516 443 528 (OÚ), e-mail: ourudice@bknet.cz,
Rumburk:
(Děčín)
Větrný
mlýn
VM z
roku 1787 na strážním vrchu, přestavěn na kapli.
Růžová:
(Děčín)
Větrný
mlýn
Jižně
od obce na svahu vrchu Petřín bývalý ,
dochována zděná válcová stavba z roku 1844 s rekonstruovaným pětiramenným kolem
s větrnými lopatkami. Dnes rekreační zařízení (pension) se zahradou. Tel: 412
553 078
Ruprechtov:
(Vyškov)
Větrný
mlýn
Kdysi
zde stávali dva větrné mlýny. Dřevěný se nedochoval, kamenný mlýn pochází z r.
1880. Ve střední Evropě je tento mlýn ojedinělý svým originálním pohonem -
klasické lopatky totiž zcela nahrazuje větrná Halladayova
turbína o průměru deset metrů a hmotnosti dvě tuny, otáčející se na střeše
válcové stavby ve výšce šestnáct metrů. Stojí vpravo u silnice, směrem na
"Podomí", u č.p.213. Majitelka Blanka
Sládková. V letních měsících slouží mlýn jako penzion, pronajímaný
cestovním kancelářím. Turistům je přístupný: X: SO,NE: 14-17, XI-IV: na
objednávku - tel.: 517 385 556.
Rymice:(Kroměříž)
Větrný
mlýn
V
části obce zvané Hejnice významná technická památka,
svými rozměry na Hané ojedinělá - dřevěný sloupový mlýn z r. 1795, nedávno
přenesen z Bořenovic (Kroměřížsko) a instalován ve
skanzenu v Rymicích. (Správce skanzenu: Muzeum Kroměřížska)
Otevřeno: IV-X: SO, NE: 9-17, ÚT-PÁ: na požádání.
796 01 Holešov 1 - Rymice, tel.: 573 395 238.
Siřejovice: (Litoměřice)
Větrný
mlýn
Poměrně
rozsáhlá zřícenina větrného mlýna holandského typu na návrší mezi obcemi Siřejovice a Keblice. Kolem
návrší v současné době vede část dálnice na Teplice. Postaven jako , později přestavěn na lovecký zámeček "Windsor".
Skalička
u Hranic: (Přerov)
Větrný
mlýn
Dřevěný
sloupový mlýn, z poslední čtvrti 18. století, u č.p.75. Kompletně zachované
vnitřní zařízení, funguje jako soukromé rodinné muzeum. Majitel Antonín Červek příležitostně mlýnem provádí.
Spálov: (Nový Jičín)
Větrný
mlýn
Ve
vesnici kdysi sedm mlýnů, tedy nejvíce najednou v Česku. Balerův
větřák z roku 1932, náš nejmenší VM. Chátrá v poli.
Stará Ves u Bílovce/Bravinné: (Nový Jičín)
Větrný
mlýn
Sloupový
dřevěný mlýn z r.1830 u osady Horní Nový Dvůr, západně od obce. Zachované
vnitřní zařízení. Veřejnosti přístupný, průvodce bydlí v přilehlé osadě. www
Starý Poddvorov: (Hodonín)
Větrný
mlýn
Chátrající
dřevěný sloupový mlýn německého typu z 19. století, v sadu asi 1,5 kilometru
západně od obce, u č.p. 165, doložen roku 1884. V roce 1870 mlýn vybudoval mutěnický občan Laštůvka, prodal jej Šimonu Vagmundovi a ten Františku Tomasovi,
který jej přestěhoval do Týnce a později opět prodal Františku Bařinovi.
Ten mlýn přestěhoval do Starého Poddvorova. V srpnu
1890 byl mlýn poškozen vichřicí a v roce 1892 byl obnoven Ignácem Křišovičem, který jej věnoval nemanželské dceři Anně
Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka. Rodina Minaříkova jej
vlastnila do roku 1993, kdy jej prodala hodonínskému podnikateli, autodopravci
Černému. Nyní je již v majetku obce, ta mlýn opravila z fondů EU Phare a na jaře 2004 by měl být zpřístupněn veřejnosti.
Střílky (Kroměříž)
[Větrný mlýn]
Zaniklý
VM holandského typu, jen základy v zahradě u hřbitova. Vyhořel 1963.
Studénka: (Nový Jičín)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu, 800 m SV od obce, nyní obytné stavení, č.p.196.
Štrampouch: (Kutná Hora)
Větrný
mlýn
Na západ
od obce mohutná zřícenina VM z roku 1820.
Těrlicko: (Opava)
Větrný
mlýn
Malý
dřevěný mlýnek s větrnou turbínou ze začátku 20.století, neotáčivý. Kostelec.
Na Těrlicku je jich asi deset v různém stavu, v
celé oblasti je jich přes padesát.
Těškovice: (Opava)
[Větrný mlýn]
Sloupový
dřevěný mlýn, sesul se v roce 1976.
Těšnovice: (Kroměříž)
Větrný
mlýn
Zděný
bývalý VM, SV od obce. Za totalitního režimu sloužil i s přilehlými budovami
jako drůbežárna, nyní opraveno jako rekreační objekt. Oplocen i s celým okolím,
takže se k němu nedá bez domluvy s majiteli vůbec dostat.
Třebíč:
(Třebíč)
Větrný
mlýn
Zděný
mlýn holandského typu, z r. 1836, na Kanciborku v ulici
U větrníku. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy
při činění kůží. Koželužství bylo v Třebíči tradičním řemeslem, s cechem
založeným již v 70. letech 16. stol. Po staletí mleli tříslo mlynáři. V první
polovině 19. století se však mlynáři dostali do neřešitelné situace. Potřeba
dobře zaplaceného třísla je odváděla od mletí mouky. Pekaři jí brzy měli
nedostatek. Obrátili se proto na pomoc k mlýnům vzdáleným od Třebíče i desítky
kilometrů. Peníze zaplacené formanům za dovoz mouky chtěli mlynáři získat zpět,
proto zdražili chleba, čímž vzbudili velkou nevoli prostých občanů. Dvě
největší třebíčské koželužny patřily tehdy Františku a Karlu Budišovským. Pro problémy s dodávkami třísla se rozhodli
postavit nový mlýn, určený k drcení smrkové kůry. pracoval půl století, pak jej nahradil parní
drtič kůry v borovinské koželužně. V roce 1929 byl
mlýn upraven na provizorní byty, nuzné a zdravotně závadné. Obydlen jěště před dvaceti lety. Mlýn se objevuje se na všech
třebíčských betlémech. V roce 1977 byl Větrník
opraven, jeho lopatky se dokonce na krátký čas otáčely. Dnes je veřejnosti
nepřístupný. Dle plánu třebíčských radních by ve mlýně měla být v budoucnu
například galerie či restaurace.
Tvarožná: (Brněnsko)
Větrný
mlýn
Zemědělská
budova na okraji Tvarožné, nedaleko motorestu Rohlenka, sloužila v 19. století jako - měla na střeše větrnou turbínu (obdobně
jako například mlýn v Ruprechtově). Jen několik set
metrů severněji od mlýna je vrch Santon, proslavený v
době napoleonské Bitvy u Slavkova.
Uhelná/Václavice: (Liberec)
Větrný
mlýn
Zděný z roku 1843, obec Hrádek nad
Nisou. Nyní rekreační objekt.
Uhřínov: (Přerov)
[Větrný mlýn]
Sloupový
Varnsdorf: (Děčín)
Větrný
mlýn
Zděný holandského typu z roku 1970 v Mlynářské
ulici ve Varnsdorfu. Přestavěn na obytný dům.
Včelákov-Příkrákov: (Chrudim)
Větrný
mlýn
VM
holandského typu, severně od osady Příkrákov, dnes
zachováno jen zdivo v lese.
Velké Těšany - Bařice:
(Kroměříž)
Větrný
mlýn
Sloupový
dřevěný mlýn z roku 1827, část obce Bařice, u č.p.
39., JV od obce, nově rekonstruován, expozice mlynářské techniky Muzea Kroměřížska.
Zpřístupněn: duben-říjen kromě pondělí na požádání v sousedství. 767 01
Kroměříž - Velké Těšany, samota. Tel.: 573 358 721
(správce pí.Chrastinová), 573 338 457. www
Vrátno: (Mladá Boleslav)
Větrný
mlýn
Za obcí
zděný holandského typu
"Větrník" z roku 1870. Dnes opravený rekreační objekt.
Vysoký / Dětřichov: (Liberec)
Větrný
mlýn
Zřícenina
VM holandského typu z roku 1828, stojí na Lysém vrchu u hranic s Polskem. V roce
1866 poničen pruským vojskem. O 31 let později upraven na rozhlednu s nádherným
výhledem. Nyní zarostlý stromy. www
Zámrsky: (Přerov)
[Větrný mlýn]
Sloupový
Zbyslavice: (Nový Jičín)
Větrný
mlýn
z roku 1753, upravený na obydlí.
Znojmo: (Znojemsko)
Větrný
mlýn
Dělová
bašta na znojemském náměstí Svobody fungoval v 19. století jako zvaný Čechův.
SLOVENSKO:
Nedaleko česko-slovenské hranice je jediný dochovaný slovenský - ve městě Holíč
na Skalicku.
Literatura a prameny
http://mujweb.cz/www/mlyny/ Pavel Gejdoš a Jakub Havlíček.
Berka M.: Větrné mlýny jako
technické památky (Technické muzeum Brno 1979)
Burian V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Vlastivědný ústav Olomouc 1965)
Doubek Jan: Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice (Technické muzeum
v Brně 2005)
Doubek Jan: Větrné a vodní mlýny - mapa (B.A.T.Program s.r.o. Rožnov pod
Radhoštěm 2002)
Hosnedl Jiří a kol.: Encyklopedie turistických zajímavostí (Olympia Praha
1990)
Janoška Martin: Větrné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Libri
Praha 2003)
Jaroš Jiří: Větrné motory na Moravě (1883-1993) (EkoCentrum
Brno 1994)
Kordinovský E.: Kloboucké větřáky (ZO ČSZ Klobouky
1986)
Tkáč Vladimír a kol.: Morava a Slezsko (Optys Opava
1993)
Vařeka J.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku
(Slovácké muzeum Uherské Hradiště 1982)
New:: Navštivte technické památky v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku (Olympia Praha 2004)